❦
Sobota 6. dubna 1878
Robert-Fleury mě skutečně příliš povzbuzuje — dokázal, že druhé místo mi náleží a že ho to vůbec nepřekvapilo. Bylo vskutku hloupé dívat se na zuřivost ostatních.Samedi 6 avril 1878Robert-Fleury m’encourage vraiment trop, il a prouvé que la 2ème place m’était due et que cela ne l’étonnait pas du tout. C’était vraiment bête de voir la fureur des autres.
Šla jsem do Lucemburského muzea a pak do Louvru se Schaeppi.
Je suis allée au Luxembourg et puis au Louvre avec Schaeppi.
Když si člověk pomyslí, že Multedo, jenž odtud odešel v půl třetí ráno, se pravděpodobně vrátí domů a bude snít o mých pažích, o všemožných věcech — a myslet si, že já myslím na něj… Zatímco já, svlečená, rozháraná, s rozcuchanými vlasy a botami pohozenými na zemi, jsem se ptala sama sebe, zda jsem ho dost svedla, dost okouzlila — a nespokojila jsem se jen s tím, abych se ptala sebe sama, nýbrž jsem se zeptala Diny, a všechno jsme spočítaly dohromady! To je skutečně pobuřující — nebo prostě odpudivé.
Quand on pense que Multedo, qui est sorti d’ici à deux heures et demie du matin va rentrer probablement chez lui et rêver à mes bras, à toutes sortes de choses et penser que je pense à lui ... Tandis que moi déshabillée, en désordre, les cheveux bouleversés, les souliers par terre, je me demandais si je l’avais assez séduit, assez ensorcellé et que je ne me bornais pas à me le demander, que je l’ai demandé à Dina, et que nous avons tout calculé ensemble ! C’est vraiment révoltant ou tout bonnement repoussant.
Dnes večer jsem byla okouzlující a koketní jako čert. Neřeknu, že se mi Multedo líbí — ne — ale už teď znamená víc než ostatní, a to jen proto, že s ostatními neumím být koketní a zábavná tak jako s ním. Pořád jsem vše popírala, pak jsem se mu okázale vysmívala, pak jsem byla stejně okázale laskavá — a pak jsem se mu vysmívala znovu. Takže je určitě, jak se říká, podrážděn.
J’étais ravissante ce soir et coquette en diable. Je ne dirai pas que Multedo me plaise, non, mais il est déjà plus que les autres par cela seulement que je ne sais pas être coquette et amusante avec les autres comme avec lui. J’ai continué à tout nier, puis je me suis moquée de lui ostensiblement et ostensiblement aussi j’ai été gracieuse et de nouveau je m’en suis moquée. De sorte que certainement il doit être comme on dit agacé.
Na večeři bylo hodně lidí — všichni zůstali velmi pozdě; Multedo, Morgan a Goldsmid odešli jako poslední. Berthe a Yorková odešly kolem jedné.
Il y avait beaucoup de monde à dîner, ils sont tous restés très tard; Multedo, Morgan et Goldsmid sont partis les derniers. Berthe et Yorke sont parties vers une heure.
Řekla jsem mu, že jsem seděla pod sedadlem ten večer se šňůrou — a on nikdy nechtěl věřit, říkaje, že to být nemohlo, neboť mě pak našel u Boydových. Ale hle!
Je lui ai dit que j’étais sous la banquette le soir du cordon et il n’a jamais voulu croire, disant que cela ne se pouvait pas puisqu’il m’avait trouvée chez les Boyd. Voyez pourtant !
Ó mládí — před dvěma lety jsem si myslela, že to je Láska. Nyní jsem rozumná a chápu, že je to zábavné, když cítíte, že vzbuzujete lásku — nebo spíše, když se vám zdá, že se do vás někdo zamilovává. Láska, kterou člověk vzbuzuje, je zvláštní cit, který člověk sám prožívá — a já jsem to dříve zaměňovala.
O jeunesse, il y a deux ans, je pensais que cela était de l’Amour. Maintenant je suis raisonnable et je comprends que c’est amusant lorsque vous sentez que vous vous faites aimer, ou plutôt lorsque vous croyez voir que l’on devient amoureux de vous. L’amour qu’on inspire est un sentiment à part que l’on éprouve soi-même et que j’ai confondu avant.
Ostatně — je to jedno, jen aby tím moje budoucnost neutrpěla nedostatkem směru.
Enfin, c’est égal pourvu que mon avenir n’en souffre pas en manquant de direction.
Bože můj, Bože — a já jsem si myslela, že miluji Antonelliho s jeho trochu velkým nosem připomínajícím Multedův. Fuj! Ta hrůza. Jak jsem ráda, že se mohu ospravedlnit! Jak ráda! Ne, ne, já jsem nikdy nemilovala… a kdybyste si mohli představit, jak se cítím šťastná, svobodná, hrdá a hodná… Toho, jenž má přijít.
Mon Dieu, mon Dieu et j’ai cru aimer Antonelli avec son nez un peu gros qui rappelle celui de Multedo. Fi ! l’horreur. C’est que je suis contente de me justifier ! Si contente ! Non, non, je n’ai jamais aimé... et si vous pouviez vous imaginer comme je me sens heureuse, libre, fière et digne... de Celui qui doit venir.