Středa, 17. července 1878 — Sešit 081

CZEN UK FR

Mont-de-Marsan (Landes) 5. července 1878 Slečno, tím, že vám píši, užívám práva, jež jste mi laskavě udělila, a podléhám neodolatelné potřebě připomenout se vám. Nedávno jste mi vyčetla, že jsem nikdy neměl souboj? Náhoda tuto mezeru málem zaplnila: jeden venkovský novinář si dovolil zaútočit na mou rodinu v jistém plátku, a tak jsem si k němu přijel pro zadostiučinění. Dal jsem mu na vybranou mezi písemným vysvětlením a soubojem: dal přednost tomu, že pověřil své svědky, aby do protokolu prohlásili, že jejich přítel neměl v úmyslu urazit ani mne, ani mé blízké a že není důvod ke střetnutí. Opět mi Sláva odepřela vavříny, které jste mi přála utrhnout.
Mont de Marsan (Landes) 5 juillet 1878 Mademoiselle, En vous écrivant, j’use du droit que vous avez bien voulu m’accorder et je cède au besoin irrésistible de me rappeler à votre souvenir. Récemment vous m’avez fait le reproche de n’avoir jamais eu de duels? Le hasard a failli combler cette lacune : un journaliste de province s’étant permis d’attaquer ma famille dans une feuille de chou, je suis venu lui en demander raison. Je lui ai donné le choix entre des explications consignées par écrit et un combat : il a préféré charger ses témoins de déclarer dans un procès-verbal que leur ami n’avait pas eu l’intention d’offenser ni moi ni les miens e qu’il n’y avait pas lieu à une rencontre. Encore une fois la Gloire me refusa les lauriers que vous me souhaitiez de couper
Kde najdu neohroženého muže, jenž necouvne poté, co mě urazí? Je snad moje vina, že mám vždycky co do činění jen s opatrnými lidmi? Když už je řeč o střetnutích: vzpamatovala se vaše kytara z toho, které měla se mnou? Odeslal jsem vám ji před odjezdem. Doufám, že mi oznámíte, že jste ji dostala, alespoň slovy, jichž se užívá vůči loutnaři, který vám zašle nástroj a jemuž potvrzujete přijetí. Kladu svou úctu k vašim nohám i k nohám vaší paní tety. A. MULTEDO Prokážete-li mi tu čest a napíšete mi, v což se neodvažuji doufat, není třeba uvádět ulici.
Où trouverai-je un intrépide qui ne reculera pas après m’avoir offensé ? Est-ce ma faute si je n’ai jamais affaire qu’à des gens prudents ? A propos de rencontre votre guitare est-elle guérie de celle qu’elle a eue avec moi ? Je vous l’ai expédiée avant de partir. J’espère que vous m’annoncerez que vous l’avez reçue, au moins dans les termes qu’on emploie à l’égard d’un luthier qui vous expédie un instrument et auquel on en accuse réception. Je mets mes hommages à vos pieds et à ceux de Madame votre tante. A. MULTEDO Inutile, si vous me faites l’honneur de m’écrire, ce que je n’ose espérer, d’indiquer la rue.