❦
Sobota 18. prosince 1875
Samedi, 18 décembre 1875
Je svatý Mikuláš1, Cocovy jmeniny. Obědváme u něj nebo u Niny, jak je libo. Tahle setkání ničemů na mě působí dojmem selské svatby a vyvolávají ve mně ošklivý pocit. Ve dvě hodiny, celá popletená a hloupá, prchnu a jdu se projít s Dinou za šedého počasí a v sotva znatelném dešťíku.
C’est la Saint-Nicolas, la fête de Coco. Nous déjeunons chez lui ou chez Nina comme on veut. Ces réunions de faquins me font l’effet d’une noce de paysans et me produisent une vilaine sensation. A deux heures tout étourdie et bête je me sauve et vais me promener avec Dina par un temps gris et par une petite pluie imperceptible.
Lesser, Dounin-Barkowsky, Krasavec dne a Tournon byli u nás.
Lesser, Dounin-Barkowsky, Belle-de-Jour et Tournon étaient chez nous.
Skoro jsem čekala návštěvu Záhadného, Záhadný je jen prase.
Je m’attendais presque à la visite du Surprenant, le Surprenant n’est qu’un cochon.
Vévoda de Castries a Patrice de Mac-Mahon2, prezidentův syn, jsou v Nice a byli na matiné v klubu Středomoří.
Le duc de Castries et Patrice de Mac-Mahon, le fils du président, sont à Nice, et ont assisté à la matinée du Cercle de la Méditerranée.
Co se bude dělat? Zůstat v Nice ještě tuto zimu, nebo odjet? Ať se rozhodne, protože je hrozné být zavěšená mezi nebem a zemí!
Que va-t-on faire ? Rester à Nice encore cet hiver, ou partir ? Qu’on décide, car c’est atroce d’être suspendue entre le ciel et la terre !
Hle, co udělám. Ve středu půjdu na matiné v klubu Středomoří a ve čtvrtek odjedu do Říma. Odvezou mě dychtivě3, protože máma se bojí, že bych chtěla zůstat kvůli Audiffretovi, a navíc měla takové sny... a pak jméno Záhadného na mé matky neobyčejně působí a ony říkají, že jim jistě způsobí velký zármutek. Byla jsem u Capatiho4, říká máma, vyslovil Audiffretovo jméno a dolehlo to na mě jako olovo na srdci.
Voilà ce que je vais faire. Mercredi j’irai à la matinée au Cercle de la Méditerranée et jeudi je partirai pour Rome. On m’emmènera avec empressement, car maman craint que je ne veuille rester pour Audiffret, elle a au surplus fait des rêves assez... et puis le nom du Surprenant produit un effet extraordinaire sur mes mères et elles disent qu’il va leur causer sans doute un grand chagrin. Je suis allée chez Capati, dit maman, il a prononcé le nom d’Audiffret et cela m’a été comme un plomb sur le cœur.
„A já,“ říká teta, „pokaždé, když to jméno slyším, cítím něco zvláštního, naskakuje mi z něj mráz.“
- Et moi, dit ma tante, chaque fois que j’entends ce nom, je sens quelque chose d’étrange, il me donne froid.
Z toho bych se mohla vážně vyděsit, na mou věru.
C’est à m’effrayer sérieusement, ma parole d’honneur.
Chystala jsem se naříkat na svůj zármutek, ale je to zbytečné, každý ví, že na něj ani na okamžik nezapomenu a že mě hlodá ve dne v noci.
J’allais me lamenter de mon chagrin, mais c’est bien inutile, chacun sait que je ne l’oublie pas un seul instant et qu’il me ronge nuit et jour.
Vrátila jsem se o půl čtvrté. Přecházela jsem po pokoji, sténala jsem, klela, pak jsem se ponenáhlu uklidnila a vyměnila pár slov s Collignon, která je u mě a vyšívá polštář nebo nevím co. Tu mě napadne jít do Opery, je to den s písmenem A,5 elegantní písmeno, a dávají „Dceru pluku“6, je to skoro premiéra, onehdy večer ples u paní Francie zabránil mnohým přijít. Prodgersová bude dnes večer v Opeře a Špičatá s ní, uvidím, co udělá Záhadný. Netrpělivě čekám na mámin návrat, zazvoní se, běžím na schodiště a vidím Dinu a své Grácie. Nerada je vidím od těch pletich s Antonoffem a od chvíle, kdy vidím, že svým špinavým tlacháním zahnaly Audiffreta, že všechna jejich špína dopadá na nás, že není možné se z té špíny umýt, že na mně a na mých vždycky zůstane stín. Už je nerada vidím.
