❦
Čtvrtek 30. září 1875
Jeudi 30 septembre 1875
Ulehla jsem v jedenáct, ale usnula jsem snad až ve tři. Píchla jsem se do čtvrtého prstu levé ruky a bolelo to hrozně; nemohla jsem usnout, plakala jsem, dupala nohama, chtěla jsem probudit celý dům. Nikdy jsem tolik netrpěla!
Je me suis couchée à onze heures mais ne me suis endormie qu’à trois heures peut-être. Je me suis piquée le quatrième doigt de la main gauche et il m’a fait un mal horrible, je ne pouvais pas m’endormir, j’ai pleuré, battu des pieds, je voulais réveiller toute la maison. Jamais je n’ai tant souffert !
Přeji Giroflovi, aby ho bolely všechny prsty jako můj čtvrtý.
Je souhaite à Girofla d’avoir tous ses doigts malades comme mon quatrième.
Poslala pryč — totiž její pán odjel a ona si bere tohohle. Obratná žena.
Elle a renvoyé, c’est-à-dire, son monsieur est parti et elle prend celui-ci. Adroite femme.
Obléká se zase jako dříve; během pobytu pána, který s ní přijel, hrála si na matku rodiny: prosté šaty, tmavé, ošklivý účes, žádná líčidla, a já se už radovala z jejího zošklivění.
Elle s’habille de nouveau comme avant, pendant le séjour du monsieur venu avec elle, elle faisait la mère de famille, robes simples, foncées, coiffure laide, pas de peinture, et déjà je me réjouissais de son enlaidissement.
Nadarmo, bohužel! Nadarmo — právě se znovu vrátila ke svým toaletám a líčidlům a už je zase krásná.
En vain hélas ! en vain, elle vient de reprendre ses toilettes et sa peinture et la voilà de nouveau belle.
Hlavně vysoká a majestátní, o půl hlavy vyšší než já!
Surtout grande et majestueuse, d’une demi-tête plus grande que moi !
Teď je konec, nadobro konec; žádný Girofla, Girofla je mrtev.
Oh ! maintenant c’est fini, bien fini, plus de Girofla, Girofla est mort.
Ach ty karty, ty karty! Jak ty mají pravdu. I ti největší nevěřící by uvěřili.
Oh ! les cartes, les cartes ! comme elles disent vrai. Les plus incrédules croiraient.
Přesto mě to skoro stejně baví, jako mrzí. Je to něco nového.
Cependant je suis amusée presque autant que contrariée. C’est du nouveau.
Celý září a je dokonale šťastný.
Il est rayonant et parfaitement heureux.
Tak to včera byla ta řecká čepice! Jak musí být v řecké čepici ošklivý!
C’est hier qu’il y avait le bonnet grec ! comme il doit être laid en bonnet grec !
Chtěla bych být každou chvíli jednou ve Věži, jednou u ní, abych věděla, kdy k ní chodí. První dny dělá tajnosti, ale brzy se s ní bude naparovat všude jako dřív. Návrat je dobré znamení — má bezpochyby peníze.
Je voudrais être à chaque instant tantôt à la Tour, tantôt chez elle, pour savoir quand il va chez elle. Les premiers jours il fait mystère mais bientôt il se pavanera partout avec elle, comme avant. Le retour est de bon augure, il a de l’argent sans doute.
Proto neodjel.
C’est pour cela qu’il n’est pas parti.
A můj portrét! Musím si ho vzít zpět. Ano, ale jak — už ho neuvidíme, leda když bude dvakrát denně jezdit k ní a od ní jako vévoda. Ta kreatura!
Et mon portrait ! Il faut que je le reprenne. Oui, mais comment, on ne le verra plus, excepté passant deux fois par jour chez elle et de chez elle, comme le duc. Ah ! créature !
Chci svůj portrét, potřebuji ho!
Je veux mon portrait, il me le faut !
Nechci, aby ho měl. Proč ho tak umíněně chtěl ukrást, proč? Bezpochyby kvůli nějaké podlosti, aby ho ukazoval!
Je ne veux pas qu’il l’ai. Pourquoi cette insistance à le voler, pourquoi ? Sans doute pour quelque vilenie, pour le montrer !
Můj portrét! Můj portrét!
