❦
# Neděle 27. listopadu 1876
Neděle 27. listopadu 1876
Dimanche 27 novembre 1876
Mertensová přišla ráno, aby mi řekla, že mladý de La Motte byl včera v jedenáct večer u ní a řekl jí, že se do mě zamiloval a že tím, že mě mu ukázala, ho uvrhla do neštěstí. Koupala jsem se a v návalu rozhořčení jsem jí dovolila, aby mé tělo poskvrnila svýma očima kupl....ky – to slovo je tvrdé.
La Mertens est venue le matin pour me dire que le jeune de La Motte était venu hier à onze heures du soir chez elle pour lui dire qu’il était tombé amoureux de moi et qu’en me montrant elle avait fait son malheur. Je me baignais et dans un accès d’indignation je lui permis de souiller mon corps de ses yeux d’ ....se, le mot est dur.
Proč člověk skrývá svou nahotu? Protože si není jist svou krásou. Kdybychom měli jistotu dokonalé a bezvadné krásy, neměli bychom žádné zábrany ukázat se nazí.
Pourquoi cache-t-on sa nudité ? Parce que l’on n’est pas sûr d’être beau. Si on avait la certitude d’une parfaite et irréprochable beauté on ne se ferait aucun scrupule de si montrer nu.
Šla jsem navštívit Berthe a hodnou Mouzayovou. Zeptala jsem se Mouzayové na radu: mám přijmout Mertensové pozvání, když vím, že tam dnes večer bude pan de La Motte?
J’ai été voir Berthe et la bonne de Mouzay. Je demandai à cette dernière un conseil : dois-je me rendre à l’invitation de la Mertens sachant que ce soir M. de La Motte y serait ?
„Víte,“ dodala jsem, „je mi nepříjemné vědět, co jste mi právě zopakovala (Mertensová jim to vyprávěla) — pohrdnutá láska plodí jen nepřátele. Nestojím o to, aby se do mě někdo zamiloval. Vše, co mohu nabídnout, je dobré a upřímné přátelství.“
— Vous savez, ajoutai-je, il m’est pénible de savoir ce que vous venez de me répéter (la Mertens leur a raconté), les amours dédaignés ne créent que des ennemis. Je ne tiens pas à ce qu’on soit amoureux de moi. Tout ce que je puis offrir c’est une bonne et franche amitié.
„To je velmi dobře, má drahá,“ odpověděla hraběnka, „ale radím vám, abyste nezanedbávala vztahy, jež se vám nabízejí. Přijdete-li dnes večer, zanecháte semeno, které vzejde — a kdo ví? Snad až se vrátíte do Paříže, naleznete strom. Páni de La Motte nejsou lidé k přehlédnutí — ani pro jméno, ani pro příbuzenstvo, ani pro postavení. Ten mladý muž je skvělá partie dokonce i pro vás a byl by především pákou v Paříži.“
— C’est fort bien, ma chère, répondit la comtesse, mais je vous conseille de ne pas négliger des relations qui s’offrent à vous. Si vous venez ce soir vous laisserez une graine qui germera et, qui sait ? Peut-être retrouverez-vous un arbre en retournant à Paris. MM. de La Motte ne sont pas gens à négliger ni par leur nom, ni par leur alliance ni par leur position. Ce jeune homme est un parti brillant même pour vous, et il serait surtout un levier à Paris. -
To je, u čerta, pravda — nuže, půjdu! Ale bez převlékání a v klobouku.
C’est pardi, vrai eh bien j’irai ! Mais sans changer de robe et en chapeau.
Vše proběhlo s nesrovnatelným klidem a majestátem. Jasně osvětlený salón, baronka s bílými vlasy, mladou krásnou tváří a bohatou toaletou vypadala jako starý portrét. Baron — kohout jako vždy — sto tisíc franků renty. Ten ubohý člověk si nemůže zvyknout na chudobu a uchovává si jak přepychové zvyky, tak velkopanské vzezření.
