❦
Sobota, 27. května 1876
Samedi, 27 mai 1876
Mme [de] Wykerslooth k nám přišla, zatímco jsem pracovala na portrétu.
Mme [de] Wykerslooth a été chez nous pendant que je travaillais au portrait.
Ale dnes ráno jsem napsala Potechinovi a prosila ho, aby dal na poštu čtyři dopisy, jimiž dávám Torloniovi, Zucchinimu, Belmontemu a Antonellimu sraz na výstavě Siemiradzkeho obrazu1 v úterý od dvou do tří hodin. To vše jménem žen, které kdosi miloval nebo které samy milují: ten pro Torloniho hovoří o synovi, ten pro Zucchiniho o modrém uzlu, ten pro Belmonteho o krvavém vysvětlení a ten pro Antonelliho o nedohaslé lásce. Všichni se tam sejdou. Potechine mi má dát vědět, jak to dopadlo.
Mais ce matin j’ai écrit à Potechine le priant de mettre à la poste quatre lettres, par lesquelles je donne rendez-vous à l’exposition du tableau de Semiradovski, à Torlonia, Zucchini, Belmonte et Antonelli, mardi de deux à trois heures. Tout cela de la part de femmes qu’on a aimées ou qui aiment ; celle de Torlonia parle d’un fils, celle de Zucchini d’un nœud bleu, celle de Belmonte d’une explication sanglante et celle d’Antonelli d’un amour mal éteint. Ils vont se rencontrer tous là. Potechine est chargé de me dire le résultat.
Teta mě přemluvila, abych si vyjela; oblékla jsem se a šla přes zahradu ke kočáru, když ohlásili hraběte de Laurenti-Roubandi. Dala jsem vědět mámě a přešli jsme do salonu, pak do kuřárny — to je rozkošný pokoj, náš nejoblíbenější.
Ma tante m’ayant décidée de sortir, je m’habillais et passais par le jardin pour monter en voiture lorsqu’on annonça le comte de Laurenti-Roubandi. Je prévins maman et on alla au salon puis au fumoir qui est un amour de chambre et notre chambre favorite.
Mme di Clavesana „byla okouzlena“, byly jsme k ní tak laskavé, atd. atd.
Mme di Clavesana « a été charmée », nous avons eu tant de bonté pour elle, etc. etc.
Tento pán zůstal Italem navzdory anexi2, jako většina šlechty, říká. Zdržel se velmi dlouho a vyšli jsme spolu.
Ce monsieur est resté italien malgré l’annexion, comme la plupart de la noblesse, dit-il. Il est resté fort longtemps et nous sommes sortis en même temps.
Procházeli jsme se po promenádě a po městě a viděla jsem Galulu, Gautiera a pět nebo šest dalších, které znám jen jménem a od vidění.
On me promena par la promenade et la ville et je vis Galula, Gautier et cinq ou six autres que je ne connais que de nom et de vue.
Máma a teta se smějí tomu, co jsem o Laurentim napsala v dopise z Říma, a radí mi, abych se do něj pro rozptýlení zamilovala. Klidně s ním budu koketovat — ale nic víc.
Maman et ma tante rient de ce que j’ai dit de Laurenti dans ma lettre de Rome, et me conseillent de l’aimer pour me distraire. Je veux bien être coquette avec lui mais pas autre chose.
Večer mě berou do Théâtre français; zpívají Traviatu3 francouzsky. Máme lóži, kterou nám Barnola při odjezdu přenechal — malou přízemní lóži naproti jevišti, hlubokou, temnou, se dvěma zrcadly naproti sobě, pohodlným křeslem, závěsy, paravány.
Le soir on m’emmène au théâtre français, on chante La Traviata en français. Nous avons une loge que Barnola nous a laissée en partant, une petite loge de rez-de-chaussée, en face de la scène, profonde, sombre, avec deux glaces en face l’une de l’autre, un bon fauteuil, des rideaux, des paravents.
Ač učesána a oblečena olympsky, sedám si za své matky4 a bavím se tím, že obdivuji čistotu své šíje a krku.
