❦
Úterý 25. ledna 1876
Stýská se mi po domově.J’ai le mal du pays.
Mám hodinu zpěvu, pak jdu ven s mámou. Zajdeme do ateliéru pana d’Epinay; ten žádá o dovolení, aby nám směl představit jednoho velmi distingovaného umělce, který je zároveň všude znám a všude přijímán, jistého pana Besnarda.
Je prends une leçon de chant, puis je sors avec maman. Nous allons dans l’atelier de M. d’Epinay, il demande la permission de nous présenter un artiste très distingué et en même temps très répandu et reçu partout, un M. Besnard.
Soudě podle toho, co říká, je to nejspíš nějaký Galula.1 Vypráví nám spoustu věcí o Římě. Odtud jdeme k de Fallouxovi (který včera poslal zeptat se, jestli už máme audienci); tenhle kněz je čím dál lepší, dokonce začal pomlouvat, nazval dvůr lůzou, novou vládu zlodějskou a řekl, že se mu o mně zmiňovali – že mě viděli v Opeře a že mé bílé šaty vzbudily velkou pozornost.
D’après ce qu’il dit ce soit être un Galula. Il nous raconte un tas de choses sur Rome. De là nous allons chez de Falloux (qui hier a envoyé demander si nous avions notre audience), ce prêtre devient de mieux en mieux, il a même fait des cancans, nommé la cour canaille, le nouveau gouvernement voleur et a dit qu’on lui a parlé de moi, on m’a vue à l’Opéra, très remarqué ma robe blanche.
škrtnutoOdtud k paní Soukowkinové, která je nejlaskavější ženou
Říká, že chceme-li ke dvoru, stačí napsat ministrovi nebo velvyslanci. „Kéž bych vám mohl,“ dodal, „otevřít tu druhou bránu, tak jako jsem vám otevřel bránu svatou.“
Il dit que pour aller à la cour il n’y a qu’à écrire au ministre ou ambassadeur. Je voudrais, ajouta-t-il, pouvoir vous ouvrir l’autre porte comme je vous ai ouvert la porte sainte.
„Ó, Monsignore,“ pravím, „svatá brána je věru milejší.“
- Oh ! Monseigneur, dis-je, la porte sainte est bien préférable.
Odtud k paní Soukowkinové (archimandrita ji upozornil a ona nás čekala), nejlaskavější a nejošklivější ženě na světě. Přijímá nás nadmíru roztomile a hned se mluví o Quirinalu; říká, že stačí napsat ministrovi. Zdá se, že si tu věc bere k srdci, a slibuje, že se přičiní, jako by šlo o ni samotnou. Dnes večer je na Quirinalu dvorní recepce a ona tam bere dceru, mladou slečnu, které jsem si všimla minulou neděli v kostele.
De là chez Mme Soukowkine (l’archimandrite l’a prévenue et elle nous attendait) qui est la femme la plus aimable et la plus laide du monde. Elle nous reçoit de la façon la plus charmante et de suite on parle du Quirinal, elle dit qu’il n’y a qu’à écrire au ministre. Elle semble prendre cette affaire à cœur et promet de faire comme pour elle. Ce soir il y a cercle au Quirinal et elle y conduit sa fille, une jeune personne que j’ai remarqué dimanche dernier à l’église.
Jsem ráda, že jsem se s ní seznámila, a odcházím lehká a veselá, což dokazuje, že nás dáma přijala s upřímnou vlídností. Teprve venku cítím, jak se ke mně chovali.
Je suis contente d’avoir fait sa connaissance et je sors légère et gaie ce qui prouve que la dame nous a reçues avec une franche amabilité. Ce n’est qu’en sortant que je sens comment on a été pour moi.
