Středa 16. ledna 1878

Berthe šla se mnou do ateliéru; chce — a její matka to žádá od mámy — abych s nimi chodila do světa.
bid., p. 133
###### Cassagnac neodpověděl přes Figaro. Tady je, co mu znovu píšeme:
Chápeme, že vám publicita odporuje. Čekáme tedy na odpověď přes poštovní úřad u Madeleine, adresovanou na následující iniciály: S.M.N.F.
###### Odpověděla jsem Marcuardovi
Paříž, avenue de l'Alma č. 67 ^6^ Panu de M...
Pospíchám, drahý pane, rozptýlit vaše oprávněné obavy; koláče přišly — jsou nádherné a děkujeme vám za ně; jsou tak krásné, že je člověk v pokušení dát je zarámovat.
Přihodilo se nám velké neštěstí: náš drahý doktor Walitský, kterého jste u nás viděl, zemřel minulý pátek ve dvě hodiny v noci. Byl nejlepším přítelem celé naší rodiny, kmotřencem dědečkovým — viděl nás všechny vyrůstat; domyslíte se sám, jaká je to nenahraditelná ztráta. Přátelé jako on jsou tak vzácní — abych neřekla, že se již nenajdou. Dědeček sám, nemocný, jak víte, plakal celý den a je dosud velmi smutný. Ale nechci vás zatěžovat tak temnými věcmi.
Ptáte se mě, zda neváhám mezi láskou k umění a láskou ke krásné přírodě. Neváhám — miluji obojí stejně; ale krásná příroda poskytuje téměř úplné potěšení jen tehdy, víme-li, že sami jsme něčím, když vlastníme sílu umění — a ta je velmi, velmi velká.
Je tu jedna osoba, která chce vědět vše zlé, co se říká o jistém panu L[ancasterovi]. Neznáte ho?
Víte, že princezna S[ouvorová] se nalodila do Ameriky, kde se prý chce provdat. To by byl neobyčejný konec.
Jste šťasten — dost šťasten — jet do Říma! Závidím vám a přiznávám to, ačkoli závist je bídnost.
Vyprávějte mi, co jste viděl na pohřbu Krále — a vše ostatní. Buďte laskavý a pošlete mi všechny myslitelné novinky i starosti... Budu to číst u stolu, neboť jedině tam jsem volná.
Posílají vám tisíc laskavých pozdravů. Bude tam karneval?
Dům je tak prázdný. Je tu jen čtyři ženy a dědeček ve svém pokoji.
Není mi možné uvěřit ve Walitského smrt. Byl by to tak velký, tak hluboký žal.
A přece jsem ho viděla mrtvého.