❦
Pátek, 26. května 1876
Vendredi, 26 mai 1876
Ráno jsem vyšla a odnesla dopis — či spíše květ — na poštu.
Je suis sortie ce matin et j’ai mis ma lettre ou plutôt ma fleur à la poste.
„Antonelli není nic než...“ Vynechám slovo, které řekla moje teta – ta má taková slova ráda. „Je to totiž,“ pokračovala, „jen dítě.“
— Antonelli n’est qu’un... je supprime le mot qu’a dit ma tante, elle aime ces mots-là. Car, continua-t-elle il n’est qu’un enfant.
„Ach, to je pravda,“ říká máma, „dostanou od něj vše. Nutí ho postit se tři dny, nedají mu ani haléř a diktují mu podmínky.“
— Oh ! ça c’est vrai, dit maman, ils obtiennent tout de lui. Ils le font jeûner pendant trois jours, ne lui donnent pas le sou et lui dictent la loi.
Výborně! Tohle mě dožene k zuřivosti — nechtěně, já vím.
Bon ! Voilà quelque chose pour me faire rager, sans le vouloir, je sais.
Ta naprosto pravdivá slova mi jasně dokazují, že jsem se poskvrnila nadarmo. Vždyť jsem se poskvrnila. Bez lásky a bez prospěchu! To je k vzteku. Nikdo na světě není citlivější1 než já. Od chvíle, kdy mám tvář a rty poskvrněné, cítím se špinavá jako po čtyřiadvaceti hodinách jízdy vlakem.
Ces paroles, parfaitement vraies, me démontrent clairement que je me suis salie pour rien. Car enfin je me suis salie. Sans amour et sans intérêt ! C’est vexant. Nulle personne au monde n’est plus sensitive que moi. Depuis que ma figure et mes lèvres sont souillées je me sens sale comme après vingt-quatre heures de voyage en chemin de fer.
Antonelli bude mít právo říkat, že jsem ho milovala a že jsem byla nešťastná z toho zmařeného sňatku2. Zmařený sňatek na dívce vždycky zanechá skvrnu. Všichni budou říkat, že jsme se milovali, ale rodina mladého muže mě nechtěla — nikdo neřekne, že jsem odmítla já. Na to nejsme ani dost oblíbení, ani dost vznešení.
Antonelli aura le droit de dire que je l’aimais et que j’ai été bien malheureuse de ce mariage manqué. Un mariage manqué est toujours une tache sur la jeune fille. Tout le monde dira que nous nous aimions mais que les parents du jeune homme n’ont pas voulu de moi, personne ne dira que le refus vient de moi. Nous ne sommes ni assez aimés ni assez grands pour cela.
Ostatně zdání dá zapravdu těm, kdo to budou říkat.
D’ailleurs les apparences donneront raison à ceux qui le diront.
To mě rozzuřuje.
Cela m’enrage.
Jaký smysl mělo říkat mu, že ho miluji, chovat se, jako by to byla pravda? Nebýt těch několika slov Viscontiho, nikdy bych nezašla tak daleko. Výmluvy!
Quel intérêt de lui dire que je l’aime, d’agir tout comme si c’était la vérité ? Sans ces quelques paroles de Visconti je n’aurais jamais été si loin. Excuses !
Ach, dívko — jste ještě velmi mladá!
Ah ! jeune fille, vous êtes bien jeune encore !
Vlastně jsem potřebovala slyšet všechny ty nabídky k sňatku, abych ukojila svou ješitnost; a když už k tomu došlo, řekla jsem si totéž co tehdy s tou nohou. Je to příjemné a nic to nestojí! Udělala jsem to lehkomyslně, na nic vážného jsem nemyslela.
Au fait, j’avais besoin pour calmer mon amour-propre, d’entendre toutes ces offres de mariage ; eh bien, une fois là je me suis dit la même chose que pour le pied. Cela fait plaisir et ça ne coûte rien ! Je l’ai fait à la légère, je ne pensais à rien de sérieux.
Všimněte si, že jsem neřekla nic určitého; nechávala jsem ho mluvit a odpovídala neurčitě, ale protože jsem se nechávala brát kolem pasu a líbat na ruce, mladý troufalec si tónu nevšiml a celý šťastný a rozjařený nepojal nejmenší podezření.
