❦
Sobota 20. listopadu 1875
Samedi, 20 novembre 1875
Robensonová dorazila do Nice! to slyším, sotva se probudím.
Robenson est arrivée à Nice ! voilà ce que j’entends en me réveillant.
„Byly jsme na hudbě,“ píše máma, „a viděly jsme Audiffreta, který se hluboce uklonil, pak jsme potkaly slečnu Robensonovou, jenom jsem neviděla, jestli se pozdravili nebo spolu mluvili.“
— Nous étions à la musique, écrit maman, et nous avons vu Audiffret qui a salué très bas, puis nous avons rencontré Mlle Robenson, seulement je n’ai pas vu s’ils se sont salués ou parlés.
Je to jako blesk z čistého nebe. Místo abych vstala, hned se uvelebím v posteli a spustím nářek, napůl vážný, napůl ze žertu.
C’est comme un coup de foudre. Aussitôt au lieu de me lever je m’installe dans mon lit et commence des lamentations moitié sérieuse, moitié pour rire.
„Je po mně, je po mně, je po mně!“ říkala jsem, a pak: „Ó! ta špinavá holka, je celá špičatá, hubená, ošklivá. Ne, řekněte, jak je možné dát přednost takové špičaté Američance před ženou, jako jsem já!“ A pokaždé, když jsem mluvila vážně, teta se polekala, a pokaždé, když jsem se smála, smála se i ona.
— Je suis fichue, fichue, fichue ! disais-je, puis: Oh ! la sale fille, elle est toute pointue, maigre, vilaine. Non, dites si c’est possible de préférer une Américaine pointue comme elle à une femme comme moi ! Et chaque fois que je parlais sérieusement ma tante s’alarmait, et chaque fois que je riais elle riait.
Tři hodiny je ve mně všechno vzhůru nohama, ale všechny tyhle plameny uhasnou při obchodní schůzce s Duvalem. S pýchou i s obavou se stále víc utvrzuji v tom, že jsem hlavou rodiny. Myslím, že tentokrát jsou všechny potíže urovnány — pokud to ovšem nezkazí, až tu nebudu.
Tout est en révolution chez moi pendant trois heures mais toutes ces flammes s’éteignent dans une entrevue d’affaire avec Duval. Avec orgueil et avec inquiétude je m’assure de plus en plus que je suis la tête forte de la maison. Je crois que cette fois toutes les difficultés sont aplanies, si on ne gâte pas l’affaire quand je n’y serai plus.
U Laferrièra nový blesk z čistého nebe. Slečna Buenová! Na chvilku se mi zatajil dech.
Chez Laferrière, nouveau coup de foudre. Mlle Bueno ! J’en eus pendant une minute la respiration coupée.
„Copak vám je, že jste tak smutný, pane Audiffrete,“ říkala Marie u Antonoffových, „rozveselte se, slečna Robensonová přijde, slečna Buenová přijde!“
- Qu’avez-vous à être si triste, M. Audiffret, disait Marie chez Antonoff, égayez-vous, Mlle Robenson viendra, Mlle Bueno viendra !
No ano, a už přicházejí všechny.
Eh oui, les voilà toutes qui viennent.
„Ale proč mě utěšujete,“ říkal ten muž, „ty osoby jsem znal, ale co je mi po nich?“
- Mais pourquoi me consolez-vous, disait l’homme, j’ai connu ces personnes, mais que me font-elles ?
Slečna Robensonová přijde, slečna Buenová přijde, slečna Bashkirtseffová přijde, bože můj, ano, přicházejí všechny, ty slečny, a s hotovými dobyvačnými plány, jen já ne, je po mně!
Mlle Robenson viendra, Mlle Bueno viendra, Mlle Bashkirtseff viendra, Mon Dieu, oui, elles viennent toutes, ces demoiselles et avec des plans de conquête tout dressés, pas moi cependant, je suis fichue, moi !
„Víte, co je na tom všem nejotravnější?“ zeptala jsem se tety. „Inu, že ten člověk za sebou táhne všechny ostatní, takže kam jde on, jdou všichni.“
- Savez-vous ce qu’il y a dans tout cela de plus vexant ? demandai-je à ma tante. Eh bien, c’est que cet homme traîne tous les autres après soi, de sorte que où il va, tout le monde va.
A je to pravda, šťastná Robensonová!
Et c’est vrai, heureuse Robenson !
„Zkrátka, madam,“ říkala jsem dnes posté, „jsem pobouřena, vysmál se mi, dostane holí!“
- Enfin Madame, disais-je pour la centième fois aujourd’hui, je suis outrée, il s’est moqué de moi, il aura du bâton !
