❦
Pondělí 28. února 1876
Lundi 28 février 1876
Když vyjdu na balkon na Corsu, najdu už všechny sousedy na místě a karneval je velmi živý. Dívám se dolů, naproti, a vidím cardinalina1 s ještě někým. Přišla jsem tak pozdě, že i Antonelli už tu byl. Když jsem ho spatřila, zmátla jsem se a zrudla tak prudce, že si sedám, nevědouc, co dělat.
En sortant sur le balcon au Corso, je trouve tous nos voisins à leur poste et le carnaval très animé. Je regarde en bas, en face, et je vois le cardinalino avec un autre. Je suis venue si tard que même Antonelli était déjà là. L’ayant aperçu je me suis troublée et rougis si fort que je m’assieds ne sachant quoi faire.
— What is the matter with you ? me demanda la voisine, why are you so red ?
„Nemohu říct, je to hloupost.3“
— I can’t say, it is a nonsense.
A znovu jsem vstala, ale ten zlý kněžský syn už tam nebyl, a obrátila jsem se k mámě, která někomu podávala ruku — Antonellimu.
Et je me remis debout mais le méchant fils de prêtre n’était plus là et je me retournai vers maman qui tendait la main à quelqu’un, à Antonelli.
Ach, no konečně, přišel jsi na můj balkon, to bylo načase. Ze zdvořilosti chvíli zůstane u mé paní matky, netrpělivá, jdu do pokoje pro bonboniéru, a když se vracím na své místo, Antonelli si shodou okolností sedá vedle mě. Zaujímám jako vždy krajní pravou stranu balkonu, který se, jak známo, dotýká balkonu té Angličanky. Bruschetti má zpoždění, jeho místo zaujal syn jistého bankéře, kterého mi pak Angličanka představí a který se ukazuje velmi horlivý:
Ah ! à la bonne heure, tu es venu sur mon balcon, ce n’est pas malheureux. Il reste un temps de politesse près de Madame ma mère, impatiente, je vais dans la chambre prendre une bonbonnière et en revenant à ma place, il se fait qu’Antonelli se met à côté de moi. J’occupe comme toujours l’extrême droite du balcon qui touche comme on sait celui de l’Anglaise. Bruschetti est en retard, sa place est prise par le fils d’un banquier que l’Anglaise me présente ensuite et qui se montre très empressé:
„Ale jaký vy to vedete život,“ řekl Antonelli svým klidným a mírným tónem, „vy už nechodíte do divadla.“
— Mais quelle vie vous faites, dit Antonelli de son air calme et doux, vous n’allez plus au théâtre.
„Byla jsem nemocná, ještě mě bolí prst.“
— J’étais malade, j’ai encore mal au doigt.
„Kde?“ a chtěl mě vzít za ruku. „Víte, chodil jsem do Apolla každý večer a pokaždé jsem se tam zdržel jen pět minut.“
— Où ? et il voulut me prendre la main. Vous savez, je suis allé chaque soir à l’Apollo et je n’y suis resté que cinq minutes.
„Proč?“
— Pourquoi ?
„Proč?“ opakoval, hledě mi přímo do zřítelnic.
— Pourquoi, répéta-t-il en me regardant droit dans les prunelles ?
„Ano, proč?“
— Oui, pourquoi ?
„Protože jsem tam chodil kvůli vám a vy jste tam nebyla.“
— Parce que j’y allais pour vous et que vous n’y étiez pas.
„Jste velmi laskav.“
— Vous êtes très aimable.
Řekne mi ještě spoustu věcí v tomto duchu, hledí mi do očí, koulí svýma, vrtí se a velmi mě baví.
Il me dit encore bien des choses dans ce genre, me regarde dans les yeux, roule les siens, se démène et m’amuse beaucoup.
„Dejte mi růži.“
— Donnez-moi une rose.
„K čemu?“
— Pourquoi faire ?
Uznejte, že to byla záludná otázka. Mám ráda otázky, na něž je třeba odpovědět hloupě, nebo vůbec ne.
Convenez avec moi que je faisais là une question embarrassante. J’aime à faire des questions auxquelles on doit répondre bêtement ou pas du tout.
„Podívejte se na ten cylindr,“ řekla jsem a ukázala na jakéhosi odporného chlapíka v dlouhém svrchníku a velkém klobouku, „kdybyste ho dokázal zploštit, dala bych vám růži.“
— Regardez-donc ce tube, dis-je en désignant un affreux animal en long surtout et grand chapeau, si vous pouviez l’aplatir je vous donnerais une rose.
Od té chvíle to byla podívaná hodná bohů, Antonelli a Plowden (ten bankéřův syn) se ze všech sil snažili házet staré kytice tomu muži na hlavu, načež se on rozohnil a začal je házet na nás.