Je suis rentrée à trois heures et demie. J’ai arpenté ma chambre, j’ai gémi, j’ai juré, puis peu à peu je me suis calmée et j’ai échangé quelques mots avec Collignon qui est chez moi, et brode un coussin ou je ne sais quoi. Alors j’ai l’idée d’aller à l’Opéra, c’est la lettre A une lettre élégante, et on donne « La figlia del Regimento », c’est presque une première, l’autre soir le bal de Francia a empêché beaucoup de venir. La Prodgers sera à l’Opéra ce soir, et la Pointue avec elle, je verrai ce que fera le Surprenant. J’attends avec impatience le retour de maman, on sonne, je cours sur l’escalier et je vois Dina et mes Grâces. Je n’aime pas à les voir depuis les tripotages avec Antonoff et depuis que je vois qu’elles ont par leur sale bavardage éloigné Audiffret, que toute leur saleté retombe sur nous, qu’il n’y a pas moyen de se débarbouiller, qu’il restera toujours une ombre sur moi, sur les miens. Je n’aime plus à les voir.
„Mámo, kde je máma?“ říkám.
- Maman, où est maman ? dis-je.
„V Monaku.“
- A Monaco.
„A teta?“
- Et ma tante ?
„Také.“
- Aussi.
„Cože!!!“
- Comment !!!
„Jestli chcete jít do divadla, můžeme jít s paní de Daillens.“
- Si vous voulons allez au théâtre nous pouvons avec de Daillens.
„Děkuji, má drahá, tisíceré díky7!“
- Merci, ma chère, mille grazie !
Cítím nesmírnou zlost, a abych ji utišila, zavřu se na hodinu do pokoje a se zavřenýma očima tiše řvu.
Je sens un dépit immense et pour le calmer m’enferme pendant une heure, et les yeux fermés rugis doucement.
Sejdu dolů k večeři, nesměji se, nemluvím, jen skoro celou dobu sedím se zavřenýma očima. Teprve ke konci Collignon navrhne, že sehrajeme nějakou hru, rozdělíme role a já trochu ožiji, když přijde řeč na Nicejce.
Je descends à dîner, ne ris pas, ne parle pas, mais reste assise presque tout le temps avec les yeux fermés. Vers la fin seulement Collignon parle de jouer une pièce, nous distribuons les rôles et je m’anime un peu en parlant des Niçois.
Tím lépe, půjdu brzy spát; zítra budu svěžejší. Ano, ale přijdu o krásné představení, neuvidím, jestli Záhadný půjde za Špičatou. Jestli jsem chtěla jít, bylo to kvůli němu, možná že když mě bude vídat často, bude mě milovat. Pokud jde o mě, čím méně ho vidím, tím víc u mě získává.
Tant mieux, je me coucherai de bonne heure; je serai plus fraîche demain. Oui, mais je manquerai une belle représentation, je ne verrai pas si le Surprenant ira chez la Pointue. Si je voulais aller, c’était pour lui, peut-être qu’en me voyant souvent il m’aimera. Quant à moi, moins je le vois, plus il gagne.
Včera ho Collignon litovala.
Hier Collignon le plaignait.
„Ubohý malý Audiffret,“ říkala, „tolik ho lituji, jestli se do vás vážně zamiluje.“
- Pauvre petit Audiffret, disait-elle, je le plains tant, s’il devient sérieusement amoureux de vous.
„Ach! kdyby se zamiloval!“
- Ah ! s’il le devenait !
„Ale proč, člověk je tak nešťastný, když miluje a není milován!“
- Mais pourquoi, on est si malheureux quand on aime et qu’on ne vous aime pas !
„Vy se ptáte proč!“
- Vous demandez pourquoi !
A vyprávěla jsem jí všechno od vily Baquis, kdy jsem vyjížděla na koni s Paulem.
- Et je lui racontai tout depuis la villa Baquis, lorsque je sortais à cheval avec Paul.
„Nuže!“ zeptala jsem se, když jsem skončila, „myslíte, že tohle všechno je jen tak pro nic za nic? Ne, řekla jsem, že z toho něco bude, a bude!“
- Eh bien ! demandai-je ayant fini, croyez-vous que tout cela soit pour rien ? Non, j’ai dit qu’il y aurait quelque chose et il y aura !
„Jen by mě zajímalo,“ řekla Collignon, „kam to ta holčička se svými závěry, se všemi svými historkami chce dotáhnout, kam to chce dotáhnout, ta malá ctižádostivá osůbka!“
- Je me demande seulement, dit Collignon, où cette petite fille veut en venir, avec ses conclusions, avec toutes ses histoires, où veut-elle venir cette petite ambitieuse !
„Víte to stejně dobře jako já, jinak byste se neusmívala tak, jak se teď usmíváte!“
- Vous le savez aussi bien que moi, sans cela vous ne souririez pas comme vous souriez à présent !