Remarquez que je n’ai dit rien de positif, j’ai laissé parler et je répondais vaguement mais, comme je me laissais prendre la taille et baiser les mains, le jeune présomptueux n’a pas remarqué le ton et tout heureux et tout surexcité n’entra en défiance de rien.
Věděla jsem dobře, že to myslí vážně, ale nečekala jsem — ač jsem to čekala —, že jeho rodina a všichni ti lidé nadělají takový povyk; nečekala jsem to, protože já jsem to vážně nemyslela.
Je savais bien qu’il était sérieux mais je ne m’attendais pas, tout en m’y attendant, que sa famille et tous ces gens-là fassent tant de tapage, je ne m’y attendais pas parce que je ne parlais pas sérieusement.
Ostatně jaký je můj systém? Protahovat to co nejdéle. Tak to dělám a je to velmi prozíravé. V mém postavení se nesmí odmítat ani prudce odhánět lidé, které dokážu snést; člověk neví, co se může stát, a je dobré mít něco v záloze.
D’ailleurs quel est mon système ? Traîner aussi longtemps que possible. Ainsi fais-je et c’est très prudent. Dans ma position il ne faut ni refuser ni chasser brusquement les gens que je puis supporter, on ne sait pas ce qui peut arriver et il est bon de se ménager des en-cas.
To je malicherné a nízké! Ale jsem k tomu nucena. Myslíte, že kdybych byla dcerou z velké rodiny a měla jistotu, že vždycky najdu oporu i mimo svou tvář — myslíte, že bych se byla snížila k takovým výpočtům? Víte dobře, že ne.
Voilà qui est mesquin et vil ! Mais j’y suis forcée. Croyez-vous que si j’étais fille d’une grande famille et sûre de toujours trouver en dehors de ma figure, croyez-vous que je me fusse abaissée jusqu’à de pareilles combinaisons ? Vous savez bien que non.
Vždyť nemám nic než svůj zevnějšek. Myslíte, že ti muži, kteří o mne usilují, tak činí z pýchy nebo z vypočítavosti? Že ne? Všechny, které známe, známe jen díky mně, díky mé tváři. Myslíte, že lidé vyhledávají náš dům pro čest nebo proto, že je to v módě? Ne, vyhledávají ho proto, že se líbím; to je jasné a není se čím chlubit.
Car enfin je n’ai que ma peau. Croyez-vous que ces hommes qui me recherchent, le font par orgueil ou par intérêt ? Non, n’est-ce pas. Tous ceux que nous connaissons nous ne les connaissons que grâce à moi, comme figure. Croyez-vous qu’on cherche notre maison pour l’honneur, pour la mode ? Non, on la cherche parce que je plais, c’est clair et il n’y a pas de quoi se vanter.
Pro ženu je to lichotivé; mohla by být hrdá, že takto aspoň zvítězila nad okolnostmi, že je něčím sama ze sebe.
C’est flatteur pour la femme, on pourrait être fière de triompher, de cette façon au moins, des circonstances, d’être par soi-même.
Také mi to lichotí, ale na druhé straně je v tom tolik hořkosti, že se to vyrovná.
Aussi cela me flatte, mais d’un autre côté il y a tant d’amertumes qu’il y a compensation.
Všichni ti muži, které znám a kteří k nám chodí skoro každý večer a na Pinciu postávají u kočáru, to nedělají z povinnosti, jako je člověk někdy zavázán k lidem ze společnosti. Dělají to proto, že je přitahuji; neznají mě tak jako jiné ženy, s nimiž se potkávají ve společnosti a s nimiž jsou v ustavičném styku, ale proto, že si mě všimli, protože si přáli se se mnou seznámit a hledali k tomu cestu.
Tous ces hommes que je connais et qui viennent presque chaque soir et qui restent près la voiture au Pincio, ne le font pas par devoir comme quelquefois on est obligé envers des personnes de la société. Ils le font parce que je les attire, ils me connaissent, non pas comme d’autres femmes qu’ils rencontrent dans le monde avec lesquelles ils sont en contact perpétuel, mais parce qu’ils m’ont remarquée, parce qu’ils ont désiré, cherché de me connaître.
