❦
Pondělí 5. března 1877
Hrozné počasí, smutná nálada. Larderel nepřijíždí a Borghese se skrývá!Lundi 5 mars 1877 Temps affreux, humeur triste. Larderel n’arrive pas et Borghése se cache !
Paní Hamontoffová u nás byla s dcerou na dlouhé návštěvě.
Mme Hamontoff nous a fait une longue visite avec sa fille.
Máma se necítí dobře — objednáváme si večeři do pokoje; vejde sluha.
Maman se porte mal, nous commandons le diner chez nous, entre le domestique.
„Ale,“ říkám mu mimo jiné, „vašeho prince Borghese není nikdy vidět — a já bych ho tak ráda viděla.“
- Mais, lui dis-je entre autre chose, on ne peut jamais voir votre prince Borghése, j’ai bien envie de le voir.
„Dnes večer bude večeřet u společného stolu.“
- Ce soir il dîne à la table d’hôte.
Nevím jak, ale za čtyři minuty jsem byla učesaná, oblečená a stoupala jsem nahoru poté, co jsem naplácala Rosalii, která se svíjela smíchy.
Je ne sais comment cela s’est fait, mais en quatre minutes j’étais coiffée, habillée, et je montais après avoir battu Rosalie qui se tordait de rire.
Přijdu zadýchaná ke stolu, hledám... nic! Nadšená, že mohu utéct, potkávám na schodišti Rosalii.
J’arrive essouflée à table, je cherche... rien ! Enchantée de me sauver je rencontre sur l’escalier Rosalie.
„Je doma!“
- Il est chez lui !
„Jak to?“
- Comment !
„Dostal u stolu zprávu a nyní se obléká — pojďte rychle.“
- Il a reçu un message à table et à présent il s’habille, venez vite.
Beru si kožich a číhám v úzké tmavé chodbičce ústící na velkou chodbu naproti dveřím toho tvora, jenž je tak těžko k vidění.
Je mets ma fourrure et m’embusque dans un corridor très étroit et sombre qui donne sur le grand corridor en face de la porte de cet animal si difficile à voir.
Třásla jsem se, jako by šlo o přistižení nevěrného manžela; čas mi připadal tak dlouhý v té černé místůstce se dvěma východy, kde mě každou chvíli mohl nachytat někdo z hotelu.
Je tremblais comme si il s’agissait de surprendre un mari coupable; le temps me semblait si long dans ce réduit noir à double issue où j’étais à chaque instant exposée à être pincée par des gens de l’hôtel.
Počítala jsem sekundy, Rosalie hlídkovala; najednou se dveře otevřou — je to ten ničema, jenž nese do kočáru přikrývku jeho Veličenstva; nevěděla jsem, kam se dát strachem; zdálo se, že to nikdy neskončí; trochu stranou je jiná chodba rovnoběžná s mou, takže jsme se museli setkat na odpočívadle kuchyňského schodiště, přes které vždy prochází místo přes hlavní, na němž je náš pokoj.
Je battais la mesure, Rosalie guettait; tout à coup la porte s’ouvre, c’est le faquin qui va porter le couvre-pied de sa majesté dans la voiture, je ne savais où me mettre de peur, il semblait que cela ne finirait jamais, un peu de côté se trouve un autre corridor parallèle au mien, de sorte que nous devions nous rencontrer sur le palier de l’escalier de service par lequel il passe toujours au lieu du grand sur lequel se trouve notre appartement.
Začínala jsem si myslet, že ulehl jako včera, když se konečně dveře otevřou — slyším hlas — a Rosalie mi ukáže schodiště; utíkám... Ale kdepak — čert mu vnukne, aby šel po hlavním schodišti; sbíhám dolů tak rychle, jak mi pantoflíčky dovolí, vybíhám na ulici, abych vešla hlavním vchodem, kudy měl vyjít. U vchodu stojí landau — jeho — vrhám se vpřed; jako by vyrostl ze země, vyjede fiakr a přetne mi cestu, odhodí mě ke zdi, o niž se opírám, ohrožena koly, jež mi málem rozdrtí nohy; vrátný křičí na kočího, který couvá, jede vpřed, vytlačuje portýra, jenž se marně snaží uvolnit cestu.