„A k čemu vám to bude? Další pírko za klobouk!“
- Et à quoi cela vous sert, une plume de plus à votre bonnet !
„Jaký klobouk, řekněte raději koruna! Další klenot v mé koruně, a Audiffret je náramně pěkný klenot! Ale ne, on milovat nedokáže, je to ohavné zvíře!“
- Quel bonnet, dites une couronne ! Un fleuron de plus à ma couronne, et c’est un fort joli fleuron qu’Audiffret ! Mais non, il ne peut pas aimer, c’est un infâme animal !
„Kdo ví, on možná víc než kdokoli jiný. Audiffret je v jádru výborný chlapec, výborný, a byl by tak nešťastný!“
- Qui sait, lui plus qu’un autre. Audiffret, c’est un excellent garçon, au fond, excellent, et il serait si malheureux !
„A vy ho ještě litujete, proboha, slečno! Je to bídák, který nikdy nebude milovat. Ach! kdyby mě miloval!“
- Voilà que vous le plaigniez, de grâce Mademoiselle ! C’est un misérable qui n’aimera jamais. Ah ! s’il m’aimait !
„Nevzala byste si ho!“
- Vous ne l’épouseriez pas !
„Jistěže ne.“
- Sans doute, non.
„Ubohý malý Audiffret.“
- Pauvre petit Audiffret.
Ona ho lituje, a přestože vím, že není k politování, působí mi jistou radost představovat si ho nešťastného.
Elle le plaint, et tout en sachant qu’il n’est pas à plaindre, j’éprouve une certaine joie à me l’imaginer, misérable.
Ach! kdyby mě miloval! To je můj sen.
Ah ! s’il m’aimait ! C’est mon rêve.
Dnes večer už Bibi dostane ten dopis z Londýna, Collignon dostala dopis od svého bratra, který ten druhý odeslal stejnou poštou. Jestli zjistí, že tu chvályhodnou korespondenci obstarávám já, nezbude mi než se oběsit. Ale kdepak, copak to nebudu zapírat! Budu zapírat tak dobře, i kdyby Collignon řekla, že jsem to já, i kdyby Olga řekla, že jsem to já, budu zapírat, a budu zapírat tak dobře, že mi uvěří, že jsem nevinná. Kdo dělá podlosti, musí být připraven na všechno, a ne se nechat chytit jako hloupé zvíře, musí se umět obhájit. Však si umíte představit, že když jsem psala ty ošklivé anonymní dopisy (je to velmi špatné, psát anonymní dopisy), připravila jsem se na všechno a pevně a klidně očekávám cokoli.
Ce soir Bibi aura reçu la lettre de Londres, Collignon a reçu celle de son frère qui a expédié l’autre par le même courrier. S’il découvre que c’est moi qui m’occupe de cette louable correspondance je n’aurais plus qu’à me pendre. Ah ! bien oui, est-ce que je [ne] nierai pas ! Je nierai si bien, si Collignon dit que c’est moi, si Olga dit que c’est moi, je nierai et je nierai si bien qu’on me croira innocente. Quand on fait des vilenies il faut être prêt à tout, et non pas à se laisser prendre comme une bête, il faut savoir se justifier. Aussi vous pensez bien qu’en écrivant ces laides lettres anonymes, (c’est très mal, d’écrire des lettres anonymes) je me suis préparée à tout, et attends de pied ferme n’importe quoi.
Ostatně on mě z tak ošklivé nízkosti nikdy podezírat nebude. Hlavně ten poslední dopis je skandální.
D’ailleurs il ne me soupçonnera jamais de tant de vilaine bassesse. Surtout la dernière lettre est scandaleuse.
Poznámky
Pozn. překl.: Svátek svatého Mikuláše, 19. prosince podle pravoslavného kalendáře (6. prosince podle západního); „Coco“ je Nicolas Yourkoff, společník Niny Sapogenikoffové, který slaví svátek. ↩
Pozn. překl.: Patrice de Mac-Mahon, syn Patrice de Mac-Mahona, maršála Francie a prezidenta republiky (1873–1879); jeho přítomnost na nicejské společenské události byla považována za projev výlučnosti. ↩
Pozn. překl.: Máma a teta si přejí odvézt Marii z Nice — a z Audiffretovy blízkosti — co nejrychleji. ↩
Pozn. překl.: Capati, věštec či jasnovidec, jehož máma konzultovala; jeho zmínka o Audiffretovi jménem ji vyděsila. ↩
Pozn. překl.: Předplatné v nicejské Opeře bylo rozděleno podle abecedy; den s písmenem „A“ patřil k nejvybranějším. ↩
Pozn. překl.: Donizettiho opera. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „mille grazie“. ↩