❦
Přísahám před Bohem, že většinu tragických a žárlivých vět o Audiffretovi jsem psala pod dojmem četby románů a že jsem jim při psaní věřila jen napůl a úmyslně se rozjitřovala. A velmi těchto přehánění lituji.
na okraji
Přísahám před Bohem, že většinu tragických a žárlivých vět o Audiffretovi jsem psala pod dojmem četby románů a že jsem jim při psaní věřila jen napůl a úmyslně se rozjitřovala. A velmi těchto přehánění lituji.
Je jure devant Dieu que la plupart des phrases tragiques et de jalousie sur Audiffret étaient écrites sous le coup de lectures romanesques et qu’en les écrivant je n’y croyais qu’à demi me montant la tête à plaisir. Et je regrette beaucoup ces exagérations.
Pondělí 24. ledna 1876
Byla jsem u fotografa, a zatímco připravoval desku, bavila jsem se tím, že jsem otvírala knihu a namátkou říkala dvě čísla, jedno pro stránku, druhé pro řádek; pokaždé, když jsem se zeptala, co dělá Audiffret nebo co se s Audiffretem děje, kniha mi odpovídala něčím o svatbě, takže poslední pózování bylo příšerné. Trápila jsem se a byla neklidná.J’étais chez le photographe pendant qu’on préparait le verre, je m’occupais à ouvrir un livre en disant deux nombres au hasard, l’un pour la page, l’autre pour la ligne, chaque fois que je demandais ce que faisait Audiffret ou ce qui arrivait à Audiffret, le livre me répondait par des choses de mariage, de sorte que ma dernière pose a été atroce. J’étais tourmentée et inquiète.
Byl u nás archimandrita, je to roztomilý darebák, který se po vojně dal na mnicha ze zoufalství nad ztrátou ženy. Říká nám, že je tu jakási paní Doukoskinová, která se velmi touží seznámit s mámou. Cestou od fotografa mi hlavu naplní tak černé myšlenky, že se ani neustrojím a nechám mámu a Dinu jít ven beze mě. Sama bloumám, zpívám Mignon, je mi smutno a nakonec píšu toto:
L’archimandrite était chez nous, c’est un charmant garnement qui après avoir été militaire s’est fait moine, de désespoir d’avoir perdu sa femme. Il nous dit qu’il y a une Mme Doukoskine qui désire beaucoup faire la connaissance de maman. En rentrant de chez le photographe de si noires pensées me remplissent la tête que je ne fais pas toilette et laisse maman et Dina sortir sans moi. Restée seule j’erre, je chante Mignon, je suis triste et je finis par écrire ceci:
Opsaný dopis · Lettre anonyme de Marie à Léon d’Audiffret, signée « les religieuses du Bon Pasteur », janvier 1876Velevážený pane, ve jménu naší svaté a velectěné matky představené máme tu radost oznámiti Vám, že Vaše srdce, nedávno vyrvané z Vašeho těla na rozkaz pana prefekta a výkonným přičiněním pana Charlese Innogisina, nám včera večer doručila jistá zbožná duše, jež je vysvobodila z rukou policistů1 a z vězeňské cely, kde chřadlo. Pečlivě jsme je daly vycpat a uložily je do naší almužní pokladničky, a tak Vám je dáváme k dispozici. Máme tu čest, velevážený pane a starý lumpe2, býti Vašimi nejponíženějšími služebnicemi. Řeholnice od Dobrého pastýře.Très honoré Monsieur, Au nom de notre sainte et très vénérée mère supérieure nous avons la joie de vous informer que votre cœur, arraché dernièrement à votre corps par ordre de M. le préfet et par l’agence exécutrice de M. Charles Innogisin, nous a été rapporté hier au soir par une âme pieuse qui l’a délivré des mains des policemen et du guichet, où il languissait. Après l’avoir fait soigneusement empailler nous l’avons déposé dans notre boîte aux aumônes, et nous le tenons à votre disposition. Nous avons l’honneur, très honoré Monsieur et vieille canaille d’être vos très humbles servantes. Les religieuses du Bon Pasteur.panu Léonu d’Audiffretovi.à M. Léon d’Audiffret.Račte odevzdat tento dopis otci toho zatraceného Emila. Nechť Vás Váš svatý patron opatruje. Řeholnice od Dobrého pastýře.Vous êtes prié de remettre cette lettre au père du fichu-Emile. Que votre saint patron vous garde. Les religieuses du Bon Pasteur.Panu A. Saëtonovi, rue de la Terrasse. V místě.A M. A. Saëtone, rue de la Terrasse. En ville.