Mon portrait ! Mon portrait !
Ach! Ničemná bestie. Tváří se vítězně, raduje se jako dítě.
Ah ! bête indigne. Il a des airs vainqueurs, il se réjouit comme un enfant.
Miluje ji? Ne, nemůže ji milovat.
Est-ce qu’il l’aime ? Non, il ne peut pas l’aimer.
Nuže, víte, že je mi to vlastně milejší než cokoli jiného? Nechal mě na holičkách aspoň kvůli Gioii, kvůli jiné ženě — to té věci dodává punc; kdežto kdyby se byl prostě odvrátil, myslela bych, že je to pořád ta stará nicejská písnička, má největší bolest. Je to osobní urážka, je to čistější — to je mi milejší.
Eh bien, savez-vous que j’aime encore mieux cela qu’autre chose ? Il m’a plantée là au moins pour Gioia, pour une autre femme, cela donne du cachet à la chose, tandis que s’il s’était simplement détourné, j’aurais cru que c’est la chanson de Nice, ma plus grande douleur. C’est une vexation personnelle, c’est plus propre, j’aime mieux cela.
Prst mě bolí! Chtěla jsem vyjít, je horko. Dost psaní! Odpoledne bezpochyby uvidím věci, které mě donutí čmárat až do noci. Víte, co si myslím, a chápete mou mrzutost.
Mon doigt me fait mal ! Je voulais sortir, il fait chaud. Assez écrire ! Je verrai sans doute cet après-midi des choses qui me feront griffonner jusqu’à la nuit. On sait ma pensée et on comprend mon ennui.
Ne, co dělat, ne-li psát? Nejsem schopna se čímkoli zabývat. Ta záležitost mě zcela pohltila.
Non, que faire, si pas écrire ? Je suis incapable de m’occuper de quoi que ce soit. Cette affaire m’a entièrement absorbée.
Kdyby tu někdo byl, šíleně bych se mu věnovala, ale nikdo tu není, není jak se pomstít! Není jak se rozptýlit. Ó Nice, město nevděčné a hloupé!
S’il y avait quelqu’un je m’occuperais follement de ce quelqu’un, mais il n’y a personne, pas moyen de se venger ! Pas moyen de se distraire. O Nice, ville ingrate et stupide !
Pořád musím myslet na jedno a totéž! Jsem trochu bledá, unavená — ten proklatý prst mi nedal spát! Navíc jsem rozmrzelá, a to mi na kráse nepřidá.
Il faut absolument que je pense à la même chose ! Je suis un peu pâle, fatiguée, ce maudit doigt m’a empêché de dormir ! De plus je suis contrariée, cela ne me rend pas belle.
A tamta žena se co nejvíc zkrášluje — toalety, účesy, líčení, vše jí slouží.
Et celle femme-là s’embellit au possible, toilettes, coiffures, maquillage, tout est à son service.
Bez toalety je zmuchlaná a průměrná; s ní je nádherná.
Sans toilette elle est chiffonnée et médiocre, avec, elle est superbe.
Je vyšší než já!
Elle est plus grande que moi !
A opovažuje se na mě dívat, když procházím!
Et elle ose me regarder quand je passe !
A opovažuje se oblékat do bílého!
Et elle ose se mettre en blanc !
A přesto mě to baví — měřit se s tou kreaturou mě láká!
Et pourtant cela m’amuse, me mesurer avec cette créature me tente !
Víte, co je jedno z ponížení opovržených? Nižší vzrůst. Zdá se mi, že kdybych byla stejně vysoká jako ona, byla bych spokojená.
Savez-vous quelle est une des humiliations des dédaignés ? C’est l’infériorité de la taille. Il me semble que si j’étais aussi grande qu’elle je serais contente.
Jakkoli hloupá se ta poznámka může zdát, je nesmírně trefná — pozorujte a uvidíte.
Toute stupide que cette remarque puisse paraître, elle est excessivement juste, observez et vous verrez.
Když vás urazí nebo v něčem předčí malá osoba, což je v mých očích totéž, uchýlíte se ke své výšce, připadáte si nad ní, nevím proč. Ale když je to osoba vyšší než vy, pak jste zdrceni, připadáte si ubozí, cítíte se malí. Nevím, zda je takový každý — já jsem, to vím.
