❦
Čtvrtek, 7. září 1876 (26. srpna)
Všední kroj Malorusky se skládá z košile z hrubého plátna se širokými nabíranými rukávy, vyšívanými červeně a modře, a z kusu černého sukna, které tkají sami sedláci a do kterého se žena od pasu dolů zavinuje. Tento obal je kratší než košile, jejíž výšivka dole musí být vidět. Kus sukna drží jen barevný vlněný pás.Jeudi 7 septembre 1876 (26 août)
Na krk se navěsí spousta náhrdelníků a kolem hlavy stuha. Vlasy se spletou do jednoho copu, na jehož konci visí jedna nebo několik stuh.
On met un tas de colliers au cou et un ruban autour de la tête. Les cheveux sont tressés en une tresse au bout de laquelle pend un ou plusieurs rubans.
Poslala jsem k sedlákům koupit takový oděv, oblékla jsem se do něj a v doprovodu našich mladých pánů jsem se vydala do vesnice. Sedláci mě nepoznávali, protože jsem [ne]byla slečna převlečená do maškarního kostýmu, nýbrž jsem byla doopravdy oblečená jako selka, jako svobodná dívka, protože vdané ženy se strojí jinak. Na nohou jsem ovšem měla černé střevíce s červenými podpatky.
J’ai envoyé acheter un pareil habillement chez des paysans, je m’en habillai et accompagnée de nos jeunes gens je m’en allai par le village. Les paysans ne me reconnaissaient pas, car je n’étais [pas] costumée comme une demoiselle, mais j’étais bel et bien habillée en paysanne, en fille, car les femmes mariées se mettent autrement. Quant à mes pieds, ils étaient chaussés de souliers noirs à talons rouges.
Zdravila jsem každého, a když jsme došli ke krčmě, posadili jsme se u dveří.
Je saluais tout le monde et, arrivée près du cabaret, nous nous assîmes près de la porte.
Nejvíc byl překvapen otec... ale okouzlen.
Ce fut mon père qui a été surpris... mais enchanté.
„Jí sluší všechno!“ zvolal, posadil nás všechny čtyři do svého výletního vozu a vozil nás po ulicích. Smála jsem se na celé kolo, k velkému úžasu dobrých lidí, kteří se ptali, co je to za nevázanou mladou osůbku, kterou vozí „starý pán“ a „mladí páni“.
- Tout lui va ! s’écria-t-il et nous faisant monter tous quatre dans son chariot d’excursion, il nous promena par les rues. Je riais aux éclats, au grand ébahissement des braves gens qui se demandaient quelle était cette jeune libertine promenée par “le vieux seigneur” et “les jeunes messieurs”.
Buďte klidní, tatínek není starý.
Rassurez-vous, papa n’est pas vieux.
Čínský tamtam, housle a hrací skříňka se postaraly o zábavu celého večera. Michel tloukl do tamtamu, já jsem hrála na housle (hrála, Pane Bože!), skříňka hrála sama.
Un tam-tam chinois, un violon et une boite à musique firent les frais de la soirée. Michel tapait dans le tam-tam, je jouais du violon, (jouais, Seigneur Dieu !) la boîte joua toute seule.
Místo aby šel brzy spát, jak má ve zvyku, zůstal můj pan rodič s námi až do půlnoci. Jestli jsem nedobyla nikoho jiného, dobyla jsem aspoň otce. Když mluví, hledá můj souhlas, pozorně mě poslouchá, nechá mě o té Tutcheffové říkat, co chci, a dává mi za pravdu.
Au lieu de se coucher de bonne heure comme c’est son habitude, l’auteur de mes jours resta jusqu’à minuit avec nous. Si je n’ai pas fait d’autres conquêtes, j’ai fait celle de mon père. Il cherche mon approbation en parlant, il m’écoute avec attention, il me laisse dire ce que je veux de la Tutcheff et me donne raison.
napříč stránkou
To je mi ale jezuita!
en travers En voilà un jésuite !
Hrací skříňka je jeho dárek kněžně, všichni jsme jí něco dali, má jmeniny.
La boite à musique est son cadeau à la Princesse, nous avons tous donné quelque chose, c’est sa fête.
Můj kroj mi dovoloval být nenucená, ba i trochu sprostá, a využila jsem toho.
Mon costume me permettait d’être libre et même canaille, j’en profitai.
