Sobota, 20. května 1876

V půl desáté odjíždíme v doprovodu Potechina a Nainera, který nám slouží jako princeznám. Když jsme vcházely na nádraží, teta tam uviděla Antonelliho, jak se usmívá před hodinami, podle nichž zbývalo sotva pět minut. Chudák byl celý bez sebe, když ji spatřil. Vyměnili jsme sotva několik slov.
„Přijedete do Nice?“
„Nevím.“
Podívala jsem se na něj.
„Ne,“ řekl, „nevšímejte si toho — dnes ráno nejsem k ničemu. Přijedu.“
„To je dobře.“
Potechine, Nainer a Pietro stáli u dveří vagónu.
„Nu, pane,“ řekla teta, „kdy přijedete do Nice?“
„Jakmile mi otec dá peníze,“ odpověděl Pietro.
Říct něco takového nahlas je hloupé. Odjížděly jsme — tím odpadly všechny okolky. Drží mě za ruku.
Jaká nuda jet do Nice!
Poznámka editorů
[poznámka]
na okrajiAnnotation de Marie
Co je na tom pozoruhodné a také neuvěřitelné, je, že teta vůbec netušila, co to pozvání do Nice znamená. Zvala ho napůl ze zdvořilosti, napůl jako jednoho z četných nešťastníků, které měla nadělat moje vítězná krása. Tahle malá epizoda může dát představu o celém počínání mé primitivní rodiny. A pak, až se bude říkat, že... budou se divit. K čertu!
Až do Janova cestujeme s mladým Němcem, který se vrací z pouště a vypráví o své cestě. V Orbitellu vidím pasionistické mnichy ze San Giovanni e Paolo. A protože mi Antonelli řekl, že rektor tohoto kláštera je na cestách, nepochybovala jsem, že je to on. A tak v Janově hned telegrafuji Antonellimu, že jsme potkaly rektora a že mu posílá pozdravy, podepsáno San Zuc... zkratkou za Zucchini.
A jiná depeše do Nice: Dina je velmi nemocná a obávám se neštovic — je-li to tak, nepojedu.
Papír, Maria, kardinál, cigarety.

Poznámky

Pozn. překl.: Franc. tout déferré — doslova „zcela odkovaný“ (jako kůň bez podkov); přeneseně: zcela vyveden z míry, bezradný. ↩
Pozn. překl.: Franc. ma primitive famille — moje primitivní/prostá rodina; Marie užívá slovo ironicky ve smyslu: naivní, světa neznalá, bez společenského vtipu. ↩
Pozn. překl.: Orbetello — pobřežní město v jižní Toskánsku na železniční trati Řím–Janov, vystavěné na výběžku v laguně Orbetello. ↩
Pozn. překl.: Pasionisté — řeholní kongregace (Kongregace Nejsvětějšího Kříže a Umučení Páně), věnující se rozjímání o Kristově utrpení. Klášter San Giovanni e Paolo v Římě je jejich centrem. ↩
Pozn. překl.: La petite vérole — neštovice (variola); v 19. století závažná a znetvořující nemoc, pro níž se lidé vyhýbali kontaktu s nakaženými. ↩