Quand une personne petite vous insulte ou vous surpasse en quelque chose, ce qui est égal à mes yeux, on se réfugie dans sa grandeur, on se sent supérieur je ne sais pourquoi. Mais quand c’est une personne plus grande que vous alors vous êtes attérré, vous vous semblez misérable, vous vous sentez petit. Je ne sais si tout le monde est ainsi, je le suis, cela je sais.
A pomyslete, že musím ještě čekat čtyři hodiny, než vyjdu! Čtyři smrtelné hodiny, protože se ničím zaměstnat nemohu, jsem až příliš zaměstnaná. Nepíše se mi pohodlně, levá ruka mi překáží.
Et dire qu’il y a encore à attendre quatre heures avant de sortir ! quatre mortelles heures, car je ne puis m’occuper, je le suis trop. Je n’écris pas à mon aise, ma main gauche me dérange.
Čekala jsem cokoli jiného, jen ne tohle.
Je m’attendais à tout plutôt qu’à cela.
Vrátit se ke Gioii!
Revenir à Gioia !
Na to bych byla pomyslela ze všeho nejméně!
Voilà la dernière des choses que j’aurais imaginée !
Právě jsem napsala Laferrièrové; potřebuji šaty.
Je viens d’écrire à Laferrière, il me faut des robes.
Ta levá ruka mi brání psát.
Cette main gauche m’empêche d’écrire.
Teď jsem celá zabraná do šatů; věřím, že toaleta — to není polovina ženy, to jsou tři čtvrtiny ženy. Pečujme o své tři čtvrtiny.
Pour le moment je suis entièrement aux robes, je crois bien la toilette, ce n’est pas la moitié de la femme, c’est les trois quarts de la femme. Soignons-nous trois-quarts.
Vidím živý příklad: Gioia bez toalety je stará a ucházející; s toaletou mladá a krásná. K čertu, jsem od přírody lepší než ona — nenechme přijít nazmar, co dal Bůh, ale zvelebme to všemi prostředky.
Je vois un exemple vivant, Gioia, sans toilette est vieille et passable, avec la toilette, jeune et belle. Diable, je suis mieux qu’elle de nature, ne laissons pas périr ce que Dieu a donné mais rehaussons-le par tous les moyens.
Ne, ale vidíte tu drzost oblékat se do bílého jako já!
Non, mais voyez-vous cette audace de s’habiller en blanc comme moi !
Právě jsem napsala Ferrymu; ta žena je dobře obutá, ale jaký rozdíl v noze. Mám malou nohu, a ona nohu jen úměrnou svému vzrůstu.
Je viens d’écrire à Ferry, cette femme est bien chaussée, mais quelle différence de pied. J’ai un petit pied, et elle un pied seulement proportionné à sa taille.
Mám mnoho šatů, a přece má toaleta není úplná!
J’ai beaucoup de robes et cependant ma toilette n’est pas complète !
Jdu dolů do laboratoře a — ó hrůzo! Všechny mé lahvičky, všechny baňky, všechny soli, všechny krystaly, všechny kyseliny, všechny zkumavky jsou odzátkované a naházené ve špinavé bedně v tom největším nepořádku!
Je descends dans mon laboratoire et, ô horreur ! Toutes mes fioles, tous mes ballons, tous mes sels, tous mes cristaux, tous mes acides, tous mes tubes sont débouchés, et entassés dans une sale caisse avec le plus grand désordre !
Rozzuřím se, sednu si na zem a začnu dorozbíjet věci, které byly napůl rozbité; na to, co je celé, nesahám — nikdy se nezapomínám.
Je me mets en fureur, m’assieds par terre et commence à finir de briser les choses qui l’étaient à moitié, quant à ce qui est intact je n’y touche pas, je ne m’oublie jamais.
„Tak vy jste si mysleli, že Marie odjela, tedy že je mrtvá! Takže se může všechno rozbít, všechno rozházet!“ křičím a rozbíjím dál. Tetička zpočátku mlčela, pak:
Ah ! vous avez cru que Marie est partie, donc elle est morte ! On peut tout casser, tout disperser ! criai-je en brisant toujours. Ma tante au commencement se taisait, puis:
„Je docela přirozené, že se od vás někdo odvrací! Že se na vás někdo nechce ani podívat! Je tohle snad mladá dívka – to je monstrum, hrůza!“
— Il est bien naturel qu’on se détourne de vous ! Qu’on ne vous veuille pas regarder ! est-ce que c’est une jeune fille, c’est un monstre, une horreur !
