Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Neděle, 14. července 1878

Od osmi hodin jedeme do Wiesbadenu – teta, paní Abazová a já. Jdeme do kostela, pak na oběd – a způsobujeme rozruch mezi procházejícími. Byly jsme doslova jediné ženy, které byly slušně oblečeny.
Gerbelovi a Lisanderovi si vzájemně konkurují kvůli komu… kvůli Lautrecovi! Lautrec považovaný za muže – je třeba znát maloměsta, aby člověk pochopil takové věci.
Zase jeden ztracený den pro Tita Livia… a proč! Abych si mohla dělat legraci ze všech kolemjdoucích a smát se jim do tváře.
Zde odpověď paní Doubeltové. „Petrohrad, 7. července [1878], 10, Zakariefskaja. Drahá a půvabná slečno Marie! Tentokrát mě neobviníte z neodpisování, neboť jsem váš dopis dostala teprve před dvěma hodinami. Právě ve chvíli, kdy jsem ho četla, přijalo mě Jeho Výsost velkovévoda Konstantin a využila jsem jeho přítomnosti ve prospěch vašeho chráněnce – ale velkovévoda mi odpověděl, že především by bylo třeba obrátit se na knížete Orlova; odesílám tedy svou žádost do Paříže a jakmile dostanu odpověď, dám vám vědět.
Paříž musí být v tuto chvíli nádherná a jak vám závidím váš osud, neboť já, bohužel, se budu moci vrátit teprve ke konci roku, až budou vyřešeny všechny naše rodinné záležitosti – ale pak se usadím na dlouho. Zatím věřte, drahá slečno Marie, že na vás všechny vzpomínáme s radostí a často o vás mluvíme. A. Doubeltová"