❦
Pondělí 15. dubna 1878
Schaeppi bude přicházet jen odpoledne — toto mučení tedy potrvá dva týdny.Lundi 15 avril 1878Schaeppi ne viendra que les après-midi, par conséquent ce supplice durera deux semaines.
Když kreslím — nežiji již životem lidí, jsem u své práce. Ale když pózuji…
Quand je dessine je ne vis plus de la vie des hommes, je suis à mon travail, mais quand je pose...
Ráno jsem, mrzutá z toho, že jsem kvůli dopisu té proklaté Švýcarky, jenž přišel příliš pozdě, zmeškala ateliér, odešla do Louvru s Rosalií — a cestou jsem poslala Fortuného říct Multedovi, že mám být v Louvru, kde v tu chvíli pracuje slečna Schaeppi, o níž jsem mu mluvila — je to dobrá příležitost, abych mu ji představila, protože chce mít svůj portrét. Odpovídá, že v půl jedné bude rád v Louvru. Ale cestou pojímám záměr odejít přesně v poledne a nechat ho trčet samotného — pak se ale obměkčím a rozhoduji se na něj přece počkat. Ale Multedo je bezpochyby předurčen k neštěstí — muzea jsou vždy v pondělí zavřena — vracím se tedy a lístek tohoto znění mu posílám co možná nejpozději.
Ce matin, ennuyée d’avoir manqué l’atelier grâce à la lettre de cette fichue Suissesse qui est arrivée trop tard, je m’en allai au Louvre avec Rosalie et en passant j’ai envoyé Fortuné dire à Multedo que devant me trouver au Louvre où travaille en ce moment Mlle Schaeppi dont je lui avais parlé, c’est une bonne occasion pour que je le lui présente puisqu’il a envie de faire son portrait. Il répond qu’à midi et demi il sera heureux de se trouver au Louvre. Mais en route je forme le projet de m’en aller à midi juste et de le laisser se morfondre tout seul, mais je deviens meilleure et décide de l’y attendre quand même, mais Multedo est sans doute voué au malheur, les musées sont toujours fermés lundi, je rentre donc et ne lui envoie le billet ainsi conçu que le plus tard possible.
Opsaný dopis · Billet de Marie à A. Multedo, [15 avril 1878]Vážený pane,Cher Monsieur,Chtěla jsem vás představit slečně Schaeppi, ale zapomněla jsem, že Louvre je v pondělí zavřen. Tedy tam nechoďte.Je voulais vous présenter à Mlle Schaeppi mais j’avais oublié que le Louvre était fermé le lundi. Ainsi donc n’y allez pas.Marie Bashkirtseff.Marie Bashkirtseff.
A zde jeho odpověď — stejně v tónu italského tenora, stejně květnatá — a stejně tak… ať ho čert vezme…
Et voici sa réponse aussi tenor italien, aussi fleurie et aussi... que le diable l’emporte...
Opsaný dopis · Lettre d’A. Multedo, lundi [15 avril 1878]Pondělí [15. dubna 1878], Slečno,Lundi [15 avril 1878] Mademoiselle,Děkuji vám, že jste ráčila vzpomenout na mě i na ten rozkošný záměr, jenž jste mi navrhla.Je vous remercie d’avoir bien voulu vous souvenir de moi et du charmant projet que vous m’avez proposé.Váš lístek jsem nalezl při návratu z Louvru. Já sám, celý pohroužen do radosti, jíž jsem byl naplněn, jsem zapomněl, že pondělí je dnem klidu pro naše muzea.J’ai trouvé votre petit mot en revenant du Louvre. Moi-même, tout entier à la joie que je ressentais, j’avais oublié que lundi est un jour de chômage pour nos musées.Před zavřenými branami paláce jsem zakusil kruté zklamání.J’ai éprouvé devant les portes closes du palais un cruel désappointement.Člověk se nikdy nenasytí pohledem na mistrovská díla.On ne se lasse jamais en effet de contempler des chefs-d’œuvre.Když jsem měl v sobotu a v neděli tu rozkoš obdivovat nějaký zázrak, tím větší je mé nadšení, spatřím-li jej znovu v pondělí.Quand j’ai eu le délice d’admirer une merveille le samedi et le dimanche, je n’en suis que plus ravi de la voir de nouveau le lundi.Uctivé poklony.Hommages respectueux.A. MultedoA. Multedo
Dina řekla, že by Paul de Cassagnac byl zcela jiný, kdybych s ním byla aspoň o polovinu tak přívětivá jako s Multedem. Tato myšlenka — možná absurdní — mě nicméně nijak netěší.
Dina a dit que Paul de Cassagnac serait tout autrement si j’avais été avec lui au moins la moitié aussi aimable qu’avec Multedo. Cette idée absurde peut-être, n’est cependant pas de nature à me réjouir.
Nohy, jak je maluje Schaeppi, nestojí za nic. Máma a Dina se vracejí a říkají, že potkaly Cassagnaca s přítelem v elegantním kočáře v Bois, na Champs-Élysées. To mě téměř rozlítí — nazouvám si bosé nohy do bílých pantoflí, beru klobouk, závoj, kabátek — a vycházím s Dinou. Ale ta procházka — ty kurtizány, ti bankéři, ti elegáni — to vše mě znechutilo! Již nikdy nevyjdu do té Paříže, jež mi působí nevolnost!