Antonelli mi uškodil; ubohý Plowden se stáhl — toho nešťastníka vždycky někdo vytlačí.
Antonelli m’a fait du tort, le pauvre Plowden s’est retiré, ce malheureux est toujours délogé par quelqu’un.
Bylo špatné klamat Antonelliho — neboť já ho klamala. Ano i ne, podle toho: je-li bohatý, byla jsem upřímná, je-li chudý, lhala jsem. To jsou žalostné myšlenky, ale nutné.
C’était mal de tromper Antonelli, car je le trompais. Oui et non, cela dépend, s’il est riche j’ai été sincère, s’il est pauvre j’ai menti. Voilà des idées déplorables mais nécessaires.
Portrét slečny Collignon pokračuje, seděla mi čtyřikrát, dohromady snad šest až sedm hodin. Je to tu mé jediné zaměstnání, kromě knih. Od příjezdu jsem ani jednou nevyšla ven, kromě dnešního rána, a to jen sto padesát kroků od domu k nejbližší poštovní schránce.
Le portrait de Collignon avance, elle a posé quatre fois, en tout six à sept heures peut-être. C’est ma seule occupation ici, avec les livres. Je ne suis pas sortie une fois depuis mon arrivée ici, excepté ce matin mais seulement à cent cinquante pas de la maison jusqu’à la première boîte aux lettres.
Co se toho dopisu týče, dostane ho zítra nebo pozítří, v neděli. V úterý mám dostat jeden od něho, jestli se nic nezměnilo. Tohle mě ospravedlňuje. Jak dát své srdce tomu, kdo mi nedává svoje! Jak se vážně zavázat muži, na kterého se nelze spolehnout! Muži, kterému stačí tři dny, aby zapomněl a změnil se! Který není pánem ani svých činů, ba ani svých myšlenek! Milovat ho doopravdy a pak výt láskou a ponížením, být směšná jako ty staré panny, které pořád oplakávají nějakého snoubence! To by bylo opravdu nedůstojné mne i každé mladé a krásné ženy.
A propos de la lettre, il la recevra demain ou après-demain, dimanche. Mardi je dois en recevoir une de lui si rien n’est changé.. Voilà quelque chose qui me justifie. Comment donner mon cœur à qui ne me donne pas le sien ! Comment s’engager sérieusement vis-à-vis d’un homme dont on ne peut être sûre ! Un homme auquel il suffit de trois jours pour oublier et changer ! Qui n’est maître ni de ses actions ni même de ses pensées ! L’aimer sérieusement et puis hurler d’amour et d’humiliation, être ridicule comme ces vieilles filles qui pleurent toujours un fiancé quelconque ! Ce serait vraiment indigne de moi, de toute femme jeune et belle.
Proč jsem si myslela, že tentokrát to bude jinak než tehdy, když jsem odjela poprvé? Tehdy ani nepsal, ani na mě nemyslel. Vrátila jsem se a on mě urazil tou nejhrubší urážkou na světě, kterou jsem mu odpustila. A teprve potom jsem nabyla tak velké důvěry? To je podivné, to je absurdní!
Pourquoi ai-je pensé que cette fois il en serait autrement que lorsque je suis partie la première fois ? Alors il n’a ni écrit, ni pensé à moi. Je suis revenue, il m’a fait la plus grossière insulte du monde, que j’ai pardonnée. Et c’est après cela que j’ai acquis une si grande confiance ? C’est bizarre, c’est absurde !
Chápu-li to všechno tak dobře, proč dělám hlouposti? Pořád z týchž důvodů. Předně proto, že je to příjemné, a za druhé, abych to protahovala.
Si je comprends si bien tout cela, pourquoi fais-je des bêtises ? Toujours par les mêmes raisons. D’abord parce que cela fait plaisir et ensuite pour traîner.
Ptám se sama sebe, jak to, že jsem se nezlobila víc. Stojí to za zamyšlení. Kdybych byla opravdu rozzuřená, žádný prospěch a žádný výpočet na světě by mě nepřiměly usmát se a odpustit. Myslím, že to bylo prostě ze slabosti, z nedostatku sebejistoty, ze strachu, že přijdu o ctitele.