Tout se passa avec un calme et une majesté incomparables. Le salon fortement éclairé, la baronne avec ses cheveux blancs, sa figure jeune et belle et sa riche toilette semblait un vieux portrait. Le baron, coq comme toujours, cent mille francs de rente. Ce pauvre homme ne peut s’habituer à la pauvreté et conserve et ses habitudes de luxe et son grand air.
V devět hodin vstoupil do salónu mladý pan de La Motte ve večerním oblečení a pomalu přišel políbit ruku baronce, její sestře a hraběnce de Bailleul, ženě onoho hraběte de Bailleul, jehož jsem poznala před čtyřmi měsíci.
A neuf heures le jeune M. de La Motte en tenue de soirée, entra dans le salon et vint lentement baiser la main à la baronne, à sa sœur et à la comtesse de Bailleul, femme de ce comte de Bailleul que j’ai connu il y a quatre mois.
Představili ho mámě — ta byla v klobouku jako já.
On le présenta à maman, en chapeau comme moi.
Všechny ty napudrované hlavy a vlečkové šaty vypadaly jako stíny minulého věku. Přinesli stůl a ve slavnostním tichu se zasedlo k whistu.
Toutes ces têtes poudrées et ces robes à traîne semblaient des ombres du siècle passé. On apporta une table et il se forma un whist avec un silence solennel.
Od včerejška mi připadá, že hraji komedii. Víte, že jsou to zcela oficiální námluvy?!
Depuis hier il me semble que je joue la comédie. Savez-vous bien que c’est une entrevue parfaitement officielle ?!
Prohlédla jsem si pana de La Motte a tento průzkum bohužel v ničem nezměnil můj první dojem. Bohužel — protože ten muž má postavení podle mých přání a já jsem žena podle jeho.
J’examinai M. de La Motte et cet examen n’a malheureusement changé en rien ma première impression. Malheureusement, parce que cet homme a une position selon mes désirs et que je suis une femme selon les siens.
Antipatie nezávisejí na nás.
Les antipathies ne dépendent pas de nous.
Rozmlouvala jsem klidně, zdrženlivě, duchaplně a půvabně. Což nebránilo lidem rozplývat se nad mým „rozhodným vzezřením“.
Je causai, avec calme, retenue, esprit et grâce. Ce qui n’empêcha pas des gens de s’extasier sur mon « air décidé ».
„Úžasný je ten klid, ta jistota,“ říkalo se. „Nezvyšuje hlas, nemění postoj, když říká věci nejpodivuhodnější a nejzávažnější.“
« C’est ce calme, cette assurance qui sont merveilleux » disait-on. « Elle n’élève pas la voix, elle ne change pas d’attitude en disant les choses les plus extraordinaires et les plus sérieuses ».
Bez přetvářky jsem dala najevo, že jsem studovala a hodně četla. Odvážili se mluvit o manželství a „mladý muž“ vyslovil tak podivné teorie...
Sans affectation je laissai voir que j’avais étudié et beaucoup lu. On osa parler de mariage et le « jeune homme » émit des théories si singulières...
„Člověk se může zamilovat, kdy chce — a já například, najdu-li mladou dívku, která se mi líbí tváří, tělem, duchem a majetkem, vezmu si ji. Neboť se nemohu ženit s osobou chudou — to by bylo rouhání; jsem první ve svém kraji a musím reprezentovat.“
— « On peut être amoureux quand on veut et moi par exemple si je trouve une jeune fille qui me plaise comme figure, comme corps, comme esprit et comme fortune je l’épouserai. Car je ne puis me marier avec une personne pauvre, ce serait un sacrilège; je suis le premier dans mon pays et je dois représenter ».