Uprostřed hněvu jsem se nemohla ubránit úsměvu nad tím „někdo“. Ta záležitost je totiž celá jen na povrchu, není v mém nitru, a v tuto chvíli mám to štěstí, že se dotýkám svého nitra — jsem tedy dokonale klidná a dívám se na to všechno, jako by se to týkalo někoho jiného.
Au milieu de ma colère je ne pus m’empêcher de sourire de ce on. Car cette affaire est toute à l’extérieur, elle n’est pas dans mon fond, et, en ce moment, j’ai le bonheur de toucher mon fond, donc je suis parfaitement tranquille et regarde tout cela comme si cela concernait une autre que moi.
Nerozumím, co říkám!
Je ne comprends pas ce que je dis !
Ani vy? Viďte?
Ni vous non plus ? N’est-ce pas ?
Řekněme to jedním slovem. Mé srdce je volné, bez úhony; pýcha je raněná, to je pravda. A dokonce... no vida, zase se ztrácím. Věc je tato: jsem v tuto chvíli v hloubi sebe, jsem v sobě samé a nacházím tam jedinou věc: Ctižádost tu nejmarnivější. Vše ostatní je na povrchu. Zrada Nicejce mě nesmírně baví, dělá mi velkou radost. Gioia mi v ničem nemůže překážet — jako pečeně nepřekáží polévce [překlad následuje], jak se říká v Rusku. Já jsem svou cestou a ona svou.
Voyons en un mot. Mon cœur est libre, sain et sauf, l’orgueil est atteint, ça c’est vrai. Et même... allons voilà que de nouveau je me perds. Voilà la chose, je suis au fond en ce moment, je suis dans moi-même, je n’y trouve qu’une chose: /'Ambition la plus vaniteuse. Tout le reste est à la surface. Je suis on ne peut plus amusée de la trahison du Niçois, cela me fait grand plaisir, Gioia ne peut m’empêcher en rien, comme le rôti n’empêche pas le potage [Traduction ci-après] comme on dit en Russie. Je suis par moi, et elle est par elle-même.
Dodává mi to dokonce jistý vítězný výraz; baví mě to. Já, malá Marie, včera dítě, tváří v tvář Gioii, kurtizáně, u níž začíná úpadek! To mě pozvedá! Jsem nadšená.
Cela me donne même un certain air vainqueur, cela m’amuse. Moi, la petite Marie, hier une enfant, en face de Gioia une courtisane au commencement de son déclin ! Cela me hausse ! Je suis enchantée.
A když mě vidí, tváří se, jako by triumfálně říkal: Ha! Ha, má drahá, vidíš! — a já na něj pohlédnu a jako bych mu říkala stejným tónem: Ale ano, vidím, jsi hodný chlapec a baví mě to.
Et en me voyant il a l’air de dire triomphalement: Ah ! ha ma chère tu vois ! - et je le regarde et semble lui dire du même ton: Mais oui, je vois, tu es un bon garçon et cela m’amuse.
Není-li hlupák — a on není hlupák — musel to přečíst v mém úsměvu. Tak se tedy vše změnilo: jsem nadšená, nebo spíše rozdrážděná k boji jako dostihový kůň. Obléknu se co nejkrásněji a rozdrtím ho svou povýšenou lhostejností a svým povzbuzujícím a blahosklonným pohledem.
S’il n’est pas un sot, et il n’est pas un sot, il a dû lire cela dans mon sourire. Voilà donc tout changé, je suis enchantée, ou plutôt excitée au combat, comme un cheval de course. Je vais me faire belle et l’écraser de ma superbe indifférence, et de mon regard encourageant et protecteur.
Ani to zadostiučinění! Nevidíme ho, jak jsem předpověděla. Jediný, věrný, bezvýznamný Fiouloulou stojí u mých dvířek.
Pas même cette satisfaction ! On ne le voit pas, comme je l’ai prédit. Le seul, le fidèle, l’insignifiant Fiouloulou est à ma portière.
