Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Čtvrtek 14. října 1875

Slunce! Půjdeme tedy na koncert. Ano, slunce, ale zima, taková zima, že si oblékám šaty z tlusté bílé vlny [Škrtnuto: ušité jako šaty] střihu princesse a s bílými prýmky odshora dolů přišitými napříč. A velký bílý plstěný klobouk s bílými pery.
Vidíme ohromujícího Saëtona... Ach! Ale zapomněla jsem, že včera strávili celý večer Sapogenikovovi u nás a že jsem se bavila tvořením anagramů a našla tyto:
Emile Audiffret.
Fou frit d'Amélie.
Felix Galula – Dechiar:
Gracieux filet d'Allah.
L'Andriot Saëtone — Triton dans l'eau.
Arthur Danis — Soudard ahuri.
A konečně, v mademoiselle Marie de Bashkirseff jsem s trochou dobré vůle našla:
Ma fidélité charme le mari obsédé.
Celkově krásný den, moře valí obrovské vlny, vítr fouká, slunce svítí, městská kapela sténá, Danis, Laurenti, Roissard a ještě pár maličkých se procházejí, Andriot přichází ke kočáru. Půvabná síť Alláhova chybí.
Podívej, piráti! Cože, to jsi ty!
Hou! Ty potvoro! To adresuji paní Pirátce.
Ta potvora je tu se svým synem a svou stařenou.
Máma se na ni dívá s jakýmsi obdivem, na který jsem ji navykla v době, kdy jsem ten tvor obdivovala, a teď ten jakýsi obdiv vidím s nelibostí.
Když piráti unášejí Girofla, otec Boléro-Tiste přiběhne a zvolá:
— Ó piráti, pane Piráte, vraťte mi Girofla.
Hodně jsme se té scéně smály a začaly Gioie říkat paní Pirátka.
Marie tím nejkomičtějším způsobem vypráví, jak tahle ženská unese Coka a jak jeho matka bude křičet: Ó piráti, paní Pirátko, vraťte mi Coka!
Giroflé mu ji ukázala.
— Cože, on ji nikdy předtím neviděl! zvolala máma, oh!
— A to „oh!" jako by říkalo: teď je konec, stačí ji vidět, aby...
A to oh! mi bylo svrchovaně nepříjemné.
Podruhé, co potkáme klenot mé duše, se na mě trochu podívá, povzbuzuji ji úsměvem, ona se úplně otočí, dám se do smíchu a ona také.
Nic by nebylo hloupějšího než zamračený obličej — to by bylo důkazem, že je člověk rozzlobený, uražený. Zasmála jsem se jí do tváře, ona udělala totéž, ale musím říct, bez drzosti a mile [Škrtnuto: a těmi pohledy] a tak jsme si za minutu všechno řekly a smály se tomu všemu, ona tomu, že ho unesla, já tomu, že jsem ho ztratila. Situace je skutečně pikantní. Já, tváří v tvář Gioie. Vpravdě mi to dodává váhu.
Uprostřed promenády potkáváme paní de Daillensovou, která dorazila včera.
— Ach, ale vy vypadáte jako Velká slečna, řekla mi, ale kde je váš Lauzun?
Zavezeme ji k nám, máma s ní zůstane, a co se mne týče, jdu s Dinou a tetou ještě na koncert, kde vidím své dvě sympatie, Danesiho a d'Aspremonta, pak stoupáme k Nině, a ve čtyřech — Dina, Marie, Giroflé a já — mluvíme o paní Pirátce a jejích dětech. Marie jde tak daleko, že říká, že chlapec je od Girofla. Podle mě je to spíš ta holčička. Ostatně nic o tom nevím, nevšimla jsem si věku těch tvorů, a Girofla nemůže mít starší než čtyřletý.
Do čeho se to míchám, Panebože!
— Girofla nemůže být daleko, řekla teta.
Ať je to jakkoli, příjezd té krásné ženy mnou pohnul, nejsem už ospalá díky Bohu a zítra ráno vyjdu. Opravdu, ta žena mě uvádí do pohybu. Mám ji ráda — nikdo mi neuvěří, tím hůř, protože opravdu mám Gioiu ráda, je krásná a milá. Mám ji ráda a zároveň ji chci uškrtit, stojí mi v cestě.
— Zkrásněla, říkám v kočáře, a mám chuť ji dát oběsit.
Ne, bez líčidel se už neobejde. Pomačkaná a povadlá, ale nalíčená ještě velmi dobře.
Ráda bych s ní mluvila. Bylo by to zajímavé pro ni i pro mě.
Dáš pokoj tomu svinstvu, holko bez sebeúcty. Ne, opravdu, to všechno mě baví, baví, baví. Zlobím se a nezlobím se, že se zlobím, do té míry mě to zkrátka baví.
Řekla bych ještě, ale pero dnes večer tak špatně píše.
Vracím se od mámy po plačtivé scéně.
Slibují mi všechno, ale nevěřím ničemu. Nechápou, nebo nechtějí chápat. Jsem tak zoufalá, že se odevzdávám, klaním se před Bohem a čekám na Jeho vůli.
Nikdy jsem neviděla takový měsíční svit jako dnešní noci. Řekl by člověk, že je den — od pavilonu k domu, přecházejíc zahradu, jsem byla zachvácena obdivem velkým jako úžas nad tou podivnou jasností a tím vzduchem tak studeným, tak lehkým, tak blahým.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále francouzsky: „Blázen smažený Amélií" — přibližný anagram jména Emile Audiffret. ↩
Pozn. překl.: „Půvabná síť Alláhova" — přibližný anagram jména Felix Galula-Dechiar. ↩
Pozn. překl.: „Triton ve vodě" — přibližný anagram jména Andriot Saëtone. ↩
Pozn. překl.: „Omámený soldát" — přibližný anagram jména Arthur Danis. ↩
Pozn. překl.: „Má věrnost okouzluje posedlého manžela" — přibližný anagram jména Marie de Bashkirseff. ↩