Uznejte, že je to silné — baronka si se mnou vyměnila pohled a řekla suše:
Avouez que c’est fort, la baronne échangea un signe avec moi et dit sèchement:
„Cizinky si to všechny myslí a mají nejhorší mínění o Francouzích — myslí si, že se francouzští muži žení jen pro peníze.“
— Les étrangères le pensent toutes et ont la plus mauvaise opinion des Français, elles croient que les hommes français ne se marient que pour de l’argent.
Řekla jsem jí to včera a moje domněnka se pozoruhodně potvrdila.
Je lui ai dit cela hier et ma supposition était singulièrement justifiée.
Říkaly se věci, jež se mi zdály nejpodivnější na světě. Ostatně je to docela poctivé. Nabízí se mi jméno, postavení a skvělá příbuzenství s předními rodinami Francie — a navíc kariéra nejznamenitější. A žádá se ode mne výměnou duch a peníze. Je to obchodní operace, podnik velmi... přirozený — a kdyby ten muž nebyl tak nesympatický, přijala bych. Tvář by nevadila. Jde o ten charakter — suchý, brutální, zištný, ctižádostivý a houževnatý, pokrytý trojitou vrstvou světského laku. Ano — patří do kategorie lidí nalakovaných.
On dit des choses qui m’ont parues les plus étranges de la terre. D’ailleurs c’est très honnête. On me donne un nom, une position et des alliances brillantes avec les premières familles de France, en outre une carrière des plus remarquables. Et on me demande en échange de l’esprit et de l’argent. C’est une opération commerciale, une entreprise très... naturelle et, si l’homme n’était pas si antipathique, j’accepterais. La figure ne serait rien. C’est ce caractère sec, brutal, intéressé, ambitieux et tenace, recouvert d’une triple couche du vernis mondain. Oui il appartient à la catégorie des gens vernis.
Půvabný, ohebný, velmi vlídný, horlivý a pokorný ve světě — musí to být tvrdý, nepříjemný a zlý člověk.
Charmant, souple, très aimable, empressé et humble dans le monde, ce doit être un homme dur, désagréable et méchant.
Uvedu mimo jiné jednu větu — mluvilo se o Alexisovi.
Je vais citer une phrase entre autre, on parlait d’Alexis.
„Řekl mi, že nikdy nebudu šťastná,“ řekla jsem.
— Il m’a dit que je ne serai jamais heureuse - dis-je.
„To proto, slečno,“ odpověděl pan de La Motte, „že štěstí se vám nabídne a vy je odkopnete tím lehkým a klidným způsobem, který u vás již znám.“
— C’est que le bonheur se présentera à vous, Mademoiselle, répondit M. de La Motte, et vous le repousserez du pied de cet air léger et calme que je vous connais déjà.
Och! Ale řekl toho tolik — a věci přímější. Věděl, že mě předem zpravili. Řekla jsem, že nemám ráda Francii jako Republiku a přeji si ji opustit.
Oh ! mais il en a dit tant et des choses bien autrement directes. Il savait que j’étais prévenue. Je dis que n’aimais pas la France en République et désirais la quitter.
„Ale místo toho, slečno, je třeba naopak zůstat, abyste vyhnala Republiku.“
— Mais au lieu de cela, Mademoiselle, il faut au contraire rester pour chasser la République.
„A co bych mohla dělat, pane! Ach — kdybych něco zmohla, zajisté bych tomu věnovala všechny své síly.“
— Et que pourrais-je faire Monsieur ! Ah ! si je pouvais quelque chose, certes, j’y emploierais toutes mes forces.
„Mohla byste mnoho.“
— Vous pourriez beaucoup.
„A jak to?“
— Et comment cela ?
„K tomu by bylo třeba udělat jednu věc.“
— Pour cela il faudrait faire une chose.
„Jakoupak?“
— Quoi donc ?
„Ach! To vám neřeknu.“
— Ah ! je ne vous le dirai pas.
To jste měli slyšet: tón dělá hudbu.
Il fallait l’entendre : Le ton fait la musique.
