❦
Čtvrtek 7. srpna 1879
Jeudi, 7 août 1879
na okraji · note de Marie sur la page de titre du Livre 86
Kresba 3. října 1879 malba 30. září 1878 obdržela jsem medaili 14. ledna 1879 27. června 1878 Verdi – císařský princ hoboj Dopisy: Jeanne, Daillens, Gavini.
Dessin 3 octobre 1879 peinture 30 septembre 1878 reçu médaille 14 janvier 1879 27 juin 1878 Verdi -Prince Impérial hautbois Lettres à Jeanne, Daillens, Gavini.
[Zrušeny 2 řádky]
[Deux lignes cancellées]
Čekala jsem, že budu na tomto světě dělat něco úplně jiného, než co tu dělám, a když už to není to, co jsem si myslela, je mi jedno, co to bude.
Je m’attendais à faire dans ce monde tout autre chose que ce que j’y fais et du moment que ce n’est pas ce que je croyais peu m’importe ce que cela peut être.
Jaká tvář a jaký pohled. Jaká vybraná dobrota a jaké kouzlo.
Quel visage et quel regard. Quelle exquise bonté et quel charme.
Co je vůbec „krása a distingovanost“ vedle takové tváře a vedle těch dvou očí sametových, ohnivých, laskajících, hrdých... neslýchaných.
Qu’est-ce donc que la « beauté et la distinction » à côté d’un pareil visage et de ces deux yeux de velours, de feu, caressants, fiers... inouïs.
Otočil se, aby nás uviděl, na okamžik zaváhal a pak smekl klobouk, když se mi předtím zpříma zahleděl do tváře, jako by mě konečně přece jen poznal. A protože kočáry jely rychle, bylo to vše; ale ta tvář, na okamžik ozářená tím božským úsměvem, mě ponořila do nevýslovného citu. Je možné, že by duše, která takto prozařuje tyto rysy, byla obyčejná či nízká? Člověka uchvátí ta líbezná dobrota, jež září v těch očích, a ten téměř dětský úsměv na té velké pyšné tváři působí omračujícím dojmem, až to člověka uchvátí.
Il s’est retourné pour nous voir, hésita un instant puis ôta son chapeau après m’avoir bien regardée en face comme s’il avait fini par me reconnaître enfin. Et comme les voitures marchaient rapidement ce fut tout; mais ce visage éclairé un instant par ce divin sourire m’a plongée dans un sentiment indéfinissable. Est-il possible que l’âme qui illumine ainsi ces traits soit commune ou vile ? On est empoigné par la bonté ravissante qui rayonne dans ces yeux et ce sourire presque enfantin sur cette grande figure arrogante produit un effet saisissant, qu’on est empoigné.
V Bois bylo plno lidí, spousta známých tváří; což je vždycky zábavné. Pan de l’Ariège je hezký mladík, ale chce být příliš elegantní, a vážně se obávám, že je marnivý a hloupý.
Beaucoup de monde au Bois, quantité de figures connues; ce qui est toujours amusant. M. de l’Ariège est beau garçon mais veut trop être chic et je crains vraiment qu’il soit vaniteux et sot.
Dnes večer u de Lessepsových. Paní de Lessepsová mi poslala růže a křišťálovou vázu s nadmíru milým dopisem. Ke konci večera nás zůstalo nanejvýš osm nebo deset, až do půl druhé ráno. Máma, Dina, Berthe, její manžel; slavný cestovatel de Brazza, starý blázen Maufras, Colonna a ještě dva muži, z nichž jeden Hecht, finančník, žid1 a důvěrný přítel Gambettův. Neznala jsem ho a Berthe seděla mezi námi, a tak jsem začala tím, že jsem té rozkošné bytosti řekla: „Má drahá, přijďte si pro mě zítra a pojďme pěšky na Champs-Élysées, chci si zblízka prohlédnout Gambettu.“
Ce soir chez les de Lesseps. Mme de Lesseps m’a envoyé des roses et un vase de cristal avec une lettre des plus aimables. A la fin de la soirée nous sommes restés huit ou dix au plus jusqu’à une heure et demie du matin. Maman, Dina, Berthe, son mari; le célèbre voyageur de Brazza, le vieux fou de Maufras, Colonna et encore deux hommes, dont un Hecht, financier juif et ami intime de Gambetta. Je ne le connaissais pas et Berthe était placée entre nous, alors j’ai débuté en disant à cette ravissante créature: ma chère venez demain, me prendre et allons aux Champs-Elysées à pied, je veux voir de près Gambetta.
Vtom paní de Lessepsová posadila Hechta ke klavíru a já jsem si ho šla poslechnout. Je to muzikant každým coulem. Myslím, že není mnoho těch, kdo by dokázali při hře na klavír udělat takovou radost jako on. A uchovám si na něj dobrou vzpomínku, protože mi přehrál Hugenoty2 — zdůrazňoval, vysvětloval, polohlasem3 prozpěvoval; tu operu jsem dosud slyšela jen jednou a jen zpola, s Gaviniovými. Vychválila jsem jeho nadání.
En ce moment Mme de Lesseps mit Hecht au piano et je suis allée l’écouter. Il est musicien jusqu’au bout des ongles. Je ne crois pas qu’il y ait beaucoup qui puisse faire autant plaisir que lui en jouant du piano.
„Slyšíte, pane, tamhle se mluví o politice.“
— Entendez-vous Monsieur, là-bas on parle politique.
