❦
Čtvrtek 28. října 1875
Jeudi, 28 octobre 1875
Kapela hrála od půl třetí, což znamená, že sezóna začala. Ale málokdo věděl o té změně a promenáda vypadala velmi uboze — zvláště proto, že Lachaud1 obhajuje v té kauze malého [nečitelné], co zabil Brémonda. Všichni jsou u soudu.
La musique a joué depuis deux heures et demie, ce qui veut dire que la saison est commencée. Mais aussi, peu de personnes savaient le changement et l’aspect de la Promenade a été fort misérable, surtout, parce que Lachaud plaide dans l’affaire de ce petit [illisible] qui a tué Brémond. Tout le monde est aux assises.
Cestou jsme zašly k Antonoffovi, ten dobrák nám ukázal svou vilu. Chovám se k němu jako k ženám z rue de France a ke svým dobrým přítelkyním trhovkyním.
En passant nous sommes entrées chez Antonoff, ce brave homme nous a montré sa villa. Je suis avec lui comme avec les femmes de la rue de France et mes bonnes amies les poissardes.
Právě když se chystáme ke stolu, přicházejí mé Grácie a večer jdeme do divadla.
Au moment de nous mettre à table arrivent mes Grâces, et le soir nous allons au théâtre.
Schovám se za Dinu, a tak se mohu volně dívat, na koho chci, a té volnosti využívám, abych pozorovala d’Audiffreta, který vstupuje do své lóže s tak zlým obličejem, že si toho všichni naši všimnou. Jsem spokojená — když ho nevidím, nudím se; skrytá se na něj mohu dívat volně. A je to podivné — když se smál, smála jsem se, a když zvážněl, zvážněla jsem a zamyslela se. Mám ho velmi ráda.
Je me cache derrière Dina, libre ainsi de regarder qui me plaît, et je profite de cette liberté pour regarder d’Audiffret qui entre dans sa loge avec un visage si méchant que tous les nôtres en font la remarque. Je suis contente, quand je ne le vois pas, je m’ennuie, cachée je puis le regarder librement. Et c’est étrange quand il riait, je riais, et quand il devenait sérieux, je devenais sérieuse et pensive. Je l’aime beaucoup.
na okraji
[Pozn.: 23. listopadu 1875, Paříž. Oh! Ho!]
[Annotation: 23 novembre 1875, Paris. Oh ! Ho !]
O druhé přestávce se ukáži celému divadlu, které je plné, a pak se znovu stáhnu do stínu.
Au deuxième entracte je me montre à tout le théâtre qui est plein et puis me retire de nouveau dans l’ombre.
Ukázala jsem se, protože jsem se bála, že by přišel, kdyby věděl, že tam nejsem. Ušetřila jsem si nepříjemnost a možná jsem se připravila o potěšení.
Je me suis montrée car je craignais qu’il ne vint, me sachant absente. Je me suis épargnée un désagrément, et peut-être je me suis privée d’un plaisir.
Fiouloulou nám přichází vyprávět, co se stalo u soudu, po něm vcházejí Záhadný a Pépino, který to vzal vážně a přichází pod dojmem z minulého večera. Dívá se na mě, postaví se za mě a mluví se mnou; ale dnes večer jsem ke všem stejná a Záhadný je ke mně lepší. Co musím dělat, aby byl lepší, mě velmi nudí, ale jinak to nejde. Chtěla bych s ním pořád mluvit, a když to udělám, bude se mnou zacházet jako se psem.
Fiouloulou vient nous raconter ce qui s’est passé aux assises, après lui entrent le Surprenant et Pépino qui a pris au sérieux les choses et qui arrive sous l’impression de l’autre soirée. Il me regarde et se met derrière moi et me parle; mais ce soir je suis égale avec tous et le Surprenant est meilleur pour moi. Ce qu’il faut faire pour l’améliorer m’ennuie beaucoup, mais c’est le seul moyen. Je voudrais toujours lui parler et si je fais cela il me traitera en chien.
Prodgersová s Roissardem, svým milencem, v lóži naproti začne zívat a šklebit se, když vidí tyhle lidi u nás.