Když se posté mluvilo o mém „vyzrálém charakteru“, cítila jsem se dost podrážděná — a místo abych to podráždění vyjádřila grimasami, řekla jsem klidným a znělým hlasem, aby mě všichni slyšeli:
Lorsque pour la centième fois on reparla de mon « caractère formé » je me suis sentie passablement agacée et au lieu de traduire cet agacement par des mines je dis d’une voix calme et sonore de façon a être entendue de tous.
„Zdá se mi, že bez trochy pevnosti charakteru nelze žít poctivě!“
— Il me semble que sans un peu de fermeté dans le caractère on ne peut pas vivre honnêtement !
To vyvolalo přesně stejný účinek, jako by neviditelná ruka zabodla obrácené špendlíky do křesel publika.
Cela fit exactement le même effet que si une main invisible eût piqué des épingles renversées dans les fauteuils du public.
„Ach, jak je to pravda!“ ozvalo se.
— Oh ! que c’est vrai ! fit-on.
„Jste romantická, slečno?“
— Etes-vous romanesque, Mademoiselle ?
„Jak to myslíte, pane? Je sto způsobů, jak být romantická.“
— Comment l’entendez-vous, Monsieur ? il y a cent façons d’être romanesque.
„Je třeba přiznat porážku,“ řekl pokrytecky nebo upřímně „mladý muž“, „ocitne-li se člověk tváří v tvář takovému duchu.“
— Il faut s’avouer pour battu, fit hypocritement ou sincèrement le « jeune homme », quand on se trouve en présence d’un tel esprit.
Následovalo: je to neslýchané, úžasné atd. atd.
Suivent des : c’est inouï, merveilleux, etc. etc.
Ó ti hlupáci! Myslí si, že oklamají bohatou „cizinku“ — marnivou, tvrdohlavou, snadno k pobláznění.
O les bêtes! Ils pensent duper une riche « étrangère », vaine, entêtée, facile à se monter la tête.
Všichni byli tak nevkusní, že útočili na Cassagnaca — titulovali ho: krásný — nádherný — skvělý — nesrovnatelný Paolo.1
Ils ont eu tous le mauvais goût d’attaquer Cassagnac, de le nommer : le beau, - le superbe, - le splendide, - l’incomparable Paolo.-
Ach! Ano, proboha — Paolo, jak říkáte. Paolo šlechtic, buldok, duelant, strašák lůzy — muž, který nosí u sebe pistole a obušky,2 jenž má ve svém domě zrcadlo, aby viděl příchozí, a akustickou trubici, jíž jim může vykřiknout, že není doma.
Ah ! oui non d’un chien, Paolo comme vous dites. Paolo le gentilhomme, le dogue, le bretteur, l’épouvantail de la canaille, l’homme qui porte des pistolets et des casse-têtes sur lui, qui a dans son hôtel une glace pour voir ceux qui lui arrivent et un tuyau acoustique pour leur crier qu’il n’y est pas.
Jak byste se, ó zlověstní tupci, opovažovali srovnávat se s tímto Paolem, jejž se odvažujete zesměšňovat — a přitom mu přehnaně vzdáváte chválu?!
Comment, sinistres crétins, oseriez-vous vous comparer à ce Paolo que vous osez ridiculiser tout en en faisant un éloge excessif ?!
Toho ušlechtilého, loajálního, statečného muže — srovnávat s tím ješitným strojem na marnivost! Ale no tak — na to jste nikdy nepomysleli! A kdybyste ho považovali za nicotnost, nevyčerpávali byste se jeho snižováním.
Cet homme noble, loyal, brave, le comparer à cette machine vaniteuse à vanité ! Allons vous n’y avez jamais songé ! Et si vous l’estimiez peu de chose vous ne vous exténueriez pas à l’amoindrir.
Nalakovaný mladý muž řekl, že se jeho sestra vdala v šestnácti letech.