„Ale on se vám nevysmál! Poslyšte, je to prostě takhle: myslel si, že vy, holčička, která nikdy nikoho neviděla, se necháte chytit, doufal buď v nějakou výjimečnou lásku, nebo v pár polibků, ale když viděl, že ho prohlédli, stáhl se, to je celé.“
- Mais il ne s’est pas moqué de vous ! Ecoutez, voilà simplement ce que c’est: il a pensé que vous, une petite fille qui n’avez jamais vu personne, [vous] vous laisseriez prendre, il espérait ou un amour extraordinaire ou quelques baisers, mais quand il a vu qu’on l’avait deviné il s’est retiré, voilà tout.
„To je celé! vy jste rozkošná! A tomu se neříká, že se mi vysmál! Ó! ó! ó!“
- Voilà tout ! vous êtes charmante ! Et ça ne s’appelle pas s’être moqué de moi ! Oh ! oh ! oh !
A tak celý den jen vykřikuji a říkám, že je to nedůstojné, pokořující, ohavné!
Toute la journée ainsi je pousse des exclamations et dis que c’est indigne, vexant, abominable !
Ó! ale teď mi to dochází, ta zpráva o mé svatbě se Záhadným pochází od Lucie Durandové, Lucie to jistě řekla Buenové, proto se na mě dnes ani nepodívala, a přitom se na mě dřív tolik dívala. Ne, vážně, tohle všechno je přespříliš k smíchu!
Oh ! mais j’y pense, c’est de Lucie Durand que vient la nouvelle de mon mariage avec le Surprenant, sans doute Lucie l’a dit à Bueno, c’est pour cela qu’elle ne m’a pas même regardée aujourd’hui, elle qui avant me regardait tant. Non, en vérité, tout cela est trop drôle !
Záhadný bude roztrhán na kusy jako Orfeus.
Le Surprenant va être déchiré en morceaux comme Orphée.
Pořád se z toho nemohu vzpamatovat, já, dospělá slečna, já, které se dvořil nicejský Don Juan, já tváří v tvář Gioii, Robensonové a tak dále, a tak dále, na mou věru se tomu směji! Připadám si ještě docela malá.
Je n’en reviens pas encore, moi, une grande demoiselle, moi courtisée par le Don Juan de Nice, moi en face de la Gioia, de la Robenson, etc. etc, j’en ris ma parole d’honneur ! Je me semble toute petite encore.
Mluví se o mně, zajímají se o mě, jsem osobnost, to je překvapivé!
On parle de moi, on s’occupe de moi, je suis un personnage, c’est surprenant !
Hořím touhou vrátit se do Nice, a přitom tu musím kvůli Duvalovi ještě zůstat. Nevím, co bych dala za to, abych se důkladně seznámila se Špičatou Američankou, chtěla bych, aby se stala mou přítelkyní, chtěla bych s ní všude chodit, zkrátka chtěla bych, aby nahradila Olgu.
Je brûle de retourner à Nice, et il faut rester encore ici pour Duval. Je donnerais je ne sais quoi pour faire ample connaissance avec la Pointue Américaine, je voudrais qu’elle devînt mon amie, je voudrais partout sortir avec elle, je voudrais enfin qu’elle remplaçât Olga.
Bože! jak bych si to přála. Karty mi to slibují. Zase jim věřím, protože ve skutečnosti mi vždycky řekly pravdu, kromě onoho večera, kdy jsem je k tomu donutila.
Dieu ! que je le voudrais. Les cartes me le promettent. Je les crois de nouveau, car en réalité elles m’ont toujours dit vrai, excepté l’autre soir où je les ai forcées.
Ferréol mi žádné milostné myšlenky nevnukl. Hraje se to obdivuhodně. Mohly jsme dostat jen proscéniovou lóži přímo u jeviště, takže jsme o přestávkách neviděly do hlediště, zato jsme viděly herečky a herce, markýzy a komorné, jak si sedají na tutéž pohovku a vyprávějí si všelijaké věci. Bylo to velmi zajímavé.
Ferréol ne m’a pas donné des idées amoureuses. C’est admirablement joué. Nous n’avons pu avoir qu’une avant-scène sur le théâtre ce qui ne nous permettait pas de voir le public pendant les entractes, mais en revanche nous voyions les actrices et les acteurs, les marquises et les femmes de chambre s’asseoir sur le même canapé, raconter toutes sortes de choses. C’était très intéressant.
Poznámky
Ferréol: veselohra Victoriena Sardoua, poprvé uvedená v Théâtre du Gymnase 17. listopadu 1875. ↩
Frou-Frou: veselohra Henriho Meilhaca a Ludovica Halévyho (Gymnase, 1869), jejíž hrdinka rozvrátí své manželství a zemře. ↩