Středa 13. října 1875

Co znamenají písmena H. G. t. D. O. H., zeptá se někdo?
Jeho Milost vévoda z Hamiltonu.
Teď, když je máma v pavilonu, trávím tam skoro celý den.
Teta vypráví o únosu Girofla a o mém hněvu, a já se usmívám. Je velká zima a prudce prší.
Přesto vycházím. Ale večer se zase vracíme k tomu hovoru: chci jít do společnosti. Nikdo si nedovede představit, co tahanic musím snášet!
Dostala jsem svůj malovaný portrét. Je o něco menší než tenhle list, ale skvěle provedený a naprosto věrný.
Jsme ženy, nebo zvířata? Tuhle otázku kladu Dině už od rána. Narodily jsme se s hlavou, nebo bez hlavy? V čem je žena nadřazena ostatním zvířatům?
Jsme-li ženy, máme-li hlavu a je-li opravdu žena nadřazena ostatním zvířatům, musíme to dokázat tím, že se seznámíme s těmi Angličany.
Je to těžké! Však to dobře vím: neznají nikoho, přes koho by se s nimi dalo seznámit. Proto chodím a ptám se všech, jestli jsme ženy, nebo zvířata?
To je mi věc, seznámit se s lidmi, kteří se pohybují ve stejném kruhu jako vy — k tomu není třeba ani důvtipu, ani vynalézavosti. Ale tady je ta potíž.
„Má drahá,“ řekla mi Dina, „musíme je mít, než dorazí slavík, jinak to bude strašné.“
„Ano, má mě v hrsti, neboť koho mám po ruce? Saëtona, Galulu? Tomu neuvěří. Zatímco on má k dispozici, i v našem domě a v domě Sapogenikoffových, několik velmi uvěřitelných věcí.“
Jestli se vrátí a bude trucovat, jsem v koncích.
Co jsem právě řekla, není výkvět vybranosti, ale je to naprostá pravda.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „His Grace the Duke of Hamilton.“ – odtud zkratka H. G. t. D. O. H. ↩