Nádherná potvora se prochází se svými dvěma nejmladšími dětmi; je v růžovém.
La magnifique coquine se promène avec ses deux plus jeunes enfants, elle est en rose.
Před několika dny, také na koncertě, jsem byla v růžovém a Gioia procházela se svým pánem a prudce se otočila a prohlížela si mě.
Il y a de cela quelques jours, aussi à la musique, j’étais en rose et Gioia passait avec son monsieur et s’est retournée brusquement en m’examinant.
„Podívejme,“ řekl Fiouloulou jako pro sebe, „Gioia si studuje ty růžové šaty.“
Voilà, dit Fiouloulou comme à soi-mème, voilà Gioia qui étudie la robe rose.
Potkáváme ji několikrát a jednou se na mě podívala a usmála. Zapomíná se, je blázen. Tetička říká: „Mršina.“
Nous la rencontrons plusieurs fois et une fois elle a souri en me regardant. Elle s’oublie, elle est folle. Ma tante dit: Charogne.
Kdybych říkala tak ošklivá slova, řekla bych totéž. Až do šesti večer se pořád bavím, ale v šest mě přepadne nuda. Měla jsem kavalíry, měla jsem jednoho zvlášť, a teď nemám nic. Je to ponižující. Jiní tu nejsou, v tomhle zatraceném kraji. Zapomeňme, že to na okamžik bylo jinak — žila jsem dosud sama, nikoho jsem neviděla, bez jediné známé duše, a budu žít dál tak; bylo by nadpřirozené, aby se můj zdejší život změnil.
Si je disais d’aussi vilains mots je dirais la même chose. Je continue à être amusée jusqu’à six heures du soir, mais à six heures l’ennui me prend. J’avais des cavaliers, j’en avais un surtout et je n’ai plus rien. C’est humiliant. Il n’y en a pas d’autres ici, dans ce chien de pays. Oublions qu’un instant ça a été autrement, j’ai vécu jusqu’à présent seule, sans voir personne, sans une âme de connaissance, et je vivrai encore ainsi; il serait surnaturel que ma vie ici changeât.
Na okamžik jsem věřila, že se Bůh nade mnou smiloval, ale neslyší mě! Bezpochyby jsem velká hříšnice. Vše mi tu chybí, vše se na mě šklebí. Od prvního dne dodnes — a přece zbožňuji Nice!
J’ai un instant cru que Dieu a eu pitié de moi, mais il ne m’entend pas ! sans doute je suis une bien grande coupable. Tout me manque ici, tout me fait la grimace. Depuis le premier jour jusqu’à présent et pourtant j’adore Nice !
Vidíte — milujeme vždy to, co nemiluje nás. Tak jsme stvořeny!1
Voyez, on aime toujours ce qui n’aime pas. Sic factae sumus !
Všude jsem na návštěvě; v Nice jsem doma. A přísloví praví: Jakkoli dobře je člověku na návštěvě, doma je přece jen lépe.
Partout je suis en visite, à Nice je suis chez moi. Et le proverbe dit: Si bien que l’on soit en visite, on est encore mieux chez soi.
Nice, Nice nevděčné.
Nice, Nice ingrate.
Pravá proscéniová lóže v přízemí je zabraná; máme tu levou, Durandovu, a ocitáme se tudíž naproti naší zimní lóži, bývalé lóži Gioie. Sedí v ní její dvě děti a ta stará. Jsem s tetičkou a svými Gráciemi; ruku mám na pásce z gázy.
L’avant-scène droite au rez-de-chaussée est prise, nous avons celle de gauche, celle des Durand, et nous trouvons par conséquent en face de notre loge de l’hiver, l’ex-loge de Gioia. Elle est occupée par ses deux enfants et par la vieille. Je suis avec ma tante et mes Grâces, j’ai la main en écharpe de gaze.
Na počest návratu Duplessise, velmi oblíbeného herce, se dává Giroflé-Girofla, rodinný kus, jak říká Fiouloulou. Věrný Fiouloulou, který nás přichází navštívit.
Pour la rentrée de Duplessis acteur très aimé on donne Giroflé-Girofla, la pièce de famille comme dit Fiouloulou. Le fidèle Fiouloulou qui vient nous voir.
