Sobota 23. února 1878

^4^ [Sobota 23. února 1878]
– Zpráva o mém údajném sňatku je ta nejhloupější věc na světě. Je to, jako by mě provdávali za zesnulého Svatého otce. Ten pan des Perrières si musel nemít co říci, aby si vymýšlel takové zákeřnosti atd. atd.
Skutečně je Melissano ve Florencii? Řekněte mu, že obraz, který jsem mu slíbila, je k jeho dispozici. Možná ho přivezu.
Ale řekněte — není-li karneval, co dělat? Naše dohlédatelka přes veškerou anglickou přísnost není ochotna se vůbec nudit. Musím Vás upozornit, že ona a její sestra jsou obě velmi elegantní a půvabné. Budou dostihy? V Neapoli nebo ve Florencii? Kde bude více lidí a veselí? Budou plesy, vše, co si lze představit k zábavě? Jsem směšná se všemi těmito otázkami, ale jsem pověřena je položit — a upřímně: abych souhlasila opustit na patnáct dní práci, musí to stát za to, musí být náhrada. Nenechte se příliš pohltit Melissanem — vím, že je milý — odpovězte nám rychle a hlavně nebuďte sobecký... byl byste potrestán, neboť mladá harfistka není na cestě. Přesto byla velmi dojata útěšnými zprávami, které podáváte a jež jsem se hned snažila jí předat telefonicky. Odpověděla hlubokým povzdechem.
Tedy tak — jde o to říci nám, kam bychom měly jet, abychom se patnáct dní bavily, neboť tato cesta má být výletem pro potěšení.
Atd. Atd.
Tak pevně jsem lpěla na pohovce, že mě Blanc, na rozkaz tety, musel vzít do náruče a odnést do
^4^ d, str. 188.
svého pokoje.
[Dva řádky škrtnuty: Vadí mi, že je ten člověk do mě zamilovaný.]
Zavedla jsem Švýcarky k jednomu ruskému malíři, Harlamoffovi. Ale ty Švýcarky a zvláště moje vlastní tlachání mě k ničemu dobrému nepřivedou.

Poznámky

Pozn. překl.: Papež Pius IX. zemřel 7. února 1878, jen tři týdny před tímto zápisem — srovnání je tedy zvlášť ostré.
Pozn. překl.: Alexei Harlamoff (1840–1925) — ruský akademický malíř, proslulý portréty dívek a dětí, tehdy usazený v Paříži.