Dès lors ce fut un spectacle digne des dieux, Antonelli et Plowden (le fils du banquier) s’escrimèrent de leur mieux à jeter les vieux bouquets, à la tête de l’homme qui s’animant à son tour commença à nous en lancer.
Chránil mě cardinalino4 a Plowden a kytice, měla bych spíš říct košťata, padaly všude kolem mě. Nakonec se rozbila tabulka a lucerna. Bylo to náramně zajímavé.
J’étais protégée par le cardinalino et par Plowden et les bouquets, je devrais plutôt dire balais, tombaient tout autour de moi. On finit par casser une vitre et une lanterne. C’était plein d’intérêt.
Bruschetti mi nabízí velký koš květin a zuří a rudne a kouše se do rtů. Opravdu nevím, co mu je. Ale nechme toho otravného pána a vraťme se k Antonelliho očím. Má rozkošné oči, zvlášť když je příliš neotevírá, víčka mu zakrývají čtvrtinu zřítelnice a dodávají očím výraz, z něhož se mi točí hlava a buší srdce.
Bruschetti m’offre une grande corbeille de fleurs et rage et rougit et se mord les lèvres. Je ne sais vraiment ce qu’il a. Mais laissons cet ennuyeux personnage et revenons aux yeux d’Antonelli. Il a des yeux adorables, surtout lorsqu’il ne les ouvre pas trop, ses paupières qui recouvrent la prunelle au quart, donnent à ses yeux une expression qui me monte la tête et me fait battre le cœur.
„Promiňte,“ řekl a najednou se sklonil.
— Pardon, dit-il, en s’abaissant tout à coup.
„Co se děje,“ zeptala jsem se a rychle stáhla špičku pantoflíčku,5 která vyčuhovala zpod šatů.
— Qu’y-a-t’il, demandai-je en retirant vivement la pointe de ma mule qui dépassait la robe.
„Bonboniéra,“ řekl.
— Une bonbonnière, dit-il.
„To není bonboniéra, pane.“
— Ce n’est pas une bonbonnière, Monsieur.
„Promiňte, myslel jsem, chtěl jsem to zvednout.“
— Pardon, je croyais, je voulais ramasser.
Nezmýlil se, ale člověk se zmýlit mohl.
Il ne s’est pas trompé, mais on aurait pu se tromper.
„Á, tady je váš sluha,“ řekl cardinalino,6 když viděl vejít Fortunéa.
— Ah ! voilà votre petit domestique, dit le cardinalino, en voyant entrer Fortuné.
„Ano, že je milý, viďte? Zbožňuji ho.“
— Oui, n’est-ce pas qu’il est gentil ? Je l’adore.
„Rád bych byl na jeho místě. Ano, je milý, byl milý zvlášť jeden večer, když se ztratil.“
— Je voudrais être à sa place. Oui, il est gentil, il était gentil un soir surtout lorsqu’il s’est perdu.
„Kde?“
— Où ?
„Á, nevím, jeden večer, už si nevzpomínám kde.“
— Ah ! je ne sais pas, un soir, je ne me souviens plus où.
To byl jistě ten večer, kdy jsme ho půjčili paní Soukowkinové, která šla na Kapitol. Povězte mi, bylo na Kapitolu hezky?
C’est sans doute le soir que nous l’avons prêté à Mme Soukowkine qui allait au Capitole. Dites-moi, était-ce joli au Capitole ?
„Nevím, byla zima a pak jsem se tam zdržel jen pět minut. Ne, ale ten černoušek byl roztomilý, ztratil se, plakal, myslím.“
— Je ne sais pas, c’était froid et puis je n’y suis resté que cinq minutes. Non, mais le petit nègre était charmant, il s’est perdu, il a pleuré je crois.
„Chudáček.“
— Pauvre petit.
Nesnažím se to popírat doopravdy. Dobře mě poznal, ale popírám to kvůli slušnosti.
Je ne prétends pas nier sérieusement. Il m’a bien reconnue mais je nie par convenance.
„Plowden mě žádal o růži, Antonelli taky.“
— Plowden me demandait ma rose, Antonelli aussi.
„Dobře jste se prali, jednu dám vám,
— Vous vous êtes bien battus je vais en donner une à vous,
„pane,“ řekla jsem Plowdenovi, „a druhou vám,“ řekla jsem Antonellimu.
Monsieur, dis-je à Plowden, et une autre à vous, dis-je à Antonelli.
Plowden si tu svou vzal a řekl, že zítra z té růže rozkvete celá kytice růží, ale Antonelli opřel hlavu o balkon a díval se na publikum. Byla jsem tím nadšená, dokazuje to, že lhostejný není — nebo aspoň nechce lhostejný vypadat.
Plowden prit la sienne en disant que demain cette rose ferait éclore tout un bouquet de roses, mais Antonelli appuya la tête sur le balcon et regarda le public. J’en fus enchantée, cela prouve qu’il est ou veut paraître autre chose qu’indifférent.