Vezmeme Dinu a jedeme na Pincio, ale nezdržíme se tam dlouho, hudba dohrála; celou dobu nás v jednospřežním kočáře sledují dva pánové, zrovna jako Soroka.2 Bavilo mě to, dala jsem zajet na Corso, sledovali nás tam, zastavujeme u několika obchodů, oni dělají totéž v uctivé vzdálenosti, konečně se stmívá, zastavujeme u hodináře, předjedou nás a zastaví o kousek dál, ale místo abych pokračovala rovně, řeknu Luigimu, ať zahne a zajede domů. Tak nás ztratí. Dřív bych to rozhodně neudělala, ale teď už to nikdy neudělám jinak…
Nous prenons Dina et allons au Pincio, mais nous n’y restons pas longtemps, la musique a fini, tout le temps nous sommes suivies par deux messieurs en voiture à un cheval comme Soroka. Cela m’amusait, j’ai fait aller au Corso, ils nous y ont suivies, nous arrêtons près de plusieurs magasins, ils en font autant à une distance respectueuse, enfin il se fait sombre, nous arrêtons auprès d’un horloger, ils nous passent et s’arrêtent un peu plus loin, mais au lieu de continuer tout droit je dis à Luigi de tourner et de rentrer. De cette façon ils nous perdent. Avant je me serais bien gardée de le faire mais à présent je ne ferai jamais autrement...
Už nechci nejen za nikým běhat, ale ani komukoli to jeho běhání usnadňovat. Spíš se budu vyhýbat, prostě se nestarat, ani pro, ani proti. Dřív jsem dělala pravý opak, předváděla jsem se, a jaká je to hloupost! Když vás někdo chce najít, najde si vás, aniž byste pro to cokoli udělali. Je to věru smutné, když tomu člověk musí sám napomáhat a trápit se.
Je ne veux plus non seulement courir après quelqu’un, mais même favoriser les courses de qui que ce soit. Je vais plutôt éviter, en faire tout simplement, ni pour ni contre. Avant je faisais tout le contraire, je me montrais, et que c’est bête ! Quand on veut vous trouver on vous trouvera sans que vous fassiez rien pour cela. C’est bien malheureux lorsqu’il faut y aider soi-même et se tourmenter.
Jak jsem si dřív říkala: možná je to proto, že jsem udělala nebo řekla tohle? Možná je to proto, že jsem tam šla, nebo proto, že jsem tam nešla.
Comme avant je me disais: peut-être est-ce parce que j’ai fait ou dit cela ? Peut être est-ce parce que j’y suis allée ou parce que je n’y suis pas allée.
Člověk je věru ubohý, když hledá výmluvy, když se cítí vinen, když se snaží věci zmírnit. To dokazuje, že je s ním konec.
Bien misérable on est lorsqu’on cherche des excuses, lorsqu’on se croit fautive, lorsqu’on tâche d’atténuer. Cela prouve qu’on est fichu.
Sotva se člověk cítí trochu opuštěný, hned začne ve svém chování hledat chyby, prohřešky, obviňuje se, říká si ach! kdyby, ach! kdybych tohle byla neudělala! nebo ach! kdybych byla řekla tohle místo tamtoho.
Dès qu’on se voit un peu abandonnée on commence de suite à chercher dans sa conduite des fautes, des torts, on s’accuse, on se dit ah ! si ah ! si je n’avais pas fait cela ! ou ah ! si j’avais dit telle chose au lieu de telle autre.
Jak je člověk ubohá bláznivka!
Pauvre folle que l’on est !
Opakuji, je to věru zlé znamení, když si člověk začne takhle vyčítat, takhle se rozebírat, znepokojený vlastním chováním, věru zlé znamení!
Je le répète, c’est bien mauvais signe lorsqu’on commence ces reproches à soi-même, ces analyses, inquiet de sa propre conduite, bien mauvais signe !
Jsem rozhodnutá už nic nedělat, už ani prstem nehnout kvůli komukoli. Protože když vás někdo chce, když se líbíte, ať děláte co děláte, najde si vás, zatímco když vás nikdo nechce, můžete se naparovat jako páv, nic to nezmění.
Je suis résolue de ne plus rien faire, de ne plus bouger mon petit doigt pour qui que ce soit. Parce que lorsqu’on vous veut, lorsque vous plaisez, vous avez beau faire, on vous trouvera, tandis que lorsqu’on ne vous veut pas, vous allez beau vous pavaner, rien n’y fera.
A měla jsem, a nepochybně budu mít zase tu hloupost, že si tuhle pravou pravdu nevštípím!
Et j’avais, et j’aurai sans doute encore la bêtise de ne pas être pénétrée de cette vraie vérité !
Bihovetz mi píše roztomilý dopis a podepisuje se Bibi. Říká, že teď je v Nice „nejskvělejší období, dostihy, střelby, plesy, koncerty, všude hlava na hlavě, člověk nemá ani kdy se vysmrknout“.