Je me demande comment il s’est fait que je n’ai pas été plus fâchée que ça. Cela mérite qu’on y songe. Si j’avais été vraiment furieuse aucun intérêt et aucune combinaison au monde ne m’eussent forcée à sourire et à pardonner. Je crois que c’est simplement par faiblesse, par manque d’assurance, par crainte de perdre un adorateur.
Tahle láska mi nestačí. Říká, že miluje, a přitom se beze mě obejde, ani nesmutní, když tu nejsem, a nezoufá si, když… Ach, to nevím, nikdy jsem ho neodmítla ani neodehnala.
Je ne suis pas satisfaite de cet amour. Il dit qu’il aime et il se passe de moi et il ne devient même pas triste quand je ne suis pas là, et il ne se désespère pas quand... Ah ! ça, je ne sais pas, je ne l’ai jamais refusé et chassé.
Proč by si měl zoufat, když má všechno, po čem touží.
Pourquoi serait-il désespéré quand il a tout ce qu’il désire.
Měla jsem v úmyslu udělat pokus, ale nestihla jsem to. Za tři dny se nedá nic dělat, zvlášť když se člověk bojí riskovat. Jsem z těch lidí, kteří raději zůstanou v nejistotě, než aby se dozvěděli něco, co by je zabolelo.
J’avais l’intention de faire une expérience mais je n’eus pas le temps. En trois jours on ne peut rien, surtout lorsqu’on craint de risquer. Je suis de ces gens qui aiment mieux demeurer dans le doute que d’apprendre une chose qui leur ferait de la peine.
Proto si raději udržím Antonelliho, jakkoli, třeba jen naoko, než abych udělala něco, co by ho donutilo ukázat, jaký doopravdy je, a odhalilo mi nějakou ošklivou pravdu. Mohlo by mě to sice učinit velmi šťastnou, za předpokladu, že by zkoušce odolal a prokázal všechnu něhu, stálost a houževnatost citů, ale také by mi to mohlo ukázat, že je lhostejný a slabý. I já sama jsem někdy slabá, důkazem je, co jsem právě řekla. Snesitelnou nejistotu stavím nad smutnou pravdu.
Ainsi j’aime mieux garder, n’importe comment ou même en apparence, Antonelli, que de faire quelque chose qui le force à se dessiner et me montre une vilaine vérité. Cela pourrait, il est vrai, me rendre bien heureuse en admettant qu’il résiste à l’épreuve et fasse la preuve de tout ce qu’il y a de tendre, de constant et d’obstiné en fait de sentiments, mais aussi cela pourrait me le montrer indifférent et faible. Je suis faible moi-même quelquefois, la preuve est ce que je viens de dire. A une triste vérité je préfère un doute passable.
To je špatné, a pevně si slibuji, že při první příležitosti se zachovám jinak. A co když se, místo aby naléhal a zoufal si, docela klidně stáhne, ať už z lhostejnosti, nebo z uražené hrdosti?! Musím vám říct, že muž je pytel nacpaný samolibostí a potažený marnivostí.
C’est mal, et je me promets bien d’agir autrement à la première occasion. Et si au lieu d’insister, de se désespérer, il se retire tout tranquillement, soit par indifférence, soit par amour-propre ? ! Il faut vous dire que l’homme est un sac tout rempli d’amour-propre et recouvert de vanité.
Jedna věc mě trochu utěšuje: před tím velkým rozhovorem mi často opakoval, že velmi trpí, že ho činím velice nešťastným svým koketováním a svým ledovým srdcem. To mě utěšuje, ale nestačí mi to; abych zmírnila všechny své nářky, tady, chtěla bych předložit jeho nářky a jeho muka, která mi připadají nicotná, protože jsem je nezakusila já.
Une chose me console un peu, avant la grande explication, il m’a souvent répété qu’il souffrait beaucoup, que je le rendais très malheureux, par mes coquetteries et mon cœur de glace. Cela me console, mais ne me suffit pas ; pour atténuer toutes mes plaintes, ici, je voudrais produire ses plaintes à lui, et ses tourments qui me paraissent bien peu de chose car ce n’est pas moi qui les ai éprouvés.
