❦
Čtvrtek 11. října 1877
Jeudi 11 octobre 1877
Napsala jsem Paulovi osmistránkový dopis, abych ho přiměla jít se bít1 — a on mi na třiceti dvou stránkách odpovídá, že dává přednost venkovskému životu.
J’ai écrit à Paul une lettre de huit pages, pour l’engager à aller se battre et il me répond en trente-deux pages qu’il préfère la campagne.
Škoda — Car ho znal jako malého chlapce, byl by si na něj vzpomněl — a pak… muži, co se k ničemu nehodí, bývají někdy stateční vojáci.
C’est dommage, ('Empereur le connaissait petit, il s’en serait rappelé et puis... les hommes qui ne sont bons à rien font quelquefois de braves soldats.
Máma navštívila paní Doubeltovou jen jednou, aby jí oplatila návštěvu — a ta milá osoba nám dnes večer přišla celou hodinu motat hlavu světskými klevetami, novinkami a všemi těmi věcmi, které mě stály tolik slz a na které jsem chtěla zapomenout. Nechci se vzdát klidu, k němuž jsem se dopracovala přes tolik bouří a takových trápení. Už si nevěřím — co do zevnějšku — jsem plachá a takřka nespolečenská. Bojím se, že se minulost bude opakovat.
Maman n’a été qu’une fois chez Mme Doubelt pour lui rendre sa visite et cette aimable personne est venue ce soir nous tourner la tête par toute une heure de bavardage mondain et de nouvelles et de toutes ces choses qui m’ont coûtées tant de larmes et que j’ai voulu oublier. Je ne voudrais pas sortir de ma tranquillité acquise par tant d’orages et de tels tourments. Je n’ai plus confiance en moi, au physique, je suis timide et même sauvage. Je crains la répétition du passé.
Ať si člověk sebevíc říká, že je zbytečné litovat toho, co minulo — každou chvíli si říkám: Jak by bylo vše krásné, kdybych studovala už tři roky (dříve jsem měla jiná studia, která mi nedávala dost volnosti pro kreslení)! Teď bych již byla velkou umělkyní a mohla bych… atd. atd.
On a beau se dire que cela ne sert à rien de regretter ce qui est passé, à chaque instant je me dis : Comme tout serait bien si j’avais étudié depuis trois ans (avant j’avais d’autres études qui ne me laissaient pas assez libre pour le dessin) à présent je serais déjà une grande artiste et je pourrais... etc. etc.
Pan Julian řekl posluhovačce v ateliéru, že Schaeppi a já dáváme největší naděje.
M. Julian a dit à la bonne de l’atelier que Schaeppi et moi donnions le plus d’espérance.
Nevíte, kdo je Schaeppi — Schaeppi je ta Švýcarka. Hm? To je mi mluva. Tedy pan Julian dodal, že se mohu stát velkou umělkyní.
Vous ne savez pas qui est Schaeppi, Schaeppi c’est la Suissesse. Hein ? quel langage. Donc, M. Julian a ajouté que je puis devenir une grande artiste.
Vím to od Rosalie.
Je sais cela par Rosalie.
Je-li paní Doubeltová tak laskavá z vděčnosti za paní Kondareffovou, svou sestru — to je výborné. Ale hodlá-li si půjčovat, je to odporné… Ne z principu — ale zkrátka peníze nemáme.
Si Mme Doubelt est si gentille par reconnaissance pour Mme Kondareff sa sœur, c’est parfait, mais si elle compte emprunter, c’est abominable... Non pas en principe, mais c’est que nous n’avons pas d’argent.
Je tak zima, nachladila jsem se — ale odpouštím vše, jen když mohu kreslit.
Il fait si froid, je me suis enrhumée mais je pardonne tout cela pourvu de dessiner.
A kreslit — proč?
Et dessiner pour quoi ?
Pro… vše, pro co pláču od počátku světa! Pro vše, čeho se mi nedostávalo a nedostává! Abych se prosadila svým talentem — skrze… skrze cokoli chcete — ale prosadila se! Kdybych to vše měla, možná bych nedělala nic.
Pour... tout ce que je pleure depuis le commencement du monde ! Pour tout ce qui m’a manqué et me manque ! Pour arriver par mon talent, par... par tout ce que vous voulez mais arriver ! Si j’avais tout cela peut-être ne ferais-je rien.
Poznámky
Pozn. překl.: Marie naléhala na Paula, aby se přihlásil do rusko-turecké války (1877–78), v níž Rusko bojovalo za svobodu balkánských národů. ↩