❦
Sobota 6. října 1877
Samedi 6 octobre 1877
Včera byla u nás paní Doubeltová a dnes dobře vychovaný Torgnole. Nikoho jsem neviděla, protože jsem byla v ateliéru.
Hier, Mme Doubelt a été chez nous et aujourd’hui le bien élevé Torgnole. Je n’ai vu personne puisque j’étais à l’atelier.
„Buďte klidná,“ řekl mi Julian, „na půli cesty neuvíznete.“
- Soyez tranquille, me dit Julian, vous ne resterez pas longtemps en route.
A když pro mě máma přišla v pět hodin odpoledne, řekl jí přibližně toto:
Et lorsque maman est venue me chercher à cinq heures du soir il lui a dit à peu près ceci.
„Myslel jsem, že je to rozmar rozmazleného dítěte, ale musím přiznat, že opravdu pracuje, že má vůli a nadání. Bude-li to takto pokračovat, za tři měsíce mohou být její kresby přijaty na Salon.“
« J’ai cru que c’était un caprice d’enfant gâtée, mais je dois avouer qu’elle travaille vraiment, qu’elle a de la volonté et qu’elle est bien douée. Si cela continue, dans trois mois ses dessins pourront être reçus au Salon. »
Pokaždé, když mi přijde opravit výkres, ptá se jaksi nedůvěřivě, zda jsem ho dělala sama. Ovšemže sama! Nikdy jsem nežádala o radu žádnou ze žákyň — jen pro začátek aktu.
Chaque fois qu’il vient corriger mon dessin, il demande si je l’ai fait seule, avec une certaine défiance. Je crois bien, seule ! Je n’ai jamais demandé de conseil à aucune des élèves que pour commencer l’académie.
Trochu si zvykám na jejich… umělecké způsoby.
Je me fais un peu à leurs façons... artistiques.
V ateliéru vše mizí — nemáte ani jméno, ani rodinu; nejste dcerou své matky, jste sama sebou, jste individuum a před sebou máte Umění a nic jiného. Cítíte se tak spokojená, tak volná, tak hrdá.
A l’atelier tout disparaît, on n’a ni nom, ni famille; on n’est plus la fille de sa mère, on est soi-même, on est un individu et on a devant soit l’Art et rien d’autre. On se sent si content, si libre, si fier.
Konečně jsem tam, kde jsem tak dlouho chtěla být.
Enfin me voilà comme je voulais être depuis si longtemps.
Toužila jsem po tom tak dlouho, že stále nemohu uvěřit, že tu jsem.
Je l’ai si longtemps désiré que je ne crois pas encore y être.
Až získám Prix de Rome, všichni Torloniové, všichni Larderelové, všichni Marcuardové se položí jako koberec a já po nich půjdu — nikoli abych je drtila… ale… budou si za to moci sami, jakmile se stanu tím, čím žádná umělkyně ještě nikdy nebyla.
Quand je serai prix de Rome, tous les Torlonia, tous les Larderel, tous les Marcuard se coucheront en tapis et je marcherai dessus, non pas pour les écraser... mais... ce seront eux qui l’auront voulu du moment où je serai ce que nulle femme artiste n’a jamais été.
Mimochodem! Víte, koho jsem potkala na Champs-Élysées? Prostě a jednoduše vévodu z Hamiltonu1, jak zabírá celý fiakr. Ten hezký, trochu plnější mladý muž s měděnými vlasy a tenkým knírem se změnil v tlustého, velmi rudého Angličana s malými rusými licousy od ucha do půli tváře.
A propos ! Savez-vous qui j’ai rencontré aux Champs-Elysées ? Tout bonnement le duc de Hamilton, occupant tout un fiacre. Le beau jeune homme un peu fort, aux cheveux cuivrés et à la moustache fine est devenu un gros Anglais très rouge avec de petits favoris roux à partir de l’oreille jusqu’au milieu de la joue.
Pět let… to přece mění člověka.
Cinq ans pourtant... changent un homme.
Za půl hodiny jsem už na to nemyslela.
Au bout d’une demi-heure je n’y pensais plus.
Tak pomíjí sláva vévodova.2
Sic transit gloria ducis.
Jak jsem tehdy blouznila.
Comme j’étais exaltée.
Myslím, že máma dostala málo uspokojivou odpověď na jeden ze svých dopisů ohledně… Říma. Řekla mi to takto: píší mi z Petrohradu, že tam vládne veliký smutek, že celý dvůr je v černém, že carevna ošetřuje raněné, že všichni pláčou.
Je crois que maman a reçu une réponse peu satisfaisante à une de ses lettres pour... Rome. Elle m’a dit cela ainsi : on m’écrit de Pétersbourg qu’il y règne une grande tristesse, que toute la cour est en noir, que l’impératrice soigne les blessés, que tout le monde pleure.
Ta ohavnost mě rozesmutnila.
Cette saleté m’a rendue triste.
Poznámky
Pozn. překl.: Vévoda z Hamiltonu — William Alexander Louis Stephen Douglas-Hamilton, 12. vévoda z Hamiltonu (1845–1895); Marie ho sledovala s romantickým zájmem v dřívějších zápisnících. ↩
Pozn. překl.: V originále latinsky: „Sic transit gloria ducis.“ Marie parafrázuje středověké rčení sic transit gloria mundi (tak pomíjí sláva světa), ironicky vztažené na vévodu z Hamiltonu. ↩