❦

Pátek 18. ledna 1878

A pomyslet, že jsou lidé, kteří žijí tímto životem — tím malým světáckým životem... Ne tak já to míním... Míním tím jakýsi hôtel Rambouillet,¹ kde se scházejí všechny krásy, všechny celebrity — a kde jsou hlupáci zábavní, protože jsou potravou pro výsměch.

# Vendredi 18 janvier 1878

Anebo Dvůr — anebo důvěrná společnost, kde si člověk může žertovat — ale malé plesy jako včera!!

Ou bien la Cour, ou bien l'intimité où l'on peut blaguer, mais les petits bals comme hier II

Pokud jde o tanec, pro mě existuje jen polonéza pro slavnostní okamžiky, menuet pro eleganci a tarantela, když je člověk veselý a skutečně chce tančit.

En fait de danser il n'y a pour moi que la polonaise pour la cérémonie; le menuet pour la grâce, et la tarentelle quand on est gai et quand on a vraiment envie de danser.

V devět hodin jsem byla už v ateliéru.

A neuf heures j'étais déjà à l'atelier.

Včera pohřbili Krále. Škoda, že jsem na to dříve nemyslela. Je to podívaná, která se naskytne jednou za století — možná ani ne.

C'est hier que l'on a enterré le Roi. C'est dommage de ne pas y avoir pensé plus tôt. C'est un spectacle qui se présente une fois par siècle peut-être et pas même.

Mám jediné přání: vrátit se do Itálie; kdo tam byl, nemůže žít jinde — a je lepší zemřít tam než tančit zde. Pracujme tedy — a snad tam půjdeme.

Je n'ai qu'un désir, c'est de retourner en Italie, tous ceux qui y ont été ne peuvent pas vivre ailleurs et il vaut mieux mourir là-bas que danser ici. Travaillons donc et on poura y aller peut-être.

Desetkrát denně mi stane, že mám v pokoji tři svíce — jsem to snad já, kdo zemře? Možná proto jsem tak... nevím jak říct... pohrdám vším a všemi a chtěla bych utéct před celým světem; trampoty mě unavily — už bych žádné víc nesnesla. To by pro mě bylo nejlepší.

Il m'arrive dix fois par jour d'avoir trois bougies dans la chambre, est-ce moi qui vais mourir ? C'est peut-être pour cela que je suis si... je ne sais comment dire... que je méprise tout et tous et que je voudrais fuir tout le monde, les ennuis m'ont fatiguée, je ne pourrais plus en supporter. C'est ce que je ferais de mieux.

A přece — jak šťastný věk: člověk je silný, doufá v třicet šest tisíc okouzlujících věcí nebo spíše po nich touží, chodí do divadla nebo do světa, stačí si umýt tvář studenou vodou a je mu dobře. Tvrdí se, že si člověk neváží toho, co má. To není pravda.

Quel heureux âge, pourtant, on est fort, on espère trente-six mille choses charmantes ou plutôt on les désire, on va au théâtre ou dans le monde, on n'a qu'à se laver la figure avec de l'eau fraîche et l'on est bien. On prétend que l'on n'apprécie pas ce qu'on a. Ce n'est pas vrai.

Tato jediná věta napsaná na Pantheonu vám maluje italský národ svým nadšením a svou vznešenou prostotou.

Cette seule phrase écrite sur le Panthéon vous peint la nation italienne par son enthousiasme et sa simplicité sublime.

– Con orgoglio di madre, con dolore di figlia, l'Italia prego pel gran re che fu un gran cittadino, immortalità degli giusti e degli eroi.¹

— *Con orgoglio di madre, con dolore di figlia, l'Italia prego pel gran re che fu un gran cittadino, immortalità degli ginusti e degli eroi.*

[Šest přeškrtnutých řádků]

**[Six lignes cancellées]**

Panu de Cassagnacovi

A Monsieur de Cassagnac

Máma mě pověřuje, abych vás pozvala na večeři v sobotu v půl sedmé.

Maman me charge de vous inviter à diner samedi à six heures et demie.

Marie Bashkirtseff

Poznámky

Pozn. překl.: Hôtel Rambouillet — slavný literární salon 17. století v Paříži, který vedla Catherine de Vivonne, markýza de Rambouillet; pro Marii symbol dokonalé intelektuální společnosti. ↩

Pozn. překl.: Italsky: S hrdostí matky, se žalem dcery, Itálie se modlí za velkého krále, jenž byl velkým občanem — nesmrtelnost spravedlivých a hrdinů. (Nápis na Pantheonu při pohřbu Viktora Emanuela II., 17. ledna 1878.) ↩

Předchozí záznam Přehled sešitu Další záznam