Sobota, 28. prosince 1878

Můj týden je pro ateliér ztracený; chtěla jsem toho využít a zajít na drama, v němž hraje herec, jehož přízvuk prý připomíná Cassagnaca.
Co mě překvapuje, je lehkost, s jakou jsem v té době užívala těch nejvznešenějších slov k vylíčení prostých příhod. Toužila jsem však po velkých citech, mrzelo mě, že nemám co vyprávět o úžasných, ohromujících, románových dojmech, a tak jsem si vykládala své city.
Ten ubožák Blanc… budete-li chtít informace o mně, zeptejte se Blanca; chová ke mně velkou úctu a jedná se mnou jako s výjimečnou ženou i na Paříž… rozumíte?
Byla jsem u Gaviniové a vracím se v jakémsi zoufalství. Řekla mi, že nakonec skončím tím, že si vezmu nějakého italského knížete.