Bihovetz m’écrit une lettre charmante et signe Bibi. Il dit qu’à présent à Nice: « c’est l’époque la plus brillante, courses, tirs, bals, concerts, un monde fou partout, on n’a pas le temps de se moucher ».
Těch pár slov mě znovu uvrhne do hlubokého zoufalství. Vigier bude zpívat. Promenáda je přeplněná, všichni ti lidé, které tak dobře znám, celé město žije, hovoří, gestikuluje, Nice vypadá jako jeden nesmírný salon, lidé soupeří v eleganci, všichni se znají, pobíhají, vídají se, jsou bez dechu z těch klepů, z těch rozmanitých a nesčetných radovánek; viděla jsem Nice v tomto období a znám ji, miluji ji… mám závrať, pláču!
Ces quelques mots me font retomber dans une désolation profonde. Vigier va chanter. La Promenade est encombrée, tout ce monde que je connais si bien, toute la ville vit, cause, gesticule, Nice a l’air d’un immense salon, on rivalise d’élégance, on connaît tout le monde, on court, on se voit, on est hors d’haleine à force de cancans, de plaisirs variés et sans nombre, j’ai vu Nice à cette époque et je la connais, je l’aime... j’ai le vertige, je pleure !
Hrubiáne!
Brute !
Ale nechci se tam vrátit, protože sama, mezi všemi těmi šťastnými lidmi, jsem všem těm radovánkám cizí, jsem vyloučená ze všech jejich shromáždění, chodím jen tam, kde se platí! A tam, kde se platí, jsem sama a ubohá!
Mais je ne veux pas y retourner, car seule, parmi tous ces êtres heureux, je suis étrangère à tous ces plaisirs, je suis exclue de toutes leurs réunions, je ne vais que là où l’on paye ! Et là où l’on paye, seule et misérable je suis !
A nemám pořádně oddělený pokoj, kam bych se zavřela jako v Nice a plakala jako bláznivá!
Et je n’ai pas de chambre bien isolée pour m’y enfermer comme à Nice et pleurer comme une folle !
Všechno mě znepokojuje, hlavně ten proces. Třesu se tak silně, že na to skoro nikdy nemyslím; neštěstí je dost, až přijde, a kdyby se mělo oplakávat ještě předem, bylo by to příliš.
Tout m’inquiète, le procès surtout. Je tremble si fort que je n’y pense presque jamais, bien assez du malheur lorsque le manieur arrive, si on devait encore le pleurer à l’avance, ce serait trop.
Ach! Nice. Jedna věc mě trochu utěšuje, totiž že jsem ji opustila z vlastní vůle.
Ah ! Nice. Une chose me console un peu, c’est que je l’ai quittée par ma volonté.
A jiná věc by mě utěšila docela, totiž kdybych věděla, že:
Et une autre chose me consolerait tout à fait, c’est si je savais que :
…že bych tam mohla žít, jak si přeji. Pak bych tam skoro ani nechtěla jet. Velmi toužím jít ke dvoru, protože to skýtá obtíže, zatímco jet nebo nejet na Pincio je mi naprosto jedno, protože to závisí na mé vůli a každý tam může jít jako já; vyjadřuji se špatně, mohla bych lépe, ale rozčiluji se, když hledám slova.
- que je pourrais y vivre comme j’aime. Alors je ne voudrais presque pas y aller. Je désire beaucoup aller à la cour, parce que cela présente des difficultés, tandis que aller ou ne pas aller au Pincio m’est parfaitement égal, parce que cela dépend de ma volonté et que chacun peut y aller comme moi; je m’explique mal, je pourrais mieux, mais je m’énerve quand je cherche les expressions.
Doufám, že ti, kdo nikdy nebudou číst můj deník, mě pochopili.3
J’espère que ceux qui ne liront jamais mon journal m’ont compris, [sic]
Teď mě nejvíc zaměstnává zpěv; kdyby se mi ho jen podařilo zdokonalit a slavně se postavit na jeviště, nežádala bych nic víc. Nikdy nepředstoupím před publikum, dokud si nebudu jistá sama sebou, dokud nedosáhnu úspěchů v soukromí, dokud se neporadím se všemi povolanými lidmi na světě.
A présent ce qui me préoccupe le plus c’est mon chant, si je parvenais seulement à le perfectionner et à pouvoir me mettre glorieusement sur la scène, je ne demanderais rien de plus. Je n’affronterai jamais le public avant d’être sûre de moi, avant d’avoir obtenu des succès privés, avant d’avoir consulté tous les gens compétents de la terre.
