Úterý 20. března 1877

[Zrušeny 4 řádky]
Vyměňujeme lístky s Fabbricatorovými, načež za nimi jdeme s Dinou.
Ach, málem bych zapomněla — ráno v půl desáté jsem vyšla s Rosalií, šla jsem skoro až k Hlavní poště a viděla jsem toho pána, který si mě chce vzít — zkrátka toho, který se ukázal Rosalii. Je to bratr knížete Santasiglie, ženatý s dcerou bohatého vévody Monteleone. Půl hodiny jsem nepřestala opakovat: jaká to tvář! Odporná — Borghese tlustší a starší. Fuj!
Jdeme do Filharmonického spolku — máma v černém sametu, Dina v modrém a já v bílé orientální gáze, sukně velmi dlouhá, živůtek z faille se srdcovým výstřihem vzadu a čtvercovým vpředu, gázové rukávy k loktům. Perly na krku a sněhový účes. Je málo lidí — je to tentýž program jako minule, pro většinu pánů. Mihdah paša. Bikowsky si se sestřenicemi sedá k nám. Bikowsky nemůže zapomenout, že jsem se ho velmi vážně zeptala, jak se mají moji psi. Dnes večer mi říká, že mu moji psi telegrafují, že se mají dobře. Později přichází Pascarola, trochu hovořím — ale jsem ošklivá; nemám úspěch!
Při odchodu nás Pascarola představuje vévodovi ze San Cesario, předsedovi Spolku. Velmi duchaplný, sympatický a zábavný.
Má manželku, která vypadá jako třicetiletá kráska — a je, myslím, matkou odporného mladíčka téhož věku.
Pascarola a Bikowsky nás doprovázejí ke kočáru. Doma se trochu utěšuji tím, že mluvím o panu hraběti a opékám makaróny.
Včera to bylo hezké — udělala jsem omeletu ohněm z novin. Vypadalo to jako čarodějnická pec.

Poznámky

Pozn. překl.: „Faille“ — žebrovaná hedvábná tkanina. ↩
Pozn. překl.: „Cheveux à la neige“ — účes pudrovaný nebo velmi světlý, v době psaní mírně retro. ↩