Neděle, 29. prosince 1878

Načež jsem si opřela hlavu o pohovku a usnula tím nejlepším způsobem až do dnešních osmi hodin ráno.
Jdeme do Porte-Saint-Martin na „Děti kapitána Granta" od Julese Verna.
Capoul zvedá své modré oko k naší lóži. Není to poprvé. Buď jsem si ho podmanila, nebo se domnívá, že si podmanil on mě.
Jsem od Umění docela odpoutaná a nemohu se ničeho zachytit; mé knihy jsou zabalené, ztrácím svou latinu i klasiky a připadám si docela hloupá.
Ta Paříž, která je rájem pro vyšší povahy, pro mě není ničím.