Úterý, 4. února 1879

Dnes večer nepřišel model. Stála jsem za něj, a zatímco jsem byla na stole, přišel Julian a povídali jsme si o politice. Ráda si s tím šibalem popovídám.
Představuje si, že žiji v prostředí poslanců a velvyslanců a že mám malý dvůr… V ateliéru si ze všeho a ze všech tropím žerty, řečním, posmívám se, bavím, sestavuji politické programy, když jsem veselá, a oni věří, že žiji tak, jak bych chtěla žít… A Julian mi říká: jen tak dál, a ta malba… s takovou inscenací můžete být v Paříži jedinečná. Pokládá mě za velmi duchaplnou, inteligentní, vládnoucí našemu salonu, vlivnou… Ach! to proto, že jim v ateliéru tohle všechno namlouvám, aniž bych jim to kdy řekla, (pro čtenáře Pays).