„Ó ano, slyším, jak tam jisté osobnosti trhají na cucky.“
— Et oui, j’entends éreinter certains personnages.
„Ano,“ řekla jsem se smíchem.
— Oui, dis-je ne riant.
„Ale vy, slečno, slyšel jsem vás říkat vaší přítelkyni, že si chcete někoho zblízka prohlédnout...“
— Mais vous Mademoiselle, je vous ai entendu dire à votre amie que vous vouliez voir quelqu’un de près...
„Koho, komu? jak to?“
— Qui, à qui ? comment ?
„Tady, právě před chvílí.“
— Là, tout à l’heure.
„Už si nevzpomínám.“
— Je ne me souviens plus.
„Ale ano! Jenže řekněte mi, je to ze zvědavosti nepřátelské, nebo přátelské?“
— Que si ! Mais dites-moi est-ce par curiosité hostile ou sympathique ?
„Budete-li diskrétní, prozradím vám, že je to ze sympatie... ale víte, u nás jsou lidé tak podivní, kárali by mě, kdybych to řekla nahlas:“
— Si vous êtes discret je vous dirai que c’est par sympathie... mais vous savez chez nous on est si drôle, on me blâmerait si je le disait tout haut:
„Ano, a vaše noviny vám vykládají takové nesmysly, že se tomu není co divit.“
— Oui et vos journaux vous racontent de telles bêtises que cela n’est pas étonnant.
Hecht je tlustý, malý, tak trochu jako starý Julian; zkrátka je to příjemný člověk a popovídali jsme si, a zatímco jsem říkala u vás a u nás, dala jsem mu na srozuměnou, že stojím na jejich straně, a on se mi poté přiznal, že jen zřídka potkal ženu s tak širokým rozhledem a tak bystrým duchem.
Hecht est gras, court, dans le genre du père Julian, en somme c’est un homme agréable et nous avons causé, et tout en disant chez vous et chez nous je lui laissai comprendre, que j’étais pour eux et il m’avoua ensuite qu’il avait rarement rencontré une femme aux idées si larges et à l’esprit aussi délié.
„Byl to Bonaparte podšitý španělským jezuitou,“ řekl o malém princi; „takový člověk by byl přivodil neštěstí mé vlasti. Jeho smrt nám ukázala míru sympatií, jež lidé chovali k němu, k nim: byly velmi velké, radujeme se z jeho smrti.“
— C’était un Bonaparte doublé d’un jésuite espagnol, dit-il du Petit Prince; cet homme-là aurait fait le malheur de mon pays. Sa mort nous a donné la mesure des sympathies qu’on avait pour lui, pour eux: elles étaient très grandes, nous nous réjouissons de sa mort.
„S radostí vidím, že jste k němu spravedlivý, a přece, ač patřím k vaší straně, chovám k legendě toho dítěte cit, který bych těžko vysvětlovala, ale který mi ho činí svatým. A přestože jsem jedna z vašich, poprosím vás, abyste respektoval tuto slabost a nedotýkal se prince, který je mrtev... možná právě proto, že je mrtev.“
— Je vois avec joie que vous lui rendez justice pourtant étant de votre parti je me sens pour la légende de cet enfant un sentiment qu’il me serait difficile d’expliquer mais qui me le rend saint. Et tout en étant des vôtres, je vous prierai de respecter cette faiblesse et de ne pas toucher au Prince qui est mort... peut-être même parce qu’il est mort.
Žid to velmi dobře chápe a přičítá to jakémusi ženskému mysticismu...
Le juif comprend très bien cela et le met sur le compte d’une sorte de mysticisme féminin...
Pan de Raymond mi poslal knihu a Maufras se domnívá, že přispívám do „la Marseillaise“, do „l’Évènement“ a do „le Figaro“, což ho přivádí k posunkům stejně přemrštěným jako obvykle.
Monsieur de Raymond m’a envoyé un livre et Maufras croit que je collabore à « la Marseillaise », à l’Evènement » et au « Figaro », ce qui lui fait faire des gestes aussi extravagants que d’habitude.
Pevně doufám, že bonapartismus ztroskotá. Přeji si to — a smrt bonapartistů.
J’espère bien que le bonapartisme sombrera. Je le désire et la mort des bonapartistes.
Přečtěte si dnešní večerní „le Pays“. Vyčtete z něj poctivost a přímost úsměvu, který mě dnes okouzlil.
Lisez « le Pays » de ce soir. On y lit l’honnêteté et la loyauté du sourire qui m’a fascinée aujourd’hui.
Poznámky
Pozn. překl.: Henri Hecht, pařížský obchodník a sběratel umění, přítel Gambettův. Marie ho zde označuje za žida; když se v lednu 1880 obrátí proti rodině, stane se „le Juif“ (žid) jejím obvyklým jménem pro něj (viz 16. ledna 1880, kde se domnívá, že se doslechl o výroku její matky, že Ruska by raději zemřela, než by si vzala žida). Pohrdání židy bylo v ruské i francouzské společnosti její doby běžné a v 80. letech se ve Francii stalo organizovaným hnutím, zejména díky knize Édouarda Drumonta La France juive („Židovská Francie“, 1886). ↩
Pozn. překl.: Opera Giacoma Meyerbeera z roku 1836 o náboženském konfliktu mezi katolíky a protestanty. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „mezzo voce“. ↩