Nechci nic riskovat, protože kdyby mě vypískali, zabila bych se. Ó! ne, nikdy, odejdu někam daleko do Ameriky.
Je ne veux pas risquer, car si on me sifflait je me tuerais. Oh ! non jamais, je m’en irai quelque part au loin en Amérique.
Chcete znát můj sen?
Voulez-vous savoir mon rêve ?
Můj sen je jet za rok nebo za dva zpívat „Mignon“, celou operu, ve Středomořském klubu ve prospěch chudých. Jestli se nepřihodí žádné neštěstí a jestli se můj hlas bude dál přirozeně vyvíjet, za dva roky mám oslnivý úspěch jistý. Vidíte, jakou mi ta myšlenka dělá radost?
Mon rêve c’est d’aller dans un an ou deux chanter « Mignon », tout l’opéra, au Cercle de la Méditerranée, au profit des pauvres. Si aucun malheur n’arrive et si ma voix suit son cours naturel, dans deux ans je suis sûre d’un éclatant succès. Voyez-vous ma joie à cette idée ?
V „Mignon“ budu hrát jako nikdo jiný, předně proto, že mám velký talent pro jeviště, a potom a především proto, že té roli rozumím a zbožňuji ji, cítím, že jsem Mignon…
Je jouerai dans « Mignon » comme personne, d’abord parce que j’ai un grand talent pour la scène et ensuite et surtout parce que je comprends et adore ce rôle, je me sens Mignon...
S hrůzou zjišťuji, že píšu čím dál hůř, můj sloh je příšerný, mé věty špatně sestavené, jsem otupělá a bojím se, že dělám pravopisné chyby. Váhám u nejprostších slov, která znám už sto let.
Je m’aperçois avec terreur que j’écris de plus en plus mal, mon style est atroce, mes phrases mal tournées, je suis hébétée, et je crains de faire des fautes d’orthographe. J’hésite pour les mots les plus simples et que je sais depuis cent ans.
Nevím, jestli se v „caffè“ píše jedno f, nebo dvě.
Je ne sais si à caffè on met un f ou deux f.
To mě ty italské vývěsní štíty pletou.
Ce sont les enseignes italiennes qui m’embrouillent.
Dnes byl nádherný pohřeb, průvod procházel po Piazza del Popolo, právě když jsme stoupaly na Pincio. Byla tam spousta lidí v červených a černých kutnách jako o karnevalu, vojáci, vojenská hudba, pochodně, kočáry.
Aujourd’hui il y avait un magnifique enterrement, le cortège passait par la Piazza del Popolo pendant que nous montions au Pincio. Il y avait un tas de gens en sacs rouges et noirs comme au carnaval, des soldats, la musique militaire, des torches, des voitures.
Mám ráda okázalost všeho druhu. Chtěla bych triumf jako Caesar; Caesar se musel cítit víc než člověkem, tak se člověk musí cítit, když je ctižádost ukojena.
J’aime tous les genres de pompe. Je voudrais un triomphe comme celui de César, César a dû se sentir plus qu’un homme, on doit se sentir ainsi quand l’ambition est satisfaite.
Poznámky
Pozn. překl.: „Galula“ — Mariino soukromé kódové označení pro vhodného svobodného nápadníka náležité kvality. ↩
Pozn. překl.: Soroka (rusky сорока) znamená „straka“. Marie tak označuje vytrvalé mužské obdivovatele, kteří ji uhranutě pozorují. Rozlišuje „římského Soroku“ od „nicejského Soroky“. ↩
Pozn. překl.: Vydavatelovo [sic] u Mariina francouzského znění: J’espère que ceux qui ne liront jamais mon journal m’ont compris [sic]. ↩
Pozn. překl.: Latinsky „Směle a s láskou“ (tak v přepisu; zřejmě Audacter) – Mariino dřívější heslo. ↩
Pozn. překl.: Latinsky „Z touhy po slávě“ – Mariino navrhované nové heslo. ↩
Pozn. překl.: V originále latinsky: „Turpis rana“ – Mariina urážlivá přezdívka pro sokyni, které se říká Oliva. ↩
Pozn. překl.: V originále latinsky: „Turpissima filia“. ↩