Všichni herci jsou v ráži; Tiste pronáší všechny své hlouposti k naší lóži, Marie Petit, ta roztomilá ženuška, kterou vídám už čtyři roky a která se pokaždé skoro usměje — Marie Petit, pravím, je docela blízko; šeptám jí zpoza vějíře: „Jste dnes večer velmi hezká.“
Tous les acteurs sont en train, Tiste dit toutes ses bêtises à notre loge, Marie Petit, cette gentille petite femme que je vois depuis quatre ans et qui presque sourit chaque fois, Marie Petit, dis-je, est tout près, je lui glisse sous l’éventail: « Vous êtes très jolie ce soir ».
„To bych se vám musela podobat,“ odpovídá mi zpoza svého s tím nejpůvabnějším úsměvem.
— Pour cela il faudrait vous ressembler me répond-elle dessous le sien avec le plus charmant sourire.
Slova Giroflé a Girofla, opakovaná každou chvíli, nás baví všechny do jednoho2 v lóži.
Les mots Giroflé et Girofla, répétés à chaque instant nous amusent tutti quanti dans la loge.
Ricardo přichází a zůstává dvě jednání. Půvabný, ten Ricardo.
Ricardo vient et reste deux actes. Charmant, Ricardo.
Ale přejděme k věci. Gioia, která se skrývala v salónku, se ukazuje; od té chvíle víme, že d’Audiffret je v její lóži, v hloubi toho salónku, z něhož jsme ho tolikrát na jaře se svými Gráciemi pozorovaly zpoza dveří.
Mais arrivons au fait. Gioia qui se cachait dans le salon se montre, depuis ce moment nous savons que d’Audiffret est dans sa loge, dans le fond du petit salon duquel nous l’avons si souvent regardé ce printemps avec mes Grâces, de derrière la porte.
To je zkrátka špinavost. Jít do téže lóže s tou ženou a jejími dětmi — jejími dětmi, od koho?
C’est tout simplement de la saleté. Aller dans la même loge avec cette femme, et ses enfants, ses enfants, de qui ?
Sedí tam za svými dětmi, klidná a milá, a čas od času promluví dozadu do salónku.
Elle est là avec son air tranquille et gentil derrière ses enfants,et parle de temps en temps au fond du salon.
Bezpochyby jí vše vyprávěl, neboť se smála a otáčela se ke dveřím pokaždé, když se řeklo Girofla.
Il lui a sans doute tout raconté car elle riait et se tournait vers la porte chaque fois qu’on disait Girofla.
A můj portrét! Bezpochyby ho má ona — právě pro ni ho ukradl. Bídník!
Et mon portrait ! Elle l’a sans doute, c’est pour elle qu’il l’a volé. Le misérable !
Dříve to bylo omluvitelné; dalo se říci, že je dítě, že je to pro něj nové. Ale teď, kdy už není dítě a kdy to pro něj vůbec není nové, protože ji měl tři roky — jak vysvětlit, omluvit to špinavé chování? Ukazovat se — nebo spíš dávat se tušit — s tou ženou a s jejími dětmi, s celou rodinou! Fuj!
Avant c’était excusable, on pouvait dire qu’il est un enfant, que c’est nouveau pour lui. Mais à présent qu’il n’est plus un enfant, et que ce n’est plus du tout nouveau pour lui puisqu’il l’a eue pendant trois ans, comment expliquer, excuser cette sale conduite ? Se montrer, ou plutôt se faire deviner avec cette femme, et avec ses enfants, avec toute la famille ! Fi !
napříč stránkou
Já jsem velmi otravná s tím věčným slíděním po myšlenkách, s těmi domněnkami. Jak se člověk může takhle upnout? Je to nesnesitelné.
en travers Je suis très agaçante avec ces éternels espionnages de la pensée, ces suppositions. Est-il possible de s’accrocher de la sorte ? Mais c’est insupportable
V přestávce přichází do přízemí s tak vulgárním výrazem, že je to nechutné.
Dans un entracte il vient au parterre, avec un air tellement canaille que c’est dégoûtant.
Jistěže k nám nepřichází — bojí se té kreatury, a pak se mu k nám nejspíš ani nechce. To vše mě nudí a zároveň baví.