Tvrdí se, že plavovlasá žena je žena poetická. A já říkám, že plavovlasá žena je žena tělesná par excellence. Podívejte se na ty zlaté vlasy, ty krvavé rty, ty tmavošedé oči, to růžové tělo, které Tizian tak skvěle maluje, a řekněte mi, jaké myšlenky vás napadají. Ostatně máme Venuši u pohanů a Magdalénu u křesťanů, obě plavovlasé.
On prétend que la femme blonde est la femme poétique. Et moi je dis que la femme blonde est la femme matérielle par excellence. Voyez ces cheveux dorés, ces lèvres de sang, ces yeux gris foncé, ce corps rosé, que Titien peint si bien, et dites-moi les pensées qui vous viennent à l’esprit. D’ailleurs nous avons Vénus chez les païens, Madeleine chez les chrétiens, toutes les deux blondes.
Kdežto tmavovlasá žena — která je vlastně nesmysl stejně jako plavovlasý muž —, tmavovlasá žena, pravím, může i s očima jako samet a tvářemi jako slonovina zůstat čistá, božská.
Tandis que la femme brune, qui au fait est un non-sens comme un homme blond, la femme brune, dis-je, tout en ayant des yeux de velours et des joues d’ivoire, peut rester pure, divine.
V paláci Borghese v Římě je krásný Tizianův obraz nazvaný „Láska čistá a láska nečistá“3.
Il y a au palais Borghese à Rome un beau tableau de Titien, nommé « l’amour pur et l’amour impur. »
Láska čistá je krásná žena s růžovými tvářemi a černými vlasy, která s nekonečnou něhou hledí na své dítě, jež koupe v kašně.
L’amour pur est une belle femme aux joues roses et aux cheveux noirs, regardant avec une tendresse infinie son enfant qu’elle baigne dans un bassin.
Láska nečistá je žena plavovlasá, snad i ryšavá, opřená o nevím už co, s rukama zkříženýma nad hlavou.
L’amour impur est une femme blonde, rousse peut-être, appuyée à je ne sais plus quoi, et avec ses bras croisés au-dessus de sa tête.
Ostatně normální žena je plavovlasá, jako je normální muž tmavovlasý. Opačné odrůdy a úkazy jsou někdy obdivuhodné, ale jsou to nesmysly. Možná právě proto se mezi nimi často najdou takoví, kdo předčí přirozené ženy a muže.
D’ailleurs la femme normale est blonde, comme l’homme normal est brun. Les variétés et les phénomènes contraires sont quelquefois admirables mais ce sont des non-sens. C’est peut-être même pour cela que souvent il y en a qui surpassent les femmes et les hommes naturels.
Pokud jde o mne, nacházím v ryšavém muži zvláštní, dráždivé kouzlo. Ryšavý muž vždycky vypadá divoce nebo krutě. Ryšavý muž musí mít ruměnou pleť a hlavně musí mít tmavé řasy a obočí. Kromě toho a především musí být krásný, to je hlavní.
Quant à moi je trouve un charme bizarre et énervant dans un homme roux. Un homme roux a toujours l’air féroce ou cruel. Un homme roux doit être haut de couleurs et surtout il doit avoir les cils et les sourcils foncés. En outre et avant tout il doit être beau, voilà le principal.
Nikdy neuvidím nic podobného vévodovi z Hamiltonu. Je vysoký, silný, má vlasy příjemně zlatavě rudé, stejný knír, malé šedé pronikavé oči, ret jako okopírovaný z Apollóna Belvederského, ret plný, jemný, pohrdavý. Nos opravdu orlí, neboť je lehce zahnutý jako orlí zobák, a přitom si zachovává půvabný, klasický tvar. A v celé jeho osobě je cosi tak velkého, majestátního, povýšeného, ba až drzého, lhostejného ke všem ostatním jako k pouhým psům, vznešeného až k božskosti, a zároveň lehkého a tak prodchnutého docela přirozenou a okouzlující prostotou, že člověk stojí omráčen před tolika drzou krásou a povýšenou opovážlivostí.
