❦
Neděle 7. dubna 1878
Multedo přišel ve tři hodiny a pod záminkou, že čeká na Dinu a Berthe, které se procházely, zůstal do půl sedmé. Bavila jsem se — ale neměla jsem ty břitké průpovídky, jež jsou „zázraky vašeho báječného a pro vašich osmnáct let hrozivého důvtipu“.Dimanche 7 avril 1878Multedo est venu à trois heures et sous prétexte d’attendre Dina et Berthe, qui se promenaient, il est resté jusqu’à six heures et demie. Je m’en suis amusée mais je n’ai pas eu de ces mots à emporte-pièce qui sont « des prodiges de votre esprit fabuleux et épouvantable pour vos dix-huit ans ».
Máma musela několikrát odejít k dědečkovi — Multedo mi mluvil o bále.
Plusieurs fois maman a dû aller chez grand-papa, Multedo m’a parlé du bal.
„Vracíte se ke své mánii, pane — budiž; jen když mě to bude bavit.“
- Vous revenez à votre manie Monsieur, soit; pourvu que cela m’amuse.
Zdá se, že domino, na okamžik dojato… rozrušeno… snad lítostí… co já vím — mělo chvíli slabosti nebo soucitu; a zatímco klečící zamilovaný skláněl hlavu na klín onoho domina, toto sklonilo svou hlavu na hlavu onoho pána — jenž bude celý život hrdý na to, že způsobil okamžik rozruchu té mramorové soše na jejím ledovém podstavci! Směji se a ničemu nerozumím. Faktem je, že musel věřit v malý úspěch, když jsem unavena a podrážděna přitiskla čelo své masky k jeho vlasům.
Il parait que le domino, un instant touché... émotionné... prenant en pitié peut-être... que sais-je, eut un instant de faiblesse ou de compassion et, pendant que l’amoureux agenouillé penchait sa tête sur les genoux du susdit domino, celui-ci pencha la sienne sur celle du monsieur qui sera fier toute sa vie d’avoir causé un instant de trouble à cette statue de marbre sur son piédestal de glace ! Je ris et ne comprends rien. Le fait est qu’il a dû croire à un petit succès lorsque fatiguée et énervée j’ai appuyé le front de mon masque sur ses cheveux.
V tu chvíli, zdá se, uvěřil, že mám srdce, že jsem žena — a jeho ješitnost nikdy nezapomene na ten triumfální okamžik.
En ce moment, paraît-il, il a cru que j’avais un cœur, que j’étais femme et son amour-propre n’oubliera jamais ce moment de triomphe.
„To je stále vaše mánie, pane — ale ta mě již nebaví.“
- C’est toujours votre manie Monsieur mais elle ne m’amuse plus.
„Žena, která potká muže v salonu a pak ho jde hledat na ples do Opery a stráví s ním tři hodiny… ten muž jí přece musel připadat zajímavý… a pak mu zahraje tak ohavný žert — stane se zrádnou, zlou, nízkou! Proč nepředpokládat, pane, že ta žena tam šla za někým jiným, koho nenašla — a ocitla se ztracená, sama, a spatřivši známou tvář se jí chytila jako záchranného prkna?“
Une femme qui rencontre un homme dans un salon et qui va le trouver au bal de l’Opéra et passe trois heures avec lui... il fallait pourtant que cet homme lui parût intéressant... et puis elle lui joue un tour si abominable, elle devient perfide, méchante, basse ! Pourquoi ne pas supposer Monsieur que cette femme y soit allée pour quelqu’un qu’elle n’a pas trouvé et que se trouvant dépaysée, seule, et voyant une figure de connaissance elle s’y soit cramponnée comme à une planche de salut ?
Zkrátka — ten nádherný Korsičan věří, že jsem do něj zamilovaná. Skvělý žert! Jen aby mu to pomohlo úplně se zaplést — a až se zaplete, buďte si jisti, hodní psi, nebude si jistý ničím.
Bref ce superbe corsicain [sic] croit que j’en suis éprise. La bonne plaisanterie ! Pourvu que cela l’aide à s’enferrer tout à fait et quand il le sera, soyez sûrs mais bons chiens, il ne sera plus sûr de rien.
