❦
Pátek 9. března 1877
Zdál se mi Gaston de Larderel, jeho žena a Bijou. Po tolika deštích mě bavilo znovu vidět tváře z promenády — několik se jich o mne velmi zajímá. Nemyslím tím obyčejné čumily, kteří se dívají na každého.Vendredi 9 mars 1877 J’ai rêvé de Gaston de Larderel, de sa femme, et de Bijou. Après tant de pluie je me suis amusée à revoir les figures de la promenade, il y en a quelques unes qui s’occupent fort de moi. Je ne parle pas des badauds ordinaires qui regardent tout le monde.
Baví mě jeden mladý princ, tak sedmnácti- či osmnáctiletý — bude krásný jako anděl, a jeho mrzutý ret mu dodává přechodný výraz, který se líbí. Zpozoroval, že si ho všímáme, a pózoval s docela mladistvým půvabem, který byl právě proto rozkošný.
Un jeune prince de dix-sept à dix-huit ans m’amuse, il sera beau comme un ange et sa lèvre maussade lui donne un air intermédiaire qui plaît. Il a remarqué que nous nous occupions de lui et posait avec un charme tout jeune qui était par cela même exquis.
na okraji
[Napříč stránkou. Bratři se procházejí s knězem, matka zvlášť, on zvlášť — tři spřežení jsou velmi krásná. Nemá tu odpudivou vyhublost dětí jeho věku — to mu dodává velmi přitažlivý výraz.]
[En travers. Les frères se promènent avec un prêtre, sa mère à part, et lui à part, les trois attelages sont fort beaux. Il n’a pas cette maigreur repoussante dans les enfants de son âge, c’est ce qui lui donne un air très intéressant.]
Ale přála jsem si úlovek přes třicet let — a dostala jsem ho dokonce přes čtyřicet. Je to lichotivé, ale... fuj. Jsem jako pětatřicetileté ženy — miluji dvaadvacetileté muže.
Mais je désirais une conquête au delà de trente ans, je l’ai eu même au delà de quarante. C’est flatteur mais... fi. Je suis comme les femmes de trente-cinq ans, j’aime les hommes de vingt-deux.
Večer přišli Fabbricatorovi a šli jsme na Skating, kde bývají každý pátek hry.
Les Fabbricatore sont venus le soir et nous sommes allés au Skating où il y a jeux tous les vendredi.
Šaty mi seděly zvlášť dobře a zvýrazňovaly neobyčejnou plnost mých tvarů (nevěřte prosím, že mám hory na hrudi — ani zdaleka); krajka splývala přes rukavice a vše mi konečně vyhovovalo — a tak jsem byla vlídná a klidná. Vzala jsem s sebou Rosalii, abych si ověřila totožnost neviditelného. Ten rod nočních ptáků jako Antonelli. Nepřišel — zato přišlo jich dost jiných a zvláště můj důstojník, který má znepokojující oči; znáte tu neapolskou výraznost, s jakou dávají najevo dojem z toho, co spatří — cestou jsem toho leccos zaslechla, ale ostatně je hloupé to říkat.
Ma robe m’allait particulièrement bien, faisant ressortir l’extrême richesse de mes formes, (ne croyez pas de grâce que j’aie des montagnes de poitrine, loin de là), une dentelle retombait sur les gants et tout me plaisait enfin, ce qui me rendit avenante et calme. J’avais emmené Rosalie pour m’assurer de l’identité de l’invisible. Cette race d’oiseaux de nuit comme Antonelli. Il n’y vint pas, en revanche il y en eut bien d’autres et surtout mon officier qui a des yeux qui troublent; vous savez si les Napolitains sont expansifs quant à leur impression des objets qu’ils voient; j’ai recueilli bien des choses sur mon passage, d’ailleurs c’est stupide de le dire.
Ach, kdyby tu byl Larderel... zatím dělám, co mohu — bruslím se synem markýze de Santasiglia, jemuž mě představili a který je blonďavý, poset žlutými skvrnami a hloupý mladý. Závody pánů byly zvláště příjemné, protože Massimo a další nám nepřímo a diskrétně prokazovali lichotivé zdvořilosti; startovní čára stála před námi a ta masa kalhot nám brala výhled na dráhu, a tak tito páni — v čele Massimo — skupinu odtlačili dozadu, a jakmile se někdo přibližoval, prosil ho velmi výmluvnými posunky, aby ustoupil, a naznačoval nás očima, ba i hlasem — s veškerou italskou úctou, jako by podívaná byla jedině pro nás, jako by nebylo jiných dám, jimž pro nás nebo pro lepší pohled na nás zakrývali výhled.
