❦
Čtvrtek 10. února 1876
Jeudi 10 février 1876
Probouzím se s hrdlem tak sevřeným, že nemohu ani kašlat, ani mluvit, hrozný stav.
Je me réveille avec la gorge si prise que je ne puis ni tousser, ni parler, un affreux état.
Jsou tři hodiny odpoledne, prší, Soroka a Galula už jsou tady, ukrytí ve dveřích jednoho obchodu, a Soroka se schovává za Galulou. Ale jsou oškliví oba dva a na jejich voze jsem viděla jen iniciály.
Il est trois heures de l’après-midi, il pleut, Soroka et Galula sont déjà là, protégés par la porte d’une boutique et Soroka se cachant derrière Galula. Mais ils sont laids tous les deux et sur leur voiture je n’ai vu que des initiales.
Jsem ochraptělá, bolí mě v krku. To mě bezpochyby nachladilo Koloseum svým antickým průvanem.
Je suis enrouée, j’ai mal à la gorge. C’est sans doute le Colisée qui m’a refroidie par ses courants d’air antiques.
Zůstávám celý den doma, Soroka přišel nejspíš ve dne, protože nemohl přijít večer.
Je reste toute la journée à la maison, Soroka est sans doute venu le jour parce qu’il ne pouvait pas venir le soir.
Bože! co kdyby to byl obchodník s vínem.
Dieu ! si c’était un marchand de vin.
Ostatně mi na něm ani trochu nezáleží, je nažloutlý a ošklivý.
Je ne m’en fiche d’ailleurs pas mal, il est jaune et laid.
Ale když si vzpomenu na tvář, kterou jsem viděla v zrcadle v předvečer Nového roku, připadá mi, že se mu podobá. Ošklivá a hloupá, řekla jsem, směs Godarda a Robillarda.
Mais en me souvenant de la figure que j’ai vue dans la glace la veille du Nouvel An, je trouve qu’elle lui ressemble. Laide et bête, ai-je dit, un mélange de Godard et de Robillard.