Les pieds que peint Schaeppi ne valent rien. Maman et Dina rentrent et disent qu’elles ont rencontré Cassagnac avec un ami, dans une voiture de jeune homme, au Bois, aux Champs-Elysées. Cela me met presque en colère, je passe mes pieds nus dans des mules blanches, mets un chapeau, un voile, un paletot et sort avec Dina. Mais cette promenade, ces cocottes, ces banquiers, ces gommeux, tout cela m’a dégoûtée ! Je ne sortirai plus jamais dans ce Paris qui m’écœure !
Takže se Paul de Cassagnac stane takovým jako všichni ostatní!!
Alors Paul de Cassagnac va donc devenir tout le monde !!
Ať si člověk vezme ženu, kterou miluje — ale ať si cynicky neříká: mám toho dost po krk, vadnu — vezměme se! Fuj! Ta hrůza! A tohle je Cassagnac — projíždí se po Champs-Élysées s přítelem, který řídí!!!
Qu’on épouse la femme qu’on aime mais qu’on ne se dise pas cyniquement : j’en ai assez tout plein, je me fane; marions-nous ! Fi ! l’horreur ! Et c’est Cassagnac qui se promène aux Champs-Elysées avec son ami qui conduit !!!
Bože, jak jsem hloupá — proč ne? Věděla jsem přece, že chodí do společnosti, do faubourg Saint-Germain1 — to mě již dříve zlobilo — a to mě rozplakalo, protože já nikam nechodím, já! To je věčná historie… mé staré aspirace.
Mon Dieu que je suis bête, pourquoi pas ? Je savais bien qu’il allait dans le monde, au faubourg Saint-Germain et cela m’avait déjà mise en colère et cela m’a fait pleurer parce que je ne vais nulle part, Moi !! C’est l’histoire de toujours... mes anciennes aspirations.
Vzduch je těžký — je horko — ulice jsou k večeru plné kočárů — nenávidím Francii, Francouze a Paříž!
L’air est lourd, il fait chaud, les rues sont pleines de voitures vers le soir, je hais la France, les Français et Paris !
Paříž je nezbytná pro tu, která chce být známá… ale nenávidím ji!!!
Paris est nécessaire à qui veut être connue... mais je le hais !!!
Balzac řekl v Hledání absolutna něco, co by potěšilo stoupence císařství — a mě to těší, protože je to ospravedlňuje… Cítila se jako zločinkyně po způsobu velkých mužů, kteří porušují svobody, aby zachránili vlast.
Balzac a dit, dans « La Recherche de l’Absolu » quelque chose qui ferait plaisir aux impérialistes et qui me fait plaisir parce que cela les justifie !!... Elle se sentait criminelle à la manière des grands hommes qui violent les libertés pour sauver la patrie.
Schaeppi maluje příšerné nohy — jsou to spíš nohy té Švédky než moje. Ztrácím čas nadarmo.
Schaeppi peint des pieds atroces qui sont plutôt ceux de la femme suédoise que les miens. Je perds mon temps pour rien.
V tomhle městě se člověk dusí — je už příliš horko.
On étouffe dns cette ville, il fait trop chaud déjà.
Nudím se.
Je m’ennuie.
Jsem rozrušena… To je zahálka — to protože nekreslím.
Je suis troublée... C’est l’oisiveté, c’est parce que je ne dessine pas.
Přece jen potřebuji nohy — nechám si je odlít… ale bylo by třeba peněz — ty nemám — to znamená — nemáme.
Il faut pourtant avoir des pieds, je les ferai mouler... mais il faudrait de l’argent, je n’en ai pas, c’est-à-dire nous n’en avons pas.
Ten netvor Multedo, jenž si myslí, že se mi líbí!!! Ta dnešní ranní záležitost ho v tom utvrdí. Říkala jsem mu několikrát se smíchem: „Uchovejte si toto přesvědčení co nejdéle, drahý pane,“ když se tvářil, že se považuje za vyvoleného. Fuj! Ta hrůza.
Ce monstre de Multedo qui croit me plaire !!! La chose de ce matin le lui fera croire. Je lui dis plusieurs fois en riant: gardez cette conviction aussi longtemps, que vous pourrez cher Monsieur, quand il avait l’air de se croire le préféré. Fi ! l’horreur.
Proč to není Paul de Cassagnac! Řekněme to tedy. Protože to tak vždycky chodí!!!
Pourquoi n’est-ce pas Paul de Cassagnac ! disons-le donc. Parce que c’est toujours comme ça !!!
Pokud jsem se Blancovi kdy líbila — té představy se zbavil jako strážník2, jímž je. Navíc — člověk o dvou tvářích, který stojí přesně mezi námi a Cassagnacem, jenž ani bez toho nebyl příliš vlídný.
Si j’ai jamais plu à Blanc, il s’est défait de cette idée, comme un policeman qu’il est. Au surplus un homme à double visage et qui est absolument entre nous et Cassagnac qui sans cela déjà n’était pas trop doux.
Poznámky
Pozn. překl.: „Faubourg Saint-Germain“ — aristokratická čtvrť, symbol nejvyšší pařížské společnosti. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „policeman“. ↩