„Takhle nechcete,“ řekla jsem se smíchem, „tak nedostanete nic.“
— Vous ne voulez pas ainsi, dis-je en riant, vous n’aurez donc rien.
Jaký zábavný chlapec ten Antonelli! Opravdu, jsem z něj nadšená.
Quel amusant garçon que cet Antonelli ! vrai, j’en suis enchantée.
„Nemáte-li nic lepšího na práci,“ řekla mu máma, „přijďte k nám strávit večer,“ a cardinalino7 jí podává rámě, aby ji odvedl dolů.
— Si vous n’avez rien de mieux à faire, lui dit maman, venez passer la soirée avec nous : et le cardinalino lui donne le bras pour descendre.
Bruschetti vychází ve stejnou chvíli a odchází celý rudý a celý zuřivý, aniž by se podíval na květinu, kterou mu hodím.
Bruschetti sort en même temps et s’en va tout rouge et tout furieux sans regarder la fleur que je lui jette.
Ptám se vás, proč ten ošklivý vztek! K čertu.
Je vous demande pourquoi cette sale colère ! Au diable.
V devět je u nás Altamura; tři čtvrtě hodiny čekám ve svém pokoji, ale budoucí papež nepřichází, netrpělivá jdu do salonu, a po deseti minutách ho konečně ohlašují!
A neuf heures Altamura est chez nous; j’attends trois quarts d’heure dans ma chambre mais le pape futur n’arrive pas, impatiente je vais au salon et au bout de dix minutes on l’annonce enfin !
Čtvrt hodiny zdvořilosti se všemi, načež vstanu, on také, roztrháme panenku, rozbijeme dvě bonboniéry, Antonelli je jako já, rozbíjí všechno, a nepozorovaně se ocitneme na druhém konci salonu. Antonelli si sedá na pohovku, já si sedám do křesla, dělí nás docela malý kulatý stolek.
Un quart d’heure de politesse avec tout le monde, après lequel temps je me lève, lui aussi, nous déchirons une poupée, cassons deux bonbonnières, Antonelli est comme moi, il casse tout, et nous trouvons insensiblement à l’autre bout du salon. Antonelli s’assied sur le canapé, je m’assieds sur un fauteuil, une toute petite table ronde nous sépare.
Jak snadno se takové věci zařídí, když to oba chtějí.
Comme ces arrangements se font facilement quand tous les deux le veulent.
Takhle strávíme celý večer, je duchaplný, vypráví mi, že Fanny Learová,8 ta skandální milenka velkoknížete Nikolaje, tu byla před čtyřmi dny.
Nous passons ainsi toute la soirée, il a de l’esprit, il me raconte que Fanny Lear, la scandaleuse maîtresse du grand-duc Nicolas, a été ici, il y a quatre jours.
Že ji jel doprovodit až do Neapole, že je pořád podnapilá a že ho přiměla hodně pít.
Qu’il est allé la reconduire jusqu’à Naples, qu’elle est toujours grise et qu’elle l’a fait boire beaucoup.
„Á, ha!“ řekl, „ty bonboniéry.“
— Ah ! ha ! dit-il, les bonbonnières.
„Ano, ty bonboniéry.“
— Oui, les bonbonnières.
„Máte rozkošnou nožku.“
— Vous avez un ravissant pied.
„To dobře vím. Popírat to by byla sprostá koketérie.“
— Je le sais bien. Le nier serait une vile coquetterie.
„A jaká ruka!“
— Et quelle main !
„Ruka pěkná není.“
— La main n’est pas belle.
„Víte, jsem zamilovaný.“
— Vous savez je suis amoureux.
„Ale!“
— Bah !
„Jsem zamilovaný.“
— Je suis amoureux.
„Do koho?“
— De qui ?
„Á!“
— Ah !
„Do Fanny Learové?“
— De Fanny Lear ?
„Fuj! To není láska, to je jen pletka. Jsem zamilovaný do jedné masky. Není to podivné, do černého nosu a do kápě?“
— Fi ! ce n’est pas un amour, c’est une amourette. Je suis amoureux d’un masque. N’est-ce pas étrange, d’un nez noir et d’un capuchon ?
„Vskutku, je to podivné.“
— En effet, c’est bizarre.
„Víte, ta maska měla stejnou nožku jako vy a stejnou ruku. A kdybych nebyl přesvědčen, že jste nebyla na Kapitolu…“
— Vous savez, ce masque avait le même pied que vous et la même main. Et si je n’étais pas persuadé que vous n’étiez pas au Capitole...
„To bylo na Kapitolu?“
— C’était au Capitole ?
„Ano.“
— Oui.
