Středa 27. března 1878

Teprve před čtyřmi dny jsem psala Marcuardovi — a již je zde jeho odpověď.
^2^ Florencie
[Neděle 24. března 1878]
Je to hrozné, to neštěstí, které vás potkalo — věřte, že s vámi truchlím nad ztrátou mladého Pinci, tím spíše, že ho s největší jistotou shledáte již jen v podobě králičí dušenky nebo kožešinového rukávníku.
Ostatně to není nenahraditelná ztráta. Pincio pro svůj druh nebyl než průměrné krásy a jeho povaha občas nechávala ledacos přát — utěšte se tedy a nahraďte ho losem z hlavičky svých dopisů, hle, to teprve je hezký mopslík! Itálie je smutná — přišel znatelný návrat zimy a nádherné počasí, které jsme měli, se úplně pokazilo. Divadla a recepce neexistují, bruslení je zcela na ústupu a mám jen Klub a nekonečné partie biliáru a beziky na ukrácení času. Ani nejmenší dvorská salónní pozornost —
Alexandre v Římě vyhrál první cenu závodů gentlemanů-jezdců a měl by se vrátit za pár dní. Melissano je tu stále — má jistý úspěch u mladých dám ve věku od 35 do 60 let.
Mluví se o plánech sňatku pro Alexandra, ale podle mého soudu není ze strany oné mladé dámy příliš horlivosti — ta sice není hezká, ale dost bohatá na to, aby vytáhla našeho mladého přítele z poměrně tísnivé situace, v níž se nachází. Nedávno jsem koupil tři obrazy první třídy… a lituji,
^2^ Tamtéž, s. 229–230
že vám je nemohu ukázat — třebaže to, myslím, není přesně váš žánr: jeden Ruisdael, námořní výjev, a krajina od Hockaerta nebo Snyderse — les s figurami, jezdci, psy — jemnost a dokonalost provedení.
Doslova jsem se zruinoval, abych je získal — i já mám v určité chvíle své vrtochy. Pobyt se mi prodlouží o další měsíc, pak projdu přes Bern a snad budu mít potěšení vidět vás v květnu v Paříži. Budete tam ještě? Předpokládám, že vás tam udrží výstava? Mrzí mě, že jste se nerozhodla přijet do Itálie, ale chápu, že se vám bylo těžko odloučit od Paříže a od studií.
Dejte mi o sobě vědět a vyřiďte mojí úctu celé vaší rodině.
Váš velmi oddaný služebník
F. de Marcuard
Píšu mu dnes večer a oznamuji náš příjezd. Musím mu telegrafovat přesný den.
Doufám, že toho třikrát bídného Cassagnace obtěžuje dostávat dopisy skoro každý den — ten včerejší bude nicméně posledním na dlouhou dobu.
Chudák Marcuard — jaký to pro něj bude hezký apríl. Ale zde je pár řádků z „Le Pays“, nepodepsaných — jen Popaul mohl napsat takovéhle věci. Najdete je v Marcuardově obálce.
Poslanecká sněmovna je štědrosti nevídané — vyjma ovšem, jedná-li se o pár tisíc franků na živobytí zmrzačeným bojovníkům v Invalidovně nebo na odměnu námořním kaplanům. V tom ohledu je neoblomná a vsadil bych se, že nepřijme obnovení kreditů, které k tomu účelu odhlasoval Senát. Ale čtyři miliardy pana de Freycinet, přítele pana Gambetty — ty si opatří za každou cenu, buďte jisti. Chce se dělat velké věci. Vzpomínky na Císařství nedají našim republikánům spát. Dávají navenek najevo pohrdání jím — ale napodobují ho.
Nezdá se však, bohužel, že se jim dosud podařilo podnítit oživení obchodu. Nadarmo pořádali Výstavu; nadarmo slibují nevídanou čilost veřejných prací; nadarmo uvěznili maršála, zkrotili konzervativní odpor Senátu. Nadarmo se jim vše usmívá — Sněmovny, ministři, voliči i sám pan de Bismarck (?), jenž jim posílá své nejlepší obrazy pro palác Trocadéra. Obchod se neoživuje.
Šáh perský přijede znovu do Paříže; arabští náčelníci uspořádají svérázné slavnosti jako pokračování výletu španělských studentů — a přesto jsou obchodní transakce v marasmu. Stávky se vrátily.
Tamtéž, s. 230–231

Poznámky

Pozn. překl.: „Gibelotte“ — králičí dušenka; „manchon“ — dámský kožešinový rukávník (válcovitý nátepník na ruce). Marcuardova temná nadsázka naznačuje, že ztracený pes Pincio byl zřejmě sněden nebo zpracován na kožešinu.
Pozn. překl.: V originále anglicky: „pug“ — mopslík, mops.
Pozn. překl.: V originále anglicky: „Skating“ — bruslení na umělé kluziště, tehdy módní zábava.
Pozn. překl.: V originále anglicky: „Club“ — anglický výraz pro pánský klub.
Pozn. překl.: „Bézigue“ — oblíbená karetní hra 19. století.
Pozn. překl.: V originále anglicky: „gentlemen-riders“ — amatérské koňské dostihy aristokratů.
Pozn. překl.: „Poisson d'avril“ — aprílový žert (francouzská tradice: 1. dubna se posílají falešné zprávy nebo dárky).
Pozn. překl.: „Le Pays“ — bonapartistický deník, jehož byl Cassagnac redaktorem.
Pozn. překl.: „Popaul“ — Mariina mazlivá přezdívka pro Paula de Cassagnac.