Bien que coiffée et habillée olympiquement, je me place derrière mes mères et m’amuse à admirer la pureté de ma nuque et de mon cou.
Opera je špatně zpívaná, ale trochu ji poslouchám díky něžné vzpomínce na Larderela.
L’opéra est mal chanté mais je l’écoute un peu grâce à un tendre souvenir de Larderel.
„To Pietro je souchotinář,“5 říkám.
— C’est Pietro qui est poitrinaire, dis-je.
„Jak to?“ vykřikla máma.
— Comment ! s’écria maman.
„Ano, plivá krev a často se chytá za hrudník.“
— Oui, il crache le sang et se prend souvent la poitrine.
„Ach, pak ho musíme vyhnat, nakazil by tě svou nemocí. Je třeba mu poradit, aby si vzal Belottovou — ta je dost silná, aby ho vyléčila; ale ty!“
— Oh ! alors, il faut le chasser, il te donnerait sa maladie. Il faut lui conseiller d’épouser la Belotti, celle-là est assez forte pour le guérir, quant à toi !
Neodpověděla jsem nic, protože jsem si v tu chvíli vzpomněla na tu bledou, zanícenou tvář a na ty hořící oči, jež na mě hleděly s takovým štěstím a láskou v noci před odjezdem. Vzpomínala jsem a tiše ho litovala. Proč je člověku tak zvláštně příjemné litovat někoho, koho má rád? Ten soucit skoro nahrazuje lásku; je dokonce sladší, křesťanštější. Vévodu bych nelitovala. Ach nikoli — řítí se na mě jako orkán, omračuje mě, mate, přivádí mě k šílenství svým výrazem vznešené blahosklonnosti a nechává mě ležet v prachu před vzpomínkou na něj.
Je ne répondis rien car en ce moment je me souvenais de cette figure pâle et exaltée et de ces yeux ardents qui me regardaient avec tant de bonheur et d’amour, la nuit avant mon départ. Je m’en souvenais et je le plaignais doucement. Pourquoi éprouve-t-on un si singulier plaisir à plaindre un être sympathique ? Ce sentiment de pitié remplace presque l’amour, il est même plus doux, plus chrétien. Ce n’est pas le duc que je plaindrais. Oh non, il arrive sur moi comme un ouragan, m’abasourdit, me trouble, me rend folle par son air de superbe condescendance, il me laisse prosternée devant son souvenir.
Poznámka editorů
[poznámka]
[annotation]
na okraji · Annotation de Marie
Je-li vůbec dovoleno takto se vyjadřovat! Viděla jsem ho jen pětkrát nebo šestkrát na ulici a v té době jsem ho viděla naposledy před dvěma nebo třemi lety. To je neuvěřitelné.
S’il est permis de s’exprimer ainsi ! Je ne l’ai jamais vu que cinq ou six fois dans la rue, il y avait à cette époque deux ou trois ans que je l’avais vu. C’est incroyable.
Mezitím se Galula a C-c hemží v parteru; Laurenti také přijde a pak přijde k nám. Loni, když přicházel Audiffret, spokojoval se s lorňováním z dálky — on i Danis. Ach — zapomněli jste, jak se na mě Danis díval na začátku předloňské zimy, po mém návratu ze Spa6? Jistě ne — a já, která jsem ho pokládala za hraběte de Constantin — byla jsem zaujata a pózovala jsem.
Pendant ce temps Galula et C’^c^ s’agitent dans le parterre, Laurenti aussi, vient et puis vient chez nous. L’année dernière, quand venait Audiffret, il se contentait de lorgner de loin, lui et Danis. Ah ! avez-vous oublié comment Danis m’a regardée au commencement de l’hiver avant-dernier à mon retour de Spa ? Non, certes et moi qui le prenais pour le comte de Constantin, j’étais intéressée et je posais.
Věděla jsem, že jsem v tom šeru roztomilá, a naivně jsem koketovala přesně tolik, kolik bylo třeba. A proč? Protože bez toho nemohu žít.
Je me savais charmante ainsi dans l’ombre et j’ai fait autant de coquetterie naïve qu’il en fallait. Et pourquoi ? Parce que je ne peux pas vivre sans cela.