Certes il ne vient pas chez nous, il a peur de cette créature et puis sans doute il n’a pas envie de venir. Tout cela m’ennuie et m’amuse en même temps.
Vysazujeme mé Grácie u č. 7, a zatímco stojíme, landau Gioie nás předjíždí a já poznávám slaměný klobouk Nicejce.
Nous déposons mes Grâces au n° 7 et, pendant que nous sommes arrêtés, le landau de Gioia nous devance et je reconnais le chapeau de paille du Niçois.
To je špinavé.
C’est sale.
„Tak,“ řekla mi tetička, když jsme doma, „dost žárlení, jděte spát.“
— Allons, me dit ma tante quand nous sommes chez nous, assez vous occuper de jalousie, allez vous coucher.
„Ach, madam! Jak se mýlíte, myslíte-li, že žárlím. Jistě, je mi nepříjemné mít tu tvář stále před sebou, všude. Ha, ha! Ale nežárlím, jsme tak odlišné! Říkala jste před chvílí, že to dělá naschvál, aby mě víc zlákal – mě to neláká, ale baví mě měřit se s tou ženou. Chápete, že je něco zcela jiného než já.“
— Oh ! Madame comme vous vous trompez si vous me croyez jalouse. Certes il m’est désagréable d’avoir toujours cette face devant moi, partout. Ah ! ha ! Mais je ne suis pas jalouse, nous sommes si différentes ! Vous disiez tantôt qu’il le faisait exprès pour plus m’entraîner, cela ne m’entraîne pas, mais je suis amusée de me mesurer avec cette femme. Vous comprenez qu’elle est tout autre chose que moi.
„Ano, ale líbí se vám a Giroflovi se to podařilo – jste zamilovaná.“
— Oui, mais il vous plaît, et Girofla a réussi, vous êtes amoureuse.
„Ne, nejsem zamilovaná, nelíbí se mi. Jistě raději trávím čas s ním než s Galulou.“
— Non, je ne suis pas amoureuse, il ne me plaît pas. Sans doute j’aime mieux passer mon temps avec lui qu’avec Galula.
„A než se Saetonem.“
— Et qu’avec Saëtone.
„Sedlák!“
— Un paysan !
„A než s Bihovetzem.“
— Et qu’avez Bihovetz.
„Stařec!“
— Un vieux !
„A než s Pepinem...“
— Et qu’avec Pépino ..
„Prasák!“
— Un saligaud !
„A než s Markoffem.“
— Et qu’avec Markoff.
„Špalek!“
— Un lourdaud !
„A než s Woermanem.“
— Et qu’avec Woerman.
„Hlupák!“
— Une bête !
„A než s Godardem.“
— Et qu’avec Godard.
„Dítě!“
— Un enfant !
„Tak vidíte, že mu dáváte přednost přede všemi.“
— Vous voyez bien que vous le préférez à tous.
„Ale vy mi taky mluvíte o ošklivých lidech! Proč nepřipustíte, že žena má ráda hezkou tvář stejně jako muž. Ujišťuji vás, že je to totéž, a jako muž má raději hezké ženy, žena má raději hezké muže. Já mám ráda hezké tváře a nechám se ovlivnit krásou.“
— Mais aussi vous me parlez de gens vilains ! Pourquoi n’admettez-vous pas qu’une femme aime une jolie figure autant qu’un homme. Je vous assure bien que c’est la même chose et comme un homme aime mieux les jolies femmes, une femme aime mieux les beaux hommes. Quant à moi j’aime les jolies figures et je me laisse influencer par la beauté.
„Dejte mi jiného a budu dávat přednost tomu jinému! Ale nikdo tu není; řekněte, o koho se tu člověk může zajímat? Jediný tvor, kterého lze nazvat mladým mužem, je Audiffret!“
— Donnez-moi un autre et je préférerai cet autre ! Mais il n’y a personne, dites de qui peut-on s’occuper ici ? Le seul être qu’on peut nommer jeune homme c’est Audiffret !
„Ano, ale je konec, už ho neuvidíte.“
— Oui mais c’est fini, vous ne le verrez plus.