Blanc, jenž si všímá všeho, si včera bezpochyby všiml, že jsme spolu s tím pánem koketovali. Blanc tvrdí, že Multedo nemá vtip… v každém případě ho má více než ta stará fregata — má ho dost na to, aby ho člověk v jeho společnosti měl také… chudák chlapec — jak pomyslím, že klečel před křeslem, jež mě představovalo (líčil scénu z bálu), když se máma vrátila. Zůstal zcela ohromen…
Blanc qui remarque tout à sans doute remarqué hier que ce Monsieur et moi étions en coquetterie. Blanc prétend que Multedo n’a pas d’esprit... en tous cas il en a plus que cette vieille frégate, il en a assez pour qu’on puisse en avoir avec lui... pauvre garçon quand je pense qu’il était à genoux devant un fauteuil qui me représentait (il racontait la scène du bal) lorsque maman est rentrée. Il en resta bleu...
„Zůstaňte, zůstaňte, pane — to nevadí, neboť nejste na kolenou přede mnou…“
- Restez, restez Monsieur, cela ne fait rien, puisque vous n’êtes pas à genoux devant moi...
„Madam, to je demonstrace… Že ano, mámo, nevadí, když pán zůstane na kolenou před tím křeslem?“
- Madame, c’est une démonstration... N’est-ce pas maman, cela ne fait rien que Monsieur reste à genoux devant ce fauteuil ?
Vážně mi řekl, že jsem nejduchaplnější žena, jakou kdy potkal, a že nikdy neviděl ženu, která by se mu více líbila.
Il m’a dit sérieusement que j’étais la femme la plus spirituelle qu’il eut jamais rencontrée et qu’il n’en avait jamais vue qui lui plût d’avantage.
„Jste velmi krásná a velmi hezká — ale jste příliš stará, nemáte srdce.“
- Vous êtes très belle et très jolie mais vous êtes trop-vieille, vous n’avez pas de cœur.
A ještě a stále a spoustu dalších věcí, z nichž bych byla před dvěma lety šílená pýchou.
Et encore et toujours et trente-six choses qui me rendraient folle d’orgueil il y a deux ans.
Nemůže přenést přes srdce to dostaveníčko u Madeleine. Je to zvláštní — vím, že je mi lhostejný, ale občas má v hlase tóny, jež vyvolávají dost podivné pocity. Tak jeho zcela… zvláštní polibky na mé rukavice na bále v Opeře mnou projely jako dotek elektrického stroje — a včera večer, když jsem přecházela salonem, se rukáv mých šatů otřel o jeho ruku, jíž se opíral o truhlu a díval se přitom na mě — a hle, zachvěla jsem se od hlavy k patě… Asi je ten člověk nabit elektřinou, a to je vše.
Il ne peut pas avaler son rendez-vous à la Madeleine. C’est drôle, je sais qu’il m’est indifférent mais parfois il a des accents dans la voix qui donnent des émotions assez bizarres. Ainsi ses baisers tout--- particuliers sur mes gants au bal de l’Opéra, m’ont fait frissonner comme le contact d’une machine électrique et hier soir en traversant un salon, la manche de ma robe a frôlé sa main qu’il appuyait à un bahut en me regardant, eh bien j’ai frissonné de la tête aux pieds... Il faut croire que cet homme est chargé d’électricité, voilà tout.
„To jsem já — to je Multedo!“
- C’est moi, c’est Multedo !!
Tetička, Dina, já a dokonce i Rosalie jsme z toho udělaly jakési heslo, které nás rozesmívá, když si připomínáme Madeleine a ten sladký hlas, tu kočičí chůzi a ten důstojný výraz. Fuj! Jak je to odporné — muž.
Ma petite tante, Dina, moi et même Rosalie en avons fait une sorte de devise qui nous fait rire en nous rappelant la Madeleine et cette voix douce et cette démarche de chat et cet air de valeur. Fi ! que c’est dégoûtant, un homme.