Pouštěly se rakety, rozohňovala jsem se pohledem na oheň zblízka, na koni se střílelo z děla, mezi otcovou pleší a měsícem na nebi.
On tira des fusées, je m’excitais à regarder de près le feu, à cheval on tira sur un canon, entre la calvitie de mon père et la lune du ciel.
Pomalu, aniž bych pro to cokoli dělala, se stávám paní domu. Služebnictvo je nadšené, že je zbaveno „Francouzů“, a pomalu poroučím... dokonce i večeři.
Peu à peu, sans rien faire pour cela, je deviens la maîtresse de maison. Les domestiques sont enchantés d’être délivrés “des français”, peu à peu je commande... même le dîner.
A pomyslet, že jsem se otce bála! A pomyslet, že mi připadalo, jako bych byla v cizím domě, a že jsem se bála zdejších zvyklostí, pevných hodin!
Et dire que mon père me faisait peur ! Et dire qu’il me semblait être dans une maison étrangère, et j’avais peur des usages, des heures fixes !
Čekají na mě jako v Nice, a hodiny určuji já.
On m’attend comme à Nice et c’est moi qui fixe les heures.
Tamtam a housle drásaly Pašovi nervy, až sebou škubal, čemuž jsem se smála až k slzám, a mé veselí strhlo všechny. Otec veselí zbožňuje, a od svých na ně zvyklý není.
Le tam-tam et le violon donnaient des secousses nerveuses à Pacha, ce qui me faisait rire jusqu’aux larmes, et ma gaieté gagnait tout le monde. Mon père adore la gaieté et il n’y est pas habitué par les siens.
O půlnoci mě doprovodil až ke schodišti.
A minuit il me reconduisit jusqu’à l’escalier.
„Pravý tatínek!“ zvolal Michel.
- Un vrai Papa ! s’écria Michel.
„Ej, ej, můj milý, taková dcera jako já si zaslouží ohledy.“
- Eh ! hé, mon cher, une fille comme moi mérite des égards.
„To bych řekl,“ pravil otec, „kdyby nebyla tím, čím je, bylo by mi to fuk, ale jsem pravý otec, protože je krásná a... hm, zkrátka všechno, ano, je to pravda.“
- Je crois bien, fit mon père, si elle n’était ce qu’elle est je ne m’en ficherais pas, mais je suis un vrai père parce qu’elle est belle et... hum, tout enfin, oui, c’est vrai.
Alexandr Makedonský, Napoleon I., architektura a vnitřní výzdoba jsou věci, z nichž mě mrazí a které mě nadchnou až k slzám. Říkám to proto, že jsem, nadšená četbou básně o Napoleonovi, velikánovi a mučedníkovi, od našeho básníka Lermontova, přečetla také básně Puškinovy, a teď mám nápad je překládat.
Alexandre de Macédoine, Napoléon premier, l’architecture et les ornements intérieurs, sont des choses qui me donnent des frissons et m’enthousiasment jusqu’aux larmes. C’est pour vous dire qu’enthousiasmée par la lecture d’une poésie sur Napoléon, le grand et le martyr, par notre poète Lermontoff, je lus aussi celles de Pouchkine, et me voilà avec l’idée d’en faire des traductions.
Ach, dokážu to? Skládala jsem písně, ale to je něco úplně jiného; nu, uvidíme.
Ah ! le pourrai-je ? J’ai fait des chansons mais c’est bien différent, enfin nous verrons.
Je to zvláštní, už tři dny a víc myslím na Cassagnaca.
C’est bizarre, voilà trois jours et plus que je pense à Cassagnac.
Měla jsem zlý sen o mámě a o ostatních. „Le Figaro“ nepíše nic o kardinálovi, kterého nenávidím, kterého si hnusím, kterého bych chtěla rozdrtit na prach! Tedy neumřel, bude žít ještě dva roky a šest měsíců. Stane se papežem1.
J’ai fait un mauvais rêve quant à maman et les autres. “Le Figaro” ne dit rien du cardinal que je hais, que j’exècre, que je voudrais pulvériser ! C’est qu’il n’est pas mort, il vivra deux ans et six mois. Il sera pape.
A já budu zuřit.
Et je ragerai.
Poznámky
Pozn. překl.: Kardinál Giacomo Antonelli (1806–1876), státní sekretář papeže Pia IX. a strýc Pietra Antonelliho, se papežem nikdy nestal: zemřel v Římě o dva měsíce později, 6. listopadu 1876. ↩