Jakou to mám čertovskou hlavu! Kvůli pár řádkům přečteným namátkou v knize se trápím jako bláznivá.
Quel diable de tête j’ai ! Pour quelques lignes lues au hasard dans un livre je me tourmente comme une folle.
A nikdo, kdo by mi přinesl zprávy z Nice, kdo by mi řekl, kdo je ta žena!
Et personne pour me donner des nouvelles de Nice, pour me dire qui est cette femme !
Chtěla bych být tam – ne, tam by to bylo ještě horší. A kdo by mi to řekl? A od koho bych se to mohla dozvědět!
Je voudrais être là, non là ce serait pire encore. Et qui me dirait ? Et par qui pourrais-je savoir !
Ubohý stav, ubohá tíseň!
Misérable état, misérable trouble !
Jak se budu tvářit, jestli se ožení! Vím dobře, že je směšné si tím dělat starosti, ale doma se o tom muži mluvilo tolik, že ho všichni (a já taky) nakonec začali považovat za muže, který patří mně. U nás mají tu nesmírnou, neodpustitelnou, nepříjemnou, škodlivou a ošklivou chybu, že mi přisuzují každého pána, kterého znám. Tournon mi řekl něco milého – dobrák Tournon je zamilovaný! Pépino mi pochválil toaletu – chudák Pépino, jak mě zbožňuje! Audiffret se mnou tančil – nešťastný mladík, umírá láskou! A pak když ti lidé mluví s jinými ženami, člověk vypadá úplně vyvedený z míry, a když se některý z nich někomu dvoří nebo se žení, člověk se celý stydí, je v rozpacích, je ubohý. A já se ocitám v nejtrapnějším postavení na světě. Ne snad proto, že bych měla fantazii jako moji blízcí, ale protože vypadají, jako by říkali:
Quelle mine je ferai s’il se marie ! Je sais bien qu’il est ridicule de m’inquiéter de cela, mais à la maison on a tant parlé de cet homme que tout le monde (et moi aussi) a fini par le regarder comme un homme à moi. Chez nous on a le tort immense, impardonnable, incommode, préjudiciable et laid, de me donner tous les messieurs que je connais. Tournon m’a dit une amabilité, bon Tournon est amoureux ! Pépino m’a fait compliment sur ma toilette, pauvre Pépino comme il m’adore ! Audiffret a dansé avec moi, malheureux jeune homme, il se meurt d’amour ! Et puis quand ces personnes parlent à d’autres femmes, on a l’air tout décollé et quand l’un d’eux fait la cour ou se marie on est tout honteux, on est confus, on est misérable. Et moi je me trouve dans la plus fausse position de ce monde. Non pas que j’aie l’imagination des miens, mais parce qu’ils ont l’air de dire:
Ach! ach! tady máme opuštěnou Marii, dal před ní přednost té druhé!
Ah ! ah ! voilà Marie abandonnée, il lui a préféré cette autre !
To je peklo!
C’est l’enfer !
Svým hloupým žvaněním mi působí spoustu zbytečných a velice protivných trápení.
Par leur stupides bavardages ils me créent un tas de tourments inutiles et très ennuyeux.
Připadá mi, že se na mě bude celá Nice dívat, jestli se Záhadný ožení.
Il me semble que toute Nice va me regarder si le Surprenant se marie.
