❦
Středa 7. března 1877
Dnes ráno mě probudili v sedm hodin. Borghese měl jít na schůzku s dámou ze společnosti za městem a já jsem chtěla vyjít ve stejnou dobu, abych ho viděla. Ale odešel v půl sedmé — když mu sluha v šest vešel do pokoje, byl již na nohou.Ce matin on m’a réveillée à sept heures. Borghése devait aller à un rendez-vous avec une dame du monde hors de la ville, et je voulais sortir en même temps pour le voir. Mais il partit à six heures et demie lorsqu’à six heures le domestique entra dans sa chambre il était déjà levé.
S dámou ze společnosti — to je okouzlující — a Larderel, který mohl... zahazuje se s Madame Šelmou1 a klaní se před Panem kočím.
Avec une dame, c’est charmant, et Larderel qui aurait pu... s’encanaille avec Madame la Coquine et s’incline devant Monsieur le cocher.
Poprvé od dob Pelikána jsem se prošla pěšky a když jsme potkaly Hamontoffovy, šli jsme se podívat do malířského ateliéru — máma, já a Hamontoffovi.
Pour la première fois depuis Pelikan, je me suis promenée à pied et ayant rencontré les Hamontoff nous sommes allés voir un atelier de peinture, maman, moi et les Hamontoff.
Kvůli bedně, kterou mi posílají z Paříže, nastávají finanční potíže! To je nejodpornější! Protože se máma stěžuje. Stížnosti jen vše rozjitří — zaplatí se a zapomene a všechno je v pořádku. Vím dobře, že jsme na suchu, ale stává se to tak často a je to tak obvyklé a člověk tak dobře ví, že jde jen o otázku času, že naříkat je opravdu hloupé.
Il arrive des complications financières à cause d’une caisse qui m’arrive de Paris ! C’est le plus odieux ! Parce que maman se plaint. Les plaintes ne servent qu’à tout envenimer, on paye et on oublie et tout va bien. Je sais bien que l’on reste à sec, mais ça arrive si souvent et c’est chose si habituelle et on sait tellement que cela n’est que question de temps, que se lamenter est vraiment stupide.
Byly u nás slečny Fabbricatorovy.
Les demoiselles Fabbricatore ont été chez nous.
Dnes večer na prvním představení „Aidy“2 jsem se poprvé ukázala s výstřihem — v šatech z bílého siciliánu, se živůtkem šněrovaným vpředu, do špičky. Lorňony pracovaly v pozoruhodném souladu až do konce večera. Přesto jsem se nudila — navzdory Nasimoffovi, jenž je ošklivý jako opice a dobrý jako anděl.
Ce soir à la première représentation d’ « Aida », je me suis pour la première fois montrée décolletée, en robe de sicilienne blanche, corsage lacé devant, à pointe. Les lorgnettes ont fonctionné avec un ensemble remarquable jusqu’à la fin de la soirée. Je m’ennuyais cependant malgré Nasimoff qui est un singe de laideur et un ange de bonté.
V přízemí jsem uhodla dona Giovanniho Borghese, kterého obviňovali, že je hezčí než Larderel.
Au parterre j’ai deviné don Giovanni Borghése, qu’on accusait d’être plus beau que Larderel.
Obvinění málo opodstatněné — vždyť tento Říman má typ svého města: vlasy přespříliš černé, rozdělené na týlu pěšinkou sahající k čelu, kde vlasy tvoří dva zuby poté, co se nahoře na temeni mírně načechraly. Nos dlouhý a obezřetný, aniž by byl vznešený; oči hledící dolů, ne příliš velké; černý kartáčový knír; tmavý bod mezi rtem a bradou; nádherné ruce jako Pizzardi; vysoký; chůze pomalá a falešná; zkrátka — Antonelli ve velkém, v tvrdším provedení, a tedy i ošklivější, neboť hlavním půvabem Antonelliho byl výraz téměř ženské malátnosti. A pak ta malá ústa s tenkými a pozoruhodně svěžími rty, ačkoli jsou jen růžové.
Accusation peu fondée, parce que ce Romain a le type de sa ville, les cheveux excessivement noirs, séparés sur la nuque par une raie qui va jusqu’au front sur lequel les cheveux forment deux dents ayant premièrement légèrement bouffé sur le haut de la tête. Un nez long et circonspect sans être distingué, des yeux qui regardent au-dessous et qui ne sont pas très grands, une moustache noire en brosse, un point noir entre la lèvre et le menton, des mains superbes comme Pizzardi; grand, la démarche lente et hypocrite; enfin Antonelli en grand, en plus dur, et par conséquent en plus laid, puisque le charme principal d’Antonelli était un air de langueur presque féminine. Et puis sa bouche petite aux lèvres minces et remarquablement fraîches tout en n’étant que roses.
Je to věčná vzpomínka — zahanbující a žhavá. Proč? Protože dokud je člověk mladou dívkou, nikdy neví, zda miluje, či zda... je to cynické, ale pravdivé.
C’est un éternel souvenir honteux et brûlant. Pourquoi ? Parce que tant que l’on est jeune fille on ne sait jamais si l’on aime ou si... c’est cynique, mais vrai.
Poznámky
Pozn. překl.: „Madame la Coquine“ — Mariina pohrdavá přezdívka pro Larderelovu milenku, doslova „paní Šelma“. ↩
Pozn. překl.: „Aida“ — opera Giuseppeho Verdiho z roku 1871. ↩