❦
Pátek, 26. července 1878
Všichni jeli do Frankfurtu rozloučit se s panem Rembelinským. Stále kašlu, ale hlas se zdá silný a jasný. Dnes večer jsem zpívala a pod mým balkónem se shromáždil dav. Jsou tu dva ruské páry z Petrohradu – velice světské.
Tout le monde a été à Francfort pour voir partir M. Rembelinsky. Je tousse encore mais ma voix paraît forte et claire. J'ai chanté ce soir et il y a eu une foule sous mon balcon. Il y a deux ménages russes, de Pétersbourg, très-chic.
[Na příč stránky: Ale v Sodenu by poslouchali i kočku.] Pomyslete – Tomačevský se mě včera ptal, kdo u nás zpíval, a nechtěl věřit, že to jsem já; to musela být paní Abazová, říká – nemáte tak silný hlas! Nešťastník neví, jaký hlas jsem míval – i když být zaměněna s paní Abazovou pro sílu je velmi lichotivé, zvlášť pro mne, jež mám pružnost a kouzlo.
Soden mi opravdu pomáhá? Ten ubohý milý Walitský. Setkáváme se s knížaty dvacetkrát denně, ale já je nerozeznám od stromů v parku a od oslů postávajících ve stínu těchto stromů.
Soden mi opravdu pomáhá? Ten ubohý milý Walitský. Setkáváme se s knížaty dvacetkrát denně, ale já je nerozeznám od stromů v parku a od oslů postávajících ve stínu těchto stromů.
[En travers : Mais à Soden on écouterait un chat.] Pensez donc Tomachewsky m'a demandé hier qui a chanté chez nous et ne voulait pas croire que ce fût moi; ce devait être Mme Abaza, dit-il, vous n'avez pas la voix aussi forte ! Le malheureux, il ne sait pas quelle voix j'avais, bien que être prise pour Mme Abaza pour la force soit bien flatteur, surtout pour moi qui ai la souplesse et le charme.