Jamais je ne verrai rien de semblable au duc de Hamilton. Il est grand, fort, il a les cheveux d’un rouge agréablement doré, une moustache pareille, des petits yeux gris perçants, une lèvre copiée sur celle de l’Apollon du Belvédère, une lèvre potelée, fine, dédaigneuse. Un nez vraiment aquilin, car il est légèrement recourbé comme un bec d’aigle tout en conservant une forme gracieuse et classique. Et dans toute sa personne il a un air si grand, majestueux, hautain, insolent même, insoucieux de tous les autres comme d’autant de chiens, superbe jusqu’à la divinité, et en même temps léger et si empreint d’une simplicité toute naturelle et charmante, que l’on reste étourdi devant tant de beauté insolente et d’impertinence hautaine.
Možná ho vidím očima zamilované — ale kdež, nemyslím; proč bych se do něho tedy byla zamilovala, kdyby neměl všechno to, co jsem se snažila popsat? Není to láska, co mi ho ukazuje takového, nýbrž láska existuje právě proto, že takový je.
Je le vois peut-être avec des yeux d’amoureuse, bah ! je ne crois pas ; pourquoi donc en aurais-je été amoureuse s’il n’avait pas eu tous ces airs que j’ai voulu décrire ? Ce n’est pas l’amour qui me le fait paraître tel, mais c’est bien parce qu’il est tel que l’amour existe.
Jak milovat muže tmavovlasého, hubeného, velmi mladého, s krásnýma očima, s ještě nesmělou chůzí a bez jakéhokoli lesku, když jsem viděla muže, jako je vévoda, byť na vzdálenost tří let; a uvažte, že tři roky, od čtrnácti do sedmnácti, to jsou tři století.
Comment aimer un homme brun, maigre, très jeune, ayant de beaux yeux, une démarche encore timide et pas de genre du tout, après avoir vu un homme comme le duc, même à la distance de trois ans et songez que trois ans, de quatorze à dix-sept, c’est trois siècles.
Proto nemiluji nikoho kromě vévody. Ten na to hrdý nebude, protože o tom nic neví a je mu to jedno. Často si před spaním vymýšlím pohádky a představuji se v… milostném poměru se všemi muži, známými i neznámými — a vidíte, ani jednomu z nich, ani císaři, neřeknu „miluji vás“ s přesvědčením, a jsou takoví, kterým to vůbec říct nedokážu. No tak! Zadržte. Ve skutečnosti jsem to řekla. Proboha, ano, ale myslela jsem to tak málo, že nestojí za to o tom mluvit.
Aussi je n’aime personne que le duc. Celui-là n’en sera pas fier attendu qu’il n’en sait rien et que peu lui importe. Souvent je me compose des contes pour dormir et je me représente en... rapports amoureux avec tous les hommes connus et inconnus, eh bien à aucun d’eux, pas même à un empereur je ne dis : je vous aime, avec conviction, il y en a auxquels je ne puis pas du tout le dire. Bon ! arrêtez là. Je l’ai dit en réalité. Bon Dieu oui, mais je le pensais si peu que cela ne vaut pas la peine d’en parler.
Začnu tedy znovu: nemohu to říct nikomu kromě Hamiltona.
Je reprends donc, je ne puis le dire à aucun, sauf Hamilton.
Před ním padám na tvář; ostatně, už jsem to řekla, nacházím v této dobrovolné pokoře zvláštní velikost.
Devant lui je me prosterne, d’ailleurs, je l’ai dit, je trouve une singulière grandeur dans cette humilité volontaire.
Zkrátka, abych vše vysvětlila a uzavřela jediným slovem: miluji jen jeho. U ostatních je to jen nuda, zahálka nebo naděje na výhodný sňatek.
Enfin, pour expliquer et finir tout en un mot : c’est lui seul que j’aime. Avec les autres ce n’est que l’ennui, le désœuvrement ou l’espoir de me marier avantageusement.
A tak se, podivná věc, cítím před tím přízrakem vinná a celá zahanbená, že jsem poskvrnila své rty, že jsem dovolila, aby mě někdo objal kolem pasu.
Aussi, chose étrange, je me sens coupable et toute honteuse devant ce fantôme d’avoir flétri mes lèvres, d’avoir permis qu’on me touchât la taille.
