❦
Neděle 30. prosince 1877
Je opravdu žalostné brát pero do ruky, abych vylíčila, jak se Georges vrátil, jak vstoupil do jídelny, jak jsem vstala, abych ho vyhnala, a jak se máma na mě vrhla, aby ho chránila — jako bych mu mohla ublížit. Jistě to nebyl její záměr, ale už se to jednou stalo a uvedlo mě to do stavu, kdy bych zabila člověka; poté jsem dlouze vysvětlovala, k čemu tyhle způsoby vedou, a zapřísahala jsem ji, aby to už nedělala, že mě to přivádí k šílenství. Dnes večer totéž. Odvážili se říct něco proti mně!!!Dimanche 30 décembre 1877 Il est pitoyable vraiment de prendre la plume pour raconter que Georges est revenu, qu’il est entré dans la salle à manger, que je me suis levée pour le chasser et que maman s’est jetée contre moi pour le protéger comme si je pouvais lui faire mal. Sans doute ce n’était pas sa pensée mais cela est déjà arrivé une fois et cela m’avait mise dans un état à tuer quelqu’un, après quoi j’ai expliqué longuement le résultat de ces façons et j’ai supplié de ne plus le faire disant que cela me rendait folle. Ce soir la même chose. Ils ont osé dire quelque chose contre moi !!!
Jsou šílení, nebo chtějí, abych se zabila.
Ils sont fous ou bien ils veulent que je me tue.
Když uvažuji rozumně, nikdy bych to neudělala, ale v okamžiku, jako je tento večer — říkám vám, přivádějí mě k šílenství, k hotovému šílenství. A jen při vzpomínce na tu scénu jsem připravena jít a udeřit mámu rukou, čímkoliv.
En raisonnant je ne le ferais jamais mais dans un moment comme ce soir, puisque je vous dis qu’ils me rendent folle, folle à lier. Et rien qu’en me souvenant de cette scène je suis prête à aller et à frapper ma mère avec la main, avec n’importe quoi.
Vztek mě dusí... nevím, co budu dělat; ležela jsem tři hodiny a bylo mi špatně, a teď jsem příliš rozzuřená, příliš rozlícená, příliš mimo sebe, než abych mohla spát. Bože, smiluj se nade mnou, dej mi trpělivosti k životu.
La rage m’étouffe... je ne sais ce que je vais faire, je suis restée trois heures couchée et malade et à présent je suis trop enragée, trop en colère, trop hors de moi pour dormir. Mon Dieu ayez pitié de moi, donnez-moi de la patience pour vivre.
škrtnutosetkání s Paulem; vánoční stromek. Smutek, věštění. Bonboniéra
Opsaný dopis · Lettre de F. de Marcuard, Berne, 30 décembre 1877Bern 30. prosince 1877. Drahá slečno MarieBerne 30 Décembre 1877 Chère Mademoiselle MarieTisíckrát děkuji za vaše dobré zprávy a za radostné zprávy, jež přinášíte o vašem panu dědečkovi. Doufám, že zlepšení bude pozvolna pokračovat.Merci mille fois de vos bonnes nouvelles et des heureuses nouvelles que vous donnez de Monsieur votre grand père. J’espère que le mieux coninuera progessivement.Obdržíte ode mne malou bedničku se dvěma koláči — jeden pro vás, druhý pro slečnu Dinaah!! Můžete je směle ochutnat; jsou to lískooříškové koláče, které se zde pečou zvlášť na svátky a které se obecně považují za dosti dobré...Vous recevrez de ma part une petite caisse avec deux gâteaux, l’un pour vous, l’autre pour Mademoiselle Dinaah !! Vous pouvez hardiment y goûter, ce sont des gâteaux noisette, qu’on fait ici spécialement pour les fêtes et qu’on trouve généralement assez bon...Přijměte zároveň, vy i celá vaše rodina, mé nejlepší blahopřání a všechna přání do nového roku.Recevez en même temps que vous et toute votre famille, mes meilleurs vœux , et tous mes souhaits pour la nouvelle année.Odjíždíme 7. ledna do Mentonu; otec se rozhodl raději pro toto místo než pro Nice — není mu příliš dobře.Nous partons le 7 Janv. pour Menton , mon père s’étant décidé plutôt pour cet endroit que pour Nice, il ne va pas très bien.Sdělte mi prosím, zda zůstáváte v Paříži, nebo mě zpravujte o svých cestách.Dites-moi, je vous prie si vous restez à Paris ou tenez moi au courant de vos mouvements.Váš velmi oddaný služebník.Votre très dévoué serviteur.F. de MarcuardF. de Marcuard