Ah ! si Larderel était ici... en attendant je fais de mon mieux, je patine avec le fils du marquis de Santasiglia qu’on me présente et qui est blond, taché de jaune et bête jeune. Les courses des messieurs ont été surtout agréables parce que Massimo et d’autres nous ont indirectement et discrètement rendu des politesses flatteuses; le point du départ se trouvait devant nous et cette masse de pantalons nous ôtait la vue des bagnes, alors ces messieurs ? Massimo en tête, ont reculé le groupe et aussitôt que quelqu’un s’avançait, il le priait de reculer en faisant des gestes très expressifs et en nous désignant de l’œil et même de la voix avec un respect tout italien, tout comme si le spectacle n’était que pour nous, comme si il n’y avait pas d’autres dames auxquelles on obstruait la vue pour nous ou la faire plus belle.
Co se důstojníka týče — vím, že jsem na něj udělala buď hrozný, nebo uchvacující dojem; je to bytost hluboká a tichá, ale vzácné krásy, přestože na něm není nic zvláště vznešeného; nedovedu si ho představit bez vojenské čapky. Myslím, že to byl ten, který přihlížel Alexandrovu odjezdu — štíhlý, tmavovlasý, oslnivé pleti a oči téměř tak zahalené jako oči kardinálova syna1, ale upřímnější.
Quant à l’officier je sais que j’ai produit sur lui ou une atroce ou une ravissante impression, c’est un être profond et silencieux mais d’une beauté rare tout en n’ayant rien de très distingué, je ne puis me le figurer sans casquette militaire. Je crois que c’est celui qui a assisté au départ d’Alexandre; mince, brun, le teint éclatant et des yeux presque aussi voilés que ceux du fils de cardinal, mais plus sincères.
V Neapoli jsem odsouzena, myslím, vést život ryby — nebo spíše, jak se v Rusku říká: „ani maso, ani ryba.“2
A Naples je suis condamnée je crois à mener une vie de poisson, ou plutôt comme on dit en Russie: « ni viande, ni poisson ».
Jsem spokojená se vším, krom mého Larderela, jenž na mě zapomněl. Pan kočí říkal, že se nevrátí dříve než za měsíc, kdežto pan hrabě říkal, že za deset dní. A pak ještě nikdo neví, co řekla Madame Šelma — víme a Antonelli mi řekl, že pan hrabě byl jen sluhou pana kočího a když pan hrabě říkával:
Je suis contente de tout excepté de mon Larderel qui m’a oubliée. Monsieur le cocher avait dit qu’il ne reviendrait que dans un mois, tandis que Monsieur le comte avait dit dans dix jours. Et puis on ne sait pas encore ce qu’aura dit Madame la Coquine, on sait et Antonelli m’a dit, que Monsieur le comte n’était que le domestique de Monsieur le cocher et que lorsque Monsieur le comte disait :
„Zítra jedu do Florencie,“ pan kočí mu odpovídal:
- Demain je vais à Florence, Monsieur le cocher lui répondait :
„Jedete do Florencie? No, já zůstanu tady.“
- Vous allez à Florence ? Eh bien moi, je reste ici.
A zůstával. Co se Madame Šelmy týče — ta ho téměř bila, tento předmět zbožňování mého srdce. Chtěla bych ho vidět v batistové košili s krajkovým žabó a v černém sametovém županu — z toho by člověk ztratil hlavu.
Et on restait. Quant à Madame la Coquine elle le battait presque, cette adoration de mon cœur, je voudrais le voir en chemise de batiste avec un jabot de dentelle et une robe de chambre de velours noir, ce serait à en perdre la tête.
Pojďme o tom snít — chtěla bych o něm ještě dnes v noci snít jako obě předchozí noci.
Allons y rêver, je voudrais en rêver encore cette nuit comme les deux précédentes.
Můj psací stůl, stoly a koberec jsou posety útržky papíru, na nichž se snažím zachytit rysy a šílený výraz mého milovaného.
Mon bureau, les tables et le tapis sont semés de bouts de papiers sur lesquels je m’efforce de reproduire les traits et l’air insensé de mon bien-aimé.
Tyto rysy mají pozoruhodnou podobnost s rysy princezny Markéty.
Ces traits ont une analogie remarquable avec ceux de la princesse Marguerite.
Poznámky
Pozn. překl.: „Kardinálův syn“ — Antonelli, o němž se Marie již zmiňovala; opakuje klepy, podle nichž byl synem kardinála Giacoma Antonelliho. Otcovství je pověst, nikoli prokázaný fakt. ↩
Pozn. překl.: Ni viande, ni poisson — ruské úsloví, odpovídající českému „ani ryba, ani rak“. ↩