Miluji ho, miluji ho, miluji ho, jak umím milovat jen já. Nesmějte se! Nemůžete to posoudit. Jestli se můj sen někdy splní, zeptejte se vévody z Hamiltonu a on vám to řekne.
Je l’aime, je l’aime, je l’aime comme moi seule sait aimer. Ne riez pas ! Vous ne pouvez pas juger. Si jamais mon rêve s’accomplit, vous demanderez au duc de Hamilton et il vous dira.
Miluji ho tolik, že mě tahle nadpřirozená a šílená láska dusí, a přijede-li Antonelli, nutně se rozlije na něho.
Je l’aime tant que cet amour surnaturel et insensé m’étouffe et, si Antonelli vient, va nécessairement aller se répandre sur lui.
Šťastný Antonelli!
Heureux Antonelli !
Jde totiž o to, víte, že ryšavý typ nepatří ani do kategorie plavovlasých, ani tmavovlasých. Je to zvláštní odrůda, jako rudá zeleň, černé růže, růžové diamanty. Plavovláska je podle mne jako ryšavá, pokud nemá tu světlou, bledě popelavou, mdlou plavou barvu.
C’est que, voyez-vous, la variété rousse n’appartient ni à la catégorie blonde ni à la catégorie brune. C’est une variété à part comme la verdure rouge, les roses noires, les diamants roses. La blonde est selon moi comme la rousse, tant qu’elle n’est pas de ce blond clair, cendré pâle, fade.
Poznámka editorů
[poznámka]
[annotation]
na okraji · Annotation de Marie
Při psaní jsem se rozohňovala vlastními větami a nakonec jsem uvěřila, že je to pravda.
Tout en écrivant je me montais la tête avec mes propres phrases et je finissais par croire que c’est vrai.
Pokud jde o plavovlásky a plavovlasé muže, jako jsou ti, které jsem právě popsala — bledí, mdlí, špinaví —, ti jsou odporní v ženském rodě stejně jako v mužském.
Quant aux blondes et blonds comme ceux que je viens de décrire, pâles, fades, sales, ils sont dégoûtants tant au féminin qu’au masculin.
Ale hlavně si nepleťte ryšavý s rudým. Nic není odpornějšího než rudí lidé, jsou hrubí, hloupí, prohnaní, falešní a oškliví. Kdežto ryšavý znamená milion půvabů, jejichž podskupinami jsou kaštanová, plavá jako moje, a dokonce i o něco světlejší. Ale samozřejmě zlatavě ryšavá plavá barva je nejkrásnější. Ve vlasech mám plavou i zlatou, ale dost málo ryšavé, takže by byly dokonalé.
Mais surtout ne confondez pas roux avec rouge. Il n’y a rien de plus dégoûtant que les gens rouges, ils sont grossiers, sots, rusés, tricheurs et laids. Tandis que roux veut dire un million de charmes dont, le châtain, le blond comme moi, et même un peu plus clair, sont des subdivisions. Mais il est bien entendu que la couleur blonde-rousse dorée est la plus belle. J’ai dans mes cheveux du blond et du doré mais assez peu de roux, aussi, ils seraient parfaits.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále „sensitive“ – řidší francouzské slovo v anglickém významu (citlivá, vnímavá), kde by běžná francouzština měla „sensible“; jedno z Mariiných typických jazykových prolnutí. ↩
Pozn. překl.: Mariage manqué — nevydařené či ztroskotané zásnuby; ve Francii 19. stol. závažná společenská skvrna na dívce, neboť naznačovala, že byla rodinou „vyzkoušena a shledána nedostatečnou“. ↩
Pozn. překl.: Tizianova Láska nebeská a pozemská (asi 1514). Roku 1876 visely obrazy Borghesů ještě v rodovém paláci na Campo Marzio; do Villy Borghese, dnešní Galerie Borghese, byly přeneseny roku 1891. Marie píše zpaměti. Na obraze sedí na obou koncích tesané kamenné kašny dvě plavovlasé ženy, jedna bohatě oděná a druhá nahá, a malý okřídlený chlapec sahá do vody; žádná matka koupající dítě tam není. ↩