Čtvrtek 14. října 1875

Slunce! Půjdeme tedy na koncert. Ano, slunce, ale zima, taková zima, že si oblékám šaty z tlusté bílé vlny ušité jako šaty střihu princesse a s bílými prýmky našitými napříč odshora až dolů. A velký bílý plstěný klobouk s bílými pery.
Vidíme vyjeveného Saëtona... Ach! Ale zapomněla jsem, že včera u nás strávili celý večer všichni Sapogenikoffovi a že jsem se bavila skládáním anagramů a přišla na tyto:
Emile Audiffret.
Fou frit d’Amélie.
Felix Galula – Dechiar:
Gracieux filet d’Allah.
L’Andriot Saëtone — Triton dans l’eau.
Arthur Danis — Soudard ahuri.
A konečně, v mademoiselle Marie de Bashkirtseff jsem s trochou dobré vůle našla:
Ma fidélité charme le mari obsédé.
Vcelku krásný den, moře valí obrovské vlny, vítr fouká, slunce svítí, městská kapela sténá, Danis, Laurenti, Roissard a ještě pár menších ryb se procházejí, Andriot přichází ke kočáru. Půvabná síť Alláhova chybí.
Podívej, piráti! Cože, to jsi ty!
Hou! Ty potvoro! To patří paní Pirátce.
Ta potvora je tu se synem a s tou svou stařenou.
Máma se na ni dívá s jakýmsi obdivem, na který jsem ji navykla v době, kdy jsem ten tvor obdivovala, a teď ten jakýsi obdiv sleduji s mrzutostí.
Když piráti unášejí Girofla, otec Boléro-Tiste přiběhne a zvolá:
„Ó piráti, pane Piráte, vraťte mi Girofla.“
Hodně jsme se té scéně smály a začaly Gioii říkat paní Pirátka.
Marie nadmíru komicky vypráví, jak tahle ženská unese Coka a jak jeho matka bude křičet: „Ó piráti, paní Pirátko, vraťte mi Coka!“
Giroflé mu ji ukázala.
„Cože, on ji nikdy předtím neviděl!“ zvolala máma, „oh!“
A to „oh!“ jako by říkalo: teď je konec, stačí ji vidět, aby...
A to oh! mi bylo svrchovaně nepříjemné.
Když klenot mé duše potkáme podruhé, trochu se na mě podívá, povzbudím ji úsměvem, otočí se úplně, dám se do smíchu a ona také.
Nic by nebylo hloupějšího než zamračený obličej — to by dokazovalo, že se člověk zlobí, že je uražený. Zasmála jsem se jí do tváře, ona udělala totéž, ale musím říct, bez drzosti a mile a těmi pohledy a tak jsme si za minutu všechno řekly a smály se tomu všemu, ona tomu, že ho unesla, já tomu, že jsem ho ztratila. Situace je skutečně pikantní. Já, tváří v tvář Gioii. Opravdu mi to dodává na váze.
Uprostřed promenády potkáváme paní de Daillens, která dorazila včera.
„Ach, ale vy vypadáte jako Velká slečna,“ řekla mi, „ale kde je váš Lauzun?“
Zavezeme ji k nám, máma s ní zůstane, a já jdu s Dinou a tetou ještě na koncert, kde vidím své dvě sympatie, Danesiho a d’Aspremonta, pak jdeme nahoru k Nině, a ve čtyřech — Dina, Marie, Giroflé a já — mluvíme o paní Pirátce a jejích dětech. Marie dokonce tvrdí, že chlapec je od Girofla. Podle mě je to spíš ta holčička. Ostatně nic o tom nevím, nevšimla jsem si věku těch tvorů, a Girofla nemůže mít dítě starší čtyř let.
Do čeho se to míchám, Panebože!
„Girofla nemůže být daleko,“ řekla teta.
Ať je to jakkoli, příjezd té krásné ženy mnou pohnul, už díky Bohu nedřímám a zítra ráno půjdu ven. Ta žena mě opravdu rozhýbe. Mám ji ráda — nikdo mi to neuvěří, nevadí, protože Gioiu opravdu mám ráda, je krásná a milá. Mám ji ráda a zároveň ji chci uškrtit, stojí mi v cestě.
„Zkrásněla,“ říkám v kočáře, „a mám chuť dát ji oběsit.“
Ne, bez líčidel se už neobejde. Pomačkaná a povadlá, ale nalíčená je pořád ještě velmi hezká.
Ráda bych s ní mluvila. Bylo by to zajímavé pro ni i pro mě.
Dáš pokoj tomu svinstvu, holko bez sebeúcty. Ne, opravdu, to všechno mě baví, baví, baví. Zlobím se a nezlobím se, že se zlobím, tak mě to zkrátka baví.
Řekla bych toho ještě víc, ale pero dnes večer tak špatně píše.
Vracím se od mámy po plačtivé scéně.
Slibují mi všechno, ale nevěřím ničemu. Nechápou, nebo nechtějí chápat. Jsem tak zoufalá, že se odevzdávám, padám před Bohem na tvář a čekám na Jeho vůli.
Nikdy jsem neviděla takový měsíční svit jako dnešní noci. Člověk by řekl, že je den. Když jsem šla od pavilonu přes zahradu k domu, zmocnil se mě obdiv velký jako úžas nad tím podivným jasem a nad tím vzduchem tak studeným, tak lehkým, tak blahým.

Poznámky

Pozn. překl.: „Blázen smažený Amélií“ — přibližný anagram jména Emile Audiffret. ↩
Pozn. překl.: „Půvabná síť Alláhova“ — přibližný anagram jména Felix Galula-Dechiar. ↩
Pozn. překl.: „Triton ve vodě“ — přibližný anagram jména Andriot Saëtone. ↩
Pozn. překl.: „Omámený soldát“ — přibližný anagram jména Arthur Danis. ↩
Pozn. překl.: „Má věrnost okouzluje posedlého manžela“ — přibližný anagram jména Marie de Bashkirtseff. ↩