Při vycházkách si oblékám beduína7 — pravého z Tunisu, tkaného jako plátno, co dělávají venkovanky, s vloženou páskou ze síťkového hedvábí; hlava se prostrčí otvorem a beduína na hrudi přidržuje jakási sponka — vlastně je vcelku, jen se do něj strčí hlava. Pak se na hlavu přehodí kapuce — široká a úplně hladká, bez záhybů a stehů; rámuje mi tvář a nechává vidět krk v měkkém bílém stínu.
Pour sortir je mets un bédouin, un vrai de Tunis, tissé comme la toile que font les bonnes femmes, avec un entre-deux de soie tricoté à jour, on passe la tête par une ouverture et le bédouin se trouve retenu par une espèce de barrette sur la poitrine, au fait il est entier, on ne fait que passer la tête dedans. Puis on met le capuchon sur la tête, un capuchon large et tout uni, ni froncé ni cousu, qui m’encadre la figure et laisse voir le cou dans une ombre blanche et douce.
Sluší mi jako nic na světě — proto jsem si ho také koupila; jednoho dne, když jsem v obchodě zkoušela pláště a orientální věci, uchvátil mě půvab toho beduína a koupila jsem ho.
Ceci me va comme rien au monde, aussi je l’ai acheté pour cela ; un jour que j’essayais des manteaux et des choses orientales au magasin, je fus frappée de la grâce de ce bédouin et je l’achetai.
Počítala jsem, že se takto ukážu při měsíčním světle v Koloseu — ne pro Antonelliho, ten mě miluje už dost — ale pro někoho jiného; teď se mohu ukazovat jen v Nice. Ale neplačme — protože když máma vycházela z divadla zavěšena do Laurentiho a já šla před nimi, jakýsi pán se prudce zastavil, popadl doktora Girauda za paži a cosi mu šeptal, a přitom mě nespouštěl z očí.
Je comptais me montrer ainsi au clair de lune au Colisée, pas pour Antonelli, celui-là m’aime déjà assez, mais pour quelqu’un d’autre et je ne puis me montrer qu’à Nice, mais ne pleurons pas car, comme maman sortait du théâtre au bras de Laurenti et je les précédais, un monsieur s’arrêta court et saisissant le docteur Giraud par le bras lui parla bas tout en ne me quittant pas des yeux.
Galula přistoupí, aby se zeptal, kde jsme seděly. Ta lóže opravdu dobře skrývá.
Galula s’approche pour nous demander où nous étions. En effet cette loge cache bien.
Čokoláda8 nám přistaví kočár. Čokoláda má novou livrej čokoládové barvy, velmi hezce ušitou, takže Čokoláda je celý čokoládový a velmi elegantní se zlatými knoflíky a černou epoletou.
Chocolat nous fait avancer la voiture. Chocolat a une nouvelle livrée couleur chocolat, très bien faite, de sorte que Chocolat est tout chocolat et très chic avec ses boutons d’or et son épaulette noire.
Lola mi píše, ptá se na novinky o mých dobytích, prosí mě, abych byla hodná k Bruschettimu. Ví teprve o Bruschettim a o mé rozmarné náklonnosti k Antonellimu, o němž jsem si myslela, že je mi zcela lhostejný. Viděla Miloradovitche, který je velmi hezký chlapec a velmi se zajímá o můj příjezd, stejně jako všichni ostatní z Poltavy9; radí mi, abych dobře uvážila, než se rozhodnu — „bezpochyby,“ říká, „Antonelli je okouzlující, ale vzpomeň si na sedm milionů Miloradovitche.“10
Lola m’écrit, me demande des nouvelles de mes conquêtes, me prie d’être bonne pour Bruschetti. Elle n’en est qu’à Bruschetti, et qu’à mon caprice pour Antonelli que je croyais très indifférent. Elle a vu Miloradovitch qui est très joli garçon et qui s’interroge beaucoup à mon arrivée, ainsi que tous les autres de Poltava ; elle me conseille de bien penser avant de me décider, -sans doute, dit-elle, Antonelli est charmant, mais songe aux sept millions de Miloradovitch.