„Ale jak může být člověk zamilovaný do masky? Domino přece tak dobře skryje.“
— Mais comment peut-on être amoureux d’un masque ? Le domino cache si bien.
„Nevím, dobře byla vidět postava a nádherné oči.“
— Je ne sais, on voyait bien la taille et des yeux splendides.
„A jaké bylo to domino?“
— Et comment était le domino ?
„Černé, a kápě se stříbrem.“
— Noir, et un capuchon avec de l’argent.
„Vyšívaná?“
— Brodé ?
„Myslím, stříbrem nebo zlatem, nebo červeně, dobře nevím.“
— Je crois, argent ou or, ou rouge, je ne sais pas bien.
„Nechala jsem si přivézt černé šaty zdobené stříbrem.“
— Je me suis fait venir une robe noire garnie d’argent.
„Á, vy opravdu máte takové šaty? Ale ta maska měla ruku jako vy,“ pokračoval a pokoušel se mě vzít za ruku, ale já ji stahovala.
— Ah ! vraiment vous avez une robe comme ça ? Mais ce masque avait une main comme vous, reprit-il en essayant de prendre ma main que je retirais.
„Vy se bojíte podat mi ruku!“
— Vous avez peur de me donner la main !
Tu mu ji podám.
Alors je la lui donne.
„Dovolíte,“ řekne.
— Vous permettez, fait-il.
„Ne, tady to není zvykem, v Rusku ano.“
— Non, ce n’est pas l’usage ici, en Russie oui.
„Ujišťuji vás, že v Itálii také.“
— Je vous assure qu’en Italie aussi.
„Ne, ne.“
— Non, non.
Il est charmant mais pazzerello, comme a dit Rossi. On regardait mes photographies à la grande table, je les demandai, et le cardinalino se mit à me prier de lui en donner une.
„Jste jako ti malí žebráci, co prosí o almužnu: mám hlad, slečno, chudáčku, mám hlad, malou minci!11“
— Vous êtes comme ces petits mendiants qui demandent l’aumône : ho fame signorina, poverino, ho fame, una piccola moneta !
Rozesmál se.
Il se mit à rire.
„Inu,“ řekl, „jistěže, mám hlad! Žena není nic jiného než touha, nemám hlad po chlebu, ale mám hlad po fotografii. Dejte! Mám hlad, chudák, mám hlad!12“
— Eh bien, dit-il, sans doute, ho fame ! La femme n’est pas autre chose qu’un désir, je n’ai pas faim du pain mais j’ai faim d’une photographie. Donnez ! Ho fame, povero, ho fame !
Pochopila jsem jeho myšlenku, ale špatně se vyjádřil, ostatně on není Francouz.
J’ai compris son idée mais il s’est mal exprimé, aussi il n’est pas français.
O půlnoci Altamura vstává k odchodu a mé stvoření také.
A minuit Altamura se lève pour partir et ma créature aussi.
Škoda, nikdy ho nemám dost. Zničil Záhadného. Myslím, že žertuje. Škoda, ostatně i já žertuji.
C’est dommage, je n’en ai jamais assez. Il a anéanti le Surprenant. Je crois qu’il plaisante. C’est dommage d’ailleurs je plaisante aussi.
Mám jen jedinou myšlenku: jet do Ruska, ukončit ten proces a vrátit se žít jako ostatní, jako ti, kdo nejsou prokletí a ubozí jako já.
Je n’ai qu’une pensée, aller en Russie, finir le procès et revenir vivre comme les autres, comme ceux qui ne sont pas maudits et misérables comme moi.
Poznámky
Pozn. překl.: Z italštiny: „kardinálek“ — Antonelli. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „What is the matter with you ?“ a „why are you so red ?“ ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „I can’t say, it is a nonsense.“ ↩
Pozn. překl.: Z italštiny: „kardinálek“ — Antonelli. ↩
Pozn. překl.: Mule — pantofel bez patky, domácí střevíc; intimní domácí oděv, jehož letmé objevení zpod dámského lemu bylo považováno za významný detail. ↩
Pozn. překl.: Z italštiny: „kardinálek“ — Antonelli. ↩
Pozn. překl.: Z italštiny: „kardinálek“ — Antonelli. ↩
Pozn. překl.: Fanny Lear — pseudonym Hattie Ely Blackfordové (kolem 1848–?), americké dobrodružky, jež se stala proslulou milenkou ruského velkoknížete Nikolaje Konstantinoviče. Jejich skandál — kolem údajné krádeže diamantů velkoknížetovy matky — patřil k velkým mezinárodním aférám roku 1876. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „pazzerello“ – Rossiho charakteristika Antonelliho (viz 15. února). ↩
Pozn. překl.: Z italštiny: „kardinálek“ — Antonelli. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „ho fame signorina, poverino, ho fame, una piccola moneta !“ ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „ho fame“ a „Ho fame, povero, ho fame !“ ↩