❦
Pátek 28. prosince 1877
Polka chtěla dávat rozkazy, pokárala jsem ji; Forchhammer, jež ničemu nerozuměla, se jí zastala — a vězte, že právě kvůli obraně Forchhammer zvané Jehňátko nebo jak se to říká? došlo k velkému rozkolu mezi Švýcarkami. Zkrátka Jehňátko plakalo a prosilo mě za odpuštění, což bylo velmi zábavné — tvářila jsem se přísně a ona to brala vážně. Nemám čas vyprávět všechny ty historky, jimiž je ateliérový život protkán. S Breslau si vždy hodně povídáme, s ostatními nikdy — s ostatními jen žertuji, protože to celé je lůza a... neschopná, zatímco Breslau má talent; jsme jen my dvě.Vendredi 28 décembre 1877La Polonaise a voulu faire de l’autorité, je l’ai réprimandée, Forchhammer ne comprenant rien a tenu son parti et il faut vous dire que c’est pour la défense de Forchhammer dite l’agneau ou qu’est-ce que c’est ? qu’a eu lieu le grand schisme des Suissesses. Bref l’agneau a pleuré et m’a demandé pardon, ce qui a été très amusant, je prenais des airs sévères qu’elle prenait au sérieux. Je n’ai pas le temps de raconter toutes ces histoires qui émaillent la vie d’atelier. Nous causons toujours beaucoup avec Breslau, jamais avec les autres, avec les autres je blague seulement, parce que tout cela c’est de la canaille et... incapable tandis que Breslau a du talent, il n’y a que nous deux.
Večer po návratu Zurlo; mluvili jsme o Neapoli... dostala jsem chuť tam jet... Ne! Litovala bych toho, vím, litovala bych toho, kdybych tam jela.
Zurlo au retour le soir, on a parlé de Naples... j’ai eu envie d’y aller... Non ! Je le regretterais, je sais, je le regretterais si j’y allais.
Moje představivost zavadí o Paula de Cassagnaca; zatím mi stačí, jsem velmi zaneprázdněna. Má jisté tóny hlasu a jisté způsoby, které jsou přesně v pravém tónu, právě tom, který se mi líbí.
Mon imagination effleure Paul de Cassagnac; il me suffit pour le moment, je suis très occupée. Il a certaines intonations de voix et certaines manières qui sont justement dans le ton juste, juste celui que me plaît.
Je to divné — jsou lidé, kteří mají... nevím co, co je udělané právě tak, aby se vám líbilo; gesto, slovo, maličkost, ale je to ta maličkost, to cosi, co u druhých nenajdete... proto jen v takových lidech vidíte sobě rovné a jen ti vás baví.
C’est drôle, il y a des gens qui ont... je ne sais quoi qui est fait justement de façon à vous plaire, un geste, un mot, un rien mais c’est ce rien, ce quelque chose qu’on ne retrouve pas chez les autres... ce qui fait que ce ne sont que ces gens-là qui vous paraissent vos semblables, qui vous amusent.
Není to tak, že bych byla do Cassagnaca blázen, ale je třeba přiznat, že má to cosi a že se mi jisté tóny jeho hlasu náhle vybaví a udělají mi radost.
Ce n’est pas que je sois folie de Cassagnac, mais il faut dire qu’il a ce quelque chose et que certaines intonations de sa voix me reviennent tout à coup et me font plaisir.
Dřív jsem říkala: to musí být člověk zahálčivý! Zahálčivá už nejsem, ale je to v mé povaze. Alexandre je... obnošený až do nitky, a protože tu nikdo není, myslím na Cassagnaca, kterého jsem viděla dvakrát... sním o něm jako o své Římské ceně, jako o všelijakých hloupostech; říkám vám to všechno proto, aby vám nic neušlo, abyste věděli, kdo je hrdinou románů, jež skládám. Většinou myslím na kreslení, ale abych nelhala — musím přiznat, že těm románům věnuji dobrých deset minut nebo čtvrt hodiny ze čtyřiadvaceti. Je to nevinné.
Avant je disais : faut-il être désœuvrée ! Je ne suis plus désœuvrée, mais c’est dans ma nature. Alexandre est... usé jusqu’à la corde, et comme il n’y a personne je songe à Cassagnac que j’ai vu deux fois... j’y rêve comme à mon prix de Rome, comme à toutes sortes de bêtises; je dis tout cela pour vous tenir au courant, pour que vous sachiez quel est le héros des romans que je compose. Pour la plupart je pense au dessin, mais pour ne pas mentir il faut avouer que j’accorde bien dix minutes ou un quart d’heure dans les vingt-quatre heures pour ces romans. C’est inoffensif.