U sta hromů — a jestli na to myslím!
Parbleu, si j’y songe !
Teta říká, že dělám chybu, když Antonellimu neřeknu ani ano, ani ne; to nikam nevede, říká, a odrazuje to ostatní. To druhé je pravda, to první nikoli — neboť to vždy k něčemu vede.
Ma tante dit que j’ai tort de ne pas dire oui ou non à Antonelli, cela ne mène à rien, dit-elle, et cela éloigne les autres. Ce dernier est vrai, le premier non, car cela mène toujours à quelque chose.
„Odmítnu-li ho, dáte mi jiného?“ zeptala jsem se tety.
— Si je le refuse, m’en donnerez-vous un autre ? demandai-je à ma tante.
Víte, na co mám právě teď chuť? Políbit Antonelliho. Už od rána.
Savez-vous de quoi j’ai envie en ce moment ? D’embrasser Antonelli. Depuis ce matin déjà.
Poznámka editorů
[poznámka]
[annotation]
na okraji · Annotation de Marie, 1882
1882\. To je odpudivé.11
1882\. C’est répugnant.
Než ho odmítnu, je třeba to dobře uvážit. Ale vím, že není tak bohatý, jak potřebuji, nemohu ho tedy přijmout. Potřebuji bohatství, potřebuji být osobností, žít okázale a v nádheře. Právě tohle „to všechno potřebuji“ mi dělá starosti. Kde to najdu? Ach, kdybych mohla milovat Antonelliho tolik jako Hamiltona! Bylo by rozhodnuto, už bych se nemusela trápit, spokojila bych se se jménem a postavením. Ano… ale pomyslete, byla bych hraběnka Antonelliová, neteř velkého kardinála (usmívám se potěšením), jenže na každém kroku by mě zastiňovaly italské kněžny a milionářské cizinky se svými pohádkovými šperky a nádhernými paláci.
Avant de le refuser il faut bien penser. Mais je sais qu’il n’est pas riche autant qu’il me faut, je ne puis donc l’accepter. Il me faut la richesse, il me faut être un personnage, faire du chic, de la magnificence. C’est ce « il me faut tout cela » qui me rend soucieuse. Où le trouverai-je ? Ah ! si je pouvais aimer Antonelli autant que Hamilton ! Tout serait dit, je n’aurais plus à me tourmenter, je me contenterais du nom et de la position. Oui... mais, pensez, je serais comtesse Antonelli, nièce du grand cardinal (je souris de plaisir), mais à chaque instant je serais éclipsée par des princesses italiennes et des étrangères riches à millions avec leurs bijoux fabuleux et leurs palais si magnifiques.
To je to, co mě brzdí. Miloradovitch je dost bohatý, aby zazářil všude, má nejméně tři sta tisíc franků ročního důchodu. Kdo je umí dobře utrácet, dokáže s nimi tolik co lidé, kteří mají tři miliony důchodu a neutrácejí je, nebo je utrácejí špatně. Ach, proč nemohu narazit na některého z těch Angličanů s miliony, vždyť přece existují! Když se líbím tolika lidem, proč ne jednomu z nich!!! Prvního, který mi bude vyhovovat, si vezmu; ráda bych počkala na někoho docela podle svých představ, ale to není jisté, nemusí přijít, a pak bych umřela vzteky a trpce si vyčítala svou nesmyslnou hloupost; opustila jsem lidi, kteří mi vyhovovali, a nemám nic! — to bych si říkala. Ďábel mě nabádá čekat a říká mi, že to nebude marné. Ďábel mě pokouší, aby mě potom potrestal a mučil.
