Středa 20. srpna 1879

Zdálo se mi o Cassagnacově ženě, zrzavá a tlustá. Šla jsem malovat na venkov, spala jsem málo, jsem velmi unavená a ošklivá. Už tak prudce necítím včerejší hněv, roztrpčení a pokoření, po nichž následovaly slzy na špinavém červeném sametovém divanu v mém pokoji.
Myslím, že před rokem mi to dělalo méně. Říká se přece, že prudké dojmy se rychle smažou. Už si nepamatuji, kde jsem předpokládala, že k tomu pánovi pojmu vášeň, která by se utvářela ponenáhlu a byla věčná a přes niž by mohlo přejít leccos, aniž... vyhledám to místo. Vzpomínáte si na ten jakýsi horoskop, který mi sestavil zeť paní hraběnky Couveletové, když poprvé či podruhé večeřel v čísle 71 na Champs-Élysées? Ne že bych byla přesvědčena, že se to stalo, ale ráda bych to věděla... ostatně nemyslím, že bych kdy mohla pocítit cit, do něhož by se nemísila ctižádost. Pohrdám lidmi, kteří nejsou ničím.
Nová básnička, tentokrát francouzsky, dnes ráno došlá poštou.
Myslím, že všechny city jsou z něčeho utvořeny, a nevážila bych si někoho, kdo je zamilovaný do těla... nevyjadřuji se dobře... záleží na povahách, někdy člověk miluje prosté soukromníky, šlechtice nebo měšťany, kteří ve svém životě nic nevykonali, a přece je nelze nazvat loutkou nebo tělem. Krásná duše, duch... a co jsem já?
Lidé nadaní teď patří k jinému druhu a mají zvláštní prestiž. Pokud jde o muže génia, o velké muže... o těch mluvit nebudeme, Zesnulý mezi ně nepatří. Říká se, že je to matamore placený Chislehurstem. To je tak hloupé! Je docela přirozené, že když skoro nic nemá, jeho páni mu pomáhají při volbách nebo hradí schodek listu, [ale to] se nestává často, jelikož list si na sebe obvykle vydělá.
Že dostává peníze, aby žil, to není čestné, ale že se dávají peníze na potřeby Věci, to je docela prosté. Říká se také, že mu peníze dávaly ženy, což je velká hanebnost, a abych tomu uvěřila, musela bych to vidět. Ostatně pomlouvají ho jeho nepřátelé, to je docela přirozené. Reakcionáři přece říkají, že Gambetta je zloděj a tak dále, vládnoucí republikány nazývají zločinci, padělateli a tak dále. To jsou zdvořilůstky, jež si lidé navzájem dluží; všimněte si, že kladu Gambettu nad Cassagnaka — Gambetta se stal uznávaným a obdivovaným vůdcem většiny, kdežto rytíř je jen hlučná, skvělá osobnost a zlá potvora; vlastnosti, které s sebou nesou mnoho nepřátel v řadách průměrných, bázlivých a ošklivých přátel.