Bože, jaký neklid! Když hodně čtu, málo píšu; dnes večer jsem hodně četla a těžko se mi vypráví, co jsem dnes dělala.
Dieu quelle inquiétude ! Quand je lis beaucoup j’écris peu, j’ai beaucoup lu ce soir et j’ai de la difficulté à raconter ma journée.
Co chvíli musím opakovat, že operu „Mignon“ od Ambroise Thomase považuji za nejrozkošnější operu, co se námětu, slov i hudby týče. Nemohu a nechci poslouchat nic jiného. V „Mignon“ jsou árie, které vámi pohnou až do hloubi srdce, které vás rozpláčou, které vás přivedou k šílenství! Pro každou příležitost se v ní najde árie nebo pár akordů, což se obzvlášť hodí mně, protože svou náladu vyjadřuji zpěvem. Je to ale neuvěřitelné, jak „Mignon“ zbožňuji; umím celou hudbu nazpaměť, každý akord, každý doprovod, všechno, a všechno zbožňuji a obdivuji a mám chuť to opakovat v každém okamžiku a každou chvíli a nikdy toho neřeknu dost.
A chaque instant j’ai besoin de dire que je tiens l’opéra de « Mignon » par Ambroise Thomas, pour l’opéra le plus adorable comme sujet, comme paroles, comme musique. Je ne puis et ne veux entendre rien d’autre. Il y a dans « Mignon » des airs qui vous remuent jusqu’au fond du cœur, qui vous font pleurer, qui vous rendent fou ! Pour chaque circonstance on y trouve un air ou quelques accords, c’est surtout bon pour moi qui exprime mon humeur par le chant. Mais c’est incroyable comme j’adore « Mignon », je connais toute la musique par cœur, chaque accord, chaque accompagnement, tout, et j’adore et j’admire tout et j’ai envie de le répéter à tout moment et à chaque instant et je ne le dirai jamais assez.
Vskutku prokletý muž, nehodný lump, špinavý Nicejec! Jak mě ponížil a jak mě trápí!
Homme vraiment maudit, canaille indigne, sale Niçois ! Comme il m’a humiliée et comme il me tourmente !
Bože můj, kdybych se tak mohla pomstít. Není urážky, která by nebyla sladká, když na jejím konci člověk vidí pomstu.
Mon Dieu, si je pouvais me venger. Il n’y a telle injure qui ne soit douce quand on voit la vengeance au bout.
Neranil mě tolik jako Marii, jako spíš slečnu Bashkirtseffovou! Vysmál se mně, nám, a ještě na to plivl.
Il ne me pas tant blessée comme Marie que comme Mlle Bashkirtseff ! Il s’est moqué de moi, de nous et il a craché par dessus.
Ach! Audiffrete! Ach, Nice!
Ah ! Audiffret ! Ah Nice !
Bože, kéž bych měla moc rozdrtit tohle všechno na prach, povraždit celou tu společnost.
Dieu, que n’ai-je le pouvoir de pulvériser tout cela, de massacrer toute cette société.
Spatřit posledního Nicejce, jak vydechuje naposled, být sama jeho příčinou a slastí umřít hned!
Voir le dernier Niçois à son dernier soupir Moi, seule en être cause et mourir de plaisir !
Ach! ano, zakroutit jim všem krkem, všem těm hanebníkům, kteří mě odmítají a kteří mě pomlouvají.
Ah ! oui, leur tordre le cou à tous, à tous ces infâmes qui me repoussent et qui me calomnient.
Sedmého února bude vikomtesa de Vigier zpívat operu ve Středomořském klubu ve prospěch chudých.
Le 7 février la vicomtesse de Vigier va chanter un opéra au cercle de la Méditerranée au profit des pauvres.
U sta hromů hromských, hromských, hromských!3
Bigre de bigre, de bigre, de bigre !
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „policemen“. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „vieille canaille“. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „Bigre de bigre, de bigre, de bigre !“ – mírné citoslovce, eufemismus za bougre. ↩