Le jeune homme verni a dit que sa sœur s’était mariée à seize ans.
Pohybem jsem vyjádřila údiv a odpor.
J’eus un geste d’étonnement et de répulsion.
„To je brzy,“ řekla jsem, „já se vdám v pětadvaceti.“
— Que c’est tôt, dis-je, moi je me marierai à vingt-cinq ans.
Řekla jsem toho v tomto duchu tolik, že nakonec začal mluvit o motýlech pálících si křídla, o opatřeních, jež je třeba přijmout atd. atd.
J’en dis tant dans ce genre qu’il finit par parler de papillons brûlant leurs ailes, de précautions à prendre etc. etc.
Ach! Pánové Francouzi — mysleli jste, že najdete mladou výstřední, bohatou a svéhlavou — cizinku zkrátka, řekněme to velké slovo. Ale co si o nás, cizinkách, vlastně myslíte? Pche! Nezlobme se. Smýšlí se o nás, jak náleží — jenže já pod obecné pravidlo nespadám. Nejsem ani Ruska, ani cizinka — jsem Já Sama, jsem tím, čím by měla být žena s mými ambicemi... Nadešla chvíle je naplnit... Nuže?... Počkejme trochu.
Ah ! messieurs les Français, vous pensiez trouver une jeune extravagante, riche et volontaire, une étrangère enfin, disons le grand mot. Mais que pensez-vous donc de nous autres, étrangères ! Peuh ! Ne nous fâchons point. On en pense ce qu’il faut, seulement je n’appartiens pas à la règle générale. Je ne suis ni Russe, ni étrangère; je suis Moi, je suis ce que doit être une femme avec mes ambitions... le moment de les satisfaire est venu... eh bien ?... attendons un peu.
Ležela jsem na mámině posteli, když mě napadlo... Vyskočila jsem s výkřikem:
J’étais sur le lit de maman quand il me vint à l’idée... je bondis en m’écriant :
„Zdá se mi, že pan de La Motte mě žádá o ruku dost průhledným způsobem?“
— Il me semble que Monsieur de La Motte me demande en mariage d’une façon assez transparente ?
„Ano.“
— Oui.
„Je mu dvacet sedm až dvacet osm let a má černý vous...“
— Il a de vingt-sept à vingt-huit ans, et il a une barbe noire...
„Ale ano.“
— Mais oui.
„No tedy! Vzpomeňte si na předpověď, kterou mi před čtyřmi měsíci vyslovila Moreauová: ‚Brzy vás bude žádat o ruku muž osmadvacetiletý s černým vousem.‘ No tak, co říkáte!“
— Eh bien ! Souvenez-vous de la prédiction que me fit la Moreau il y a quatre mois: « Dans peu, vous serez demandé par un homme de vingt-huit ans, à barbe noire » - « Eh bien qu’en dites-vous »!
Ach! Od toho okamžiku jsem začala znovu žít. Ó! Bože můj — kdyby se naplnila jen polovina té předpovědi... Slíbila mi vše, vše, po čem lze toužit!...
Ah ! dès cet instant je me mis à revivre. O ! Mon Dieu si la moitié seulement de sa prédiction se réalisait... Elle m’a tout promis, tout ce qu’on peut désirer !...
Ale není to podivné!
Mais n’est-ce pas étrange !
Pomlouvat Paula de Cassagnaca...
Médire de Paul de Cassagnac...
Ach! kdyby člověk miloval muže podle srovnání.
Ah ! si on aimait les hommes par comparaison.
Poznámky
Pozn. překl.: „Paolo“ — italská podoba jména Paul; posměšná přezdívka, kterou Cassagnacovi dal okruh La Mottů. Marie ji přejímá a mění v čestný titul. ↩
Pozn. překl.: Cassagnac nosil pistole i obušek (casse-tête) a měl ve svém domě systém pro prověřování návštěvníků — proslulý detail jeho excentrické osobnosti. ↩