Úterý 9. října 1877

Nu tak, je to hezké, co jsem říkala včera. Možná je to správné — a možná ne.
Kreslila jsem svou zpěvačku úplně zblízka a ve zkratce. Tento týden mám v ateliéru nejhorší místo, protože jsem v pondělí přišla pozdě.
„Ale to vůbec není špatné,“ řekl Julian, „jsem dokonce překvapen, že jste to udělala takhle. Je to nejtěžší póza — a jak můžete pracovat tak zblízka? Tak tedy, vidím, že to půjde jako po másle.“
To je můj svět. Moji odcházejí do divadla. Já kreslím — a čekám na karneval v Neapoli, pokud se mé plány nezmění a nic nového nepřijde.