La Prodgers avec Roissard son amant, dans une baignoire en face se met à bailler et à grimacer en voyant ces gens chez nous.
Proč ženy zívají, když žárlí a závidí? Moje matka si toho všimla stokrát, a já také tolikrát, kolikrát jsem za svůj malý život stihla.
Pourquoi les femmes baillent-elles quand elles sont jalouses et envieuses ? Ma mère a remarqué cela cent fois, et moi aussi autant de fois que j’ai eu le temps dans ma petite vie.
Znovu žádám svůj portrét.
Je redemande mon portrait.
„Už ho nemáte, pane. A komu jste ho dal!“
— Vous ne l’avez plus, Monsieur. Et à qui vous l’avez donné !
„Ne, poslyšte, je velmi hezký, moc se mi líbí to černé pozadí.“
— Non, écoutez, il est très joli, j’aime beaucoup le fond noir.
„Ten, co vám dám, je taky na černém pozadí.“
— Celui que je vous donnerai est aussi sur fond noir.
„Ach! Tak tedy...“
— Ah ! alors...
„Ohnivý kasteláne! Kdybyste mi chtěl udělat radost, chcete mi ji udělat? Buďte milý, hodně milý, vraťte mi můj portrét,“ říkám doopravdy mile.
— Châtelain fougueux ! si vous vouliez me faire un plaisir, voulez-vous me le faire ? Soyez gentil, bien gentil, rendez-moi mon portrait, dis-je vraiment, gentiment.
„A potom mi nedáte jiný,“ řekl, už zviklaný.
— Et après vous ne m’en donnerez pas un autre, dit-il ébranlé.
„Ach! Když jsem si vzala ten druhý, abych seškrábala nápis, dala jsem vám slovo, že ho vrátím — vrátila jsem ho?“
— Ah ! quand j’ai pris l’autre pour gratter l’inscription, je vous ai donné ma parole de vous le rendre, vous l’ai-je rendu ?
„Ano.“
— Oui.
„Nuže?“
— Eh bien ?
Doufám, že ho vrátí, a obávám se, že nemám dost charakteru, abych ho podvedla a nedala mu jiný.
J’espère qu’il le rendra, et je crains de n’avoir pas assez de caractère pour le tromper et ne pas lui donner un autre.
Tohle stvoření řekne Giroflé nějakou drzost, jako onehdy mně.
Cette créature dit à Giroflé une impertinence comme l’autre soir à moi.
„Slečno, spala jste na nose, podívejte, naklání se doleva.“
— Mademoiselle, vous avez dormi sur votre nez, voyez il penche vers le côté gauche.
Je to pravda, Olga má tu vadu, která jí však nebrání být hezká. S ní má ta drzost úplně jiný charakter; říkají si nejrůznější věci a nikdo si ani nevšiml, co řekl.
C’est vrai, Olga a ce défaut, qui ne lui empêche pas cependant d’être jolie. Avec elle cette impertinence a un tout autre caractère; ils se disent toute sorte de chose, et personne n’a même fait attention à ce qu’il a dit.
Je zvláštní, jak ti dva malí šedí, dvě malé opičky, Danis a hrabě Laurenti, lorňují ve dvou z malé tmavé lóže.
C’est curieux comme les deux petits gris, les deux petits singes Danis et le comte Laurenti, lorgnent à deux dans une petite baignoire noire.
Všichni tihle lidé — ti, co chodí do lóže, chci říct — přijdou zítra k nám...
Tous ces gens-là, ceux qui viennent dans la loge je veux dire, viendront demain chez nous...
Jako dříve!
Comme avant !
Teta si nenechá ujít příležitost otrávit mi večer: přijde za mnou, když se svlékám, a vystřelí po mně několik šípů.
Ma tante ne manque pas de m’empoisonner la soirée par quelques flèches qu’elle vient me lancer pendant que je me déshabille.
Ale pchá!
Mais bah !
Poznámky
Pozn. překl.: Charles Lachaud (1817–1882), nejslavnější francouzský obhájce v trestních věcech své doby, proslulý od obhajoby Marie Lafargeové (1840). ↩