Úterý 4. prosince 1877

Do ateliéru vyrážím poprvé ve vydřím kabátě až na zem, se skunkovým límcem.
Blanc odešel brzy, protože neprošel rozpočet a protože dnes večer je schůzka v Café de la Paix. Vskutku ten bídný Cassagnac na mě kašle — opouští mě úplně, víc než měsíc ho nikdo neviděl. Dvakrát sice poslal lístky po komorníkovi, takže Blanc za to nemohl — ale to nestačí. Jsem dotčená; nejsem tedy vůbec zajímavá. Zurlo je v salonu.