Je commençais à croire qu’il s’était couché comme hier lorsqu’enfin la porte s’ouvre, j’entends une voix et Rosalie m’indique l’escalier, je file... Ah ! bien oui, le diable lui met en tête de passer par le grand escalier, je descends aussi vite que mes mules me le permettent, je sors dans la rue pour rentrer par la principale porte, de laquelle il devait sortir. Un landau est à la porte, c’est le sien, je me précipite, un fiacre sort de sous terre et me coupe le chemin, en me rejetant sur le mur auquel je m’appuie menacée par les roues qui vont m’écraser les pieds; le concierge crie contre le cocher qui recule, qui avance, qui refoule le portier qui tâche en vain de livrer passage.
Rosalie mě táhne za ruku — vidím hromadu lidí, kteří se tlačí; hledám prince, ale nelze déle stát venku bez důvodu.
Rosalie me tire par le bras, je vois un tas de gens qui se bousculent, je cherche le prince mais on ne peut rester plus longtemps dehors sans raison.
„Panebože,“ říkám, „abych zachovala tvář před sluhy — to se člověk už ani nemůže vrátit z kostela!“
- Bon Dieu, dis-je pour me donner une contenance devant les domestiques, on ne peut donc plus rentrer d[e l]'église !
Kostel leží mezi dvěma vchody do hotelu. A projdu kolem s tím, že toho vzácného ptáka1 uvidím jindy.
L’église est entre les deux portes de l’hôtel. Et je passe prenant le parti de voir ce rara avis [sic] une autre fois.
„Tak co, slečno!“ praví Rosalie.
- Eh bien Mademoiselle ! dit Rosalie.
„Tak co — můžete za to vy!“
- Eh bien, c’est votre faute !
„Ale vy jste ho viděla!“
- Mais vous l’avez vu !
„Ale ne.“
- Mais non.
„Cože? Vzala jsem vás za ruku a říkala: ‚projděte, slečno‘ — právě ve chvíli, kdy vrátný pomáhal princi nastupovat do kočáru!“
- Comment ! Je vous ai pris le bras en disant : passez Mademoiselle juste comme le concierge aidait le prince à monter en voiture !
„Byl tam.“
- Il était là.
„Na dva kroky od vás.“
- A deux pas de vous.
„Co to říkáte!“
- Qu’est-ce que vous dites !
„Ale zastavila jste se tam — myslela jsem, že ho pozorujete!“
- Mais vous vous êtes arrêtée là, j’ai cru que vous le contempliez !
„Ach, panebože, panebože!“
- Ah ! bon Dieu, bon Dieu !
„Mámo,“ říkám, „když vcházím do salonu, věřím v Osud.“
- Maman, dis-je en rentrant dans le salon, je crois à la Fatalité .
Výsledkem je, že místo abych čekala půl hodiny jako dnes večer, budu zítra čekat hodinu. Tím budu jen ještě zarputilejší!
Le résultat de ceci est qu’au lieu d’attendre une demi-heure comme ce soir, demain j’attendrai une heure. C’est que cela va me rendre acharnée !
Ach, Larderel.
Ah ! Larderel.
Dnes večer mi Altamura přivedl učitele mandolíny a já jsem začala. Bude to velmi poetické — budu moci chodit zpívat serenády pod okna mladých mužů. Ne, to je žalostný žánr.
Ce soir Altamura m’a amené le professeur de mandoline et j’ai commencé. Ce sera très poétique, je pourrai m’en aller chanter des sérénades sous des fenêtres de jeunes gens. Non, c’est un genre déplorable.
Ale co říkáte na dnešní večer s Borghesem! Kdybych aspoň věděla, jaký je.
Mais que dites-vous de ce soir avec Borghése ! Si je savais au moins comment il est.
Stanu se fatalistkou — je to jediný způsob, jak se ničím netrápit.
Je m’en vais devenir fataliste, c’est le seul moyen de ne s’inquiéter de rien.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále latinsky: „rara avis“ [sic] — vzácný pták (z Juvenala); Marie jím ironicky označuje Borghesovu nepolapitelnost. ↩