Voilà ce qui m’arrête. Miloradovitch est assez riche pour briller partout, trois cent mille francs de rente au moins. En les dépensant bien on fait autant que des gens qui ont trois millions de rente et qui ne les dépensent pas ou les dépensent mal. Ah ! pourquoi ne puis-je tomber sur un de ces Anglais à millions, puisqu’ils existent ! Puisque je plais à tant de personnes, pourquoi pas à un de ceux-là ! ! ! Le premier qui me conviendra, je le prends, je voudrais bien attendre un tout à fait comme je veux, mais ce n’est pas sûr, cela peut ne pas venir et alors, je mourrais de rage, me faisant de sanglants reproches sur ma stupidité absurde ; j’ai abandonné des gens qui me convenaient et je n’ai rien ! voilà ce que je me dirais. Le démon me pousse à attendre et me dit que ce ne sera pas en vain. Le démon me tente pour me punir et me martyriser ensuite.
Ptám se, proč nenarazím na jednoho z těch blažených vyvolenců! Proč! Protože je nevidím a protože oni nevidí mě. Tak. Ale nejvíc mě zlobí, že mě nemohou potkat jinak než náhodou, nějakým dobrodružstvím jako v pohádkách.
Je demande pourquoi je ne tombe pas sur un de ces bienheureux privilégiés ! Pourquoi ! Parce que je n’en vois pas et parce qu’ils ne me voient pas. Voilà. Mais ce qui est le plus vexant, c’est qu’ils ne peuvent me rencontrer à moins d’un hasard, d’une aventure comme dans les contes de fées.
Ach, kdybych se mohla dostat do té krásné, vznešené společnosti!
Ah ! que ne puis-je aller dans le beau, dans le grand monde !
Kdyby šlo jen o čekání, čekala bych, mám čas, ještě pět let. Ale co když budu čekat marně?!
S’il n’était question que d’attendre, j’attendrais, j’ai le temps, cinq ans encore. Mais si j’attends en vain ? !
Ach, vévodo z Hamiltonu, ó vzteku!
Ah ! duc de Hamilton, ô rage !
Odpusť mi, Bože, odpusť a smiluj se!
Pardon mon Dieu, pardon et pitié !
Nejvíc mě zlobí vědomí, že bych dosáhla všeho, čeho chci, kdybych patřila do společnosti!
Ce qui est le plus vexant c’est de savoir que je pourrais arriver où je veux si j’étais du monde !
Poznámky
Pozn. překl.: Henryk Siemiradzki (1843–1902), polsko-ruský malíř proslulý velkoformátovými výjevy z římského antického světa. ↩
Pozn. překl.: Nice bylo roku 1860 postoupeno Sardinským královstvím Francii. Mnozí v nizzské šlechtě se bránili kulturní asimilaci a uchovávali si italskou identitu. ↩
Pozn. překl.: La Traviata (Verdi, 1853) — děj opery (vydržovaná žena a její odsouzená láska) zvláště rezonoval s Mariinou situací. Na venkovských divadlech se běžně uváděla ve francouzském překladu. ↩
Pozn. překl.: „Mes mères“ — Mariino označení pro matku a tetu, jež ji společně vychovávaly. ↩
Pozn. překl.: „Poitrinaire“ — souchotinář, tj. nemocný plicní tuberkulózou. Pietrovo plivání krve byl klasický příznak. Sama Marie zemřela na touž nemoc roku 1884. ↩
Pozn. překl.: Spa — módní belgické lázeňské město, odedávna vyhledávané evropskou aristokracií. ↩
Pozn. překl.: Beduín (burnus) — orientální plášť s kapucí ze severní Afriky; v 70. letech 19. stol. módní orientalistický doplněk. ↩
Pozn. překl.: „Chocolat“ (Čokoláda) je Fortuné, mladý černý sluha rodiny (rejstřík Mon Journal, sv. 9: „Chocolat, nègre. Domestique des Bashkirtseff“; „Fortuné, surnommé Chocolat“, 055.0656). ↩
Pozn. překl.: Poltava — ukrajinské město, kde měla část Mariiny širší rodiny vazby — zdroj možných ruských nápadníků. ↩
Pozn. překl.: Sedm milionů rublů — ohromné jmění, zmíněné jako ostrý protiklad k Pietrovým skromným a závislým poměrům. ↩
Pozn. překl.: Mariina poznámka na okraji, připsaná roku 1882, šest let později, když si tento záznam znovu pročítala. ↩