„Prozatím ano, ale poslouchejte jednu věc: vbila jsem si do hlavy, že toho muže budu mít, a budu ho mít... Nepřerušujte mě! Jsem houževnatá – co si jednou vezmu do hlavy, to z ní už nevyjde.“
— Pour le moment oui, mais écoutez une chose, je me suis mis dans la tête que j’aurai l’homme, et je l’aurai.. Ne m’interrompez pas ! Je suis tenace, une idée une fois entrée dans ma tête, n’en sort plus.
Podívejte, vidím ten stůl, chci si ho vzít; vy byste mi ho vzala, rozbila a spálila, popel rozprášila — a už by nebylo jak ho získat, viďte? Nu a přece ne! Budu mít stále svou myšlenku, kterou si uchovám až do smrti. Je to silnější než já. Už skoro rok mám záměr získat Audiffreta.
Tenez, je vois cette table, je la veux prendre, vous la prendriez, vous la casseriez et brûleriez, vous en disperseriez les cendres, il n’y aurait plus moyen de la prendre, n’est-ce pas ? Eh ! bien non, j’aurai toujours mon idée que je garderai jusqu’à la mort. C’est plus fort que moi. Depuis presque un an j’ai le projet de prendre Audiffret.
„Nikdy ho nezískáte. Je příliš praktický.“
— Vous ne le prendrez jamais. Il est trop pratique.
„Vím, nezískám ho teď – získám ho, až budu vdaná.“
— Je sais, je ne le prendrai pas à présent, que je le prendrai quand je serai mariée.
„Bude taky ženatý.“
— Il sera marié aussi.
„Nuže, vezmu si ho ženatého! Co mi na tom záleží, když ho nechci za muže. Chci ho, budu ho mít, lhostejno kdy a jak.“
— Eh bien, je le prendrai marié ! que m’importe, puisque je ne le veux pas pour mari. Je le veux, je l’aurai, n’importe quand et comment.
„Právě teď,“ říkám náhle, „má na sobě řeckou čepici! Zítra k němu dorazí můj lístek.“
C’est maintenant, dis-je tout à coup, qu’il est en bonnet grec ! demain mon billet lui arrivera.
„Zítra v šest ráno odjíždí.“
— Il part demain à six heures du matin.
„Ach! Jak jste naivní! Tráví noc u Gioie a v šest ráno odjíždí. Hloupost!“
— Oh ! que vous êtes naïve ! Il passe la nuit chez Gioia et il part à six heures du matin. Bêtise !
„Jděte spát a přestaňte žárlit.“
— Allez vous coucher et cessez vos jalousies.
„Zase! Ale za koho mě máte! Já, já, žárlivá na Gioiu! Ale tetičko, to nemyslíte vážně!“
— Encore ! Mais pour qui me prenez-vous donc ! Moi, moi, jalouse de Gioia ! Allons, ma tante, vous ne le pensez pas !
[Škrtnuto: A vracím se k sobě. Ne žárlivá z lásky, ale z něčeho jiného.
[Rayé: Et je rentre chez moi. Non pas jalouse d’amour mais d’autre chose.
Být dáv... A opuštěna kvůli Gioii.]
Etre pré.[sic] Et abandonnée pour Gioia.]
„Myslím to; líbí se vám a dělá to vše naschvál.“
— Je le pense, il vous plaît et il fait tout cela exprès.
„Naschvál? Ne, nedělá to naschvál. Nemyslí na mě. Je to chlapec, který rozsévá, nebo se domnívá, že rozsévá lásky všude. ‚Věnujme se dva týdny té holce, poblázněme ji,‘ řekl si, ‚a pak přejděme k dalším.‘ To si myslí. A je to šťastný člověk, když si o sobě myslí, že je tak mocný.“
— Exprès ? Non, il ne le fait pas exprès. Il ne pense pas à moi. C’est un garçon qui sème ou qui croit semer les amours partout. Occupons-nous deux semaines de cette fille, montons-lui la tête, s’est-il dit, puis passons à d’autres. Voilà ce qu’il pense. Et c’est un homme bien heureux de se croire si puissant.
No což! Dobrou noc.
Enfin ! Bonsoir.
A vracím se k sobě žárlivá — ne z lásky, ale z pýchy.
Et je rentre chez moi jalouse, pas d’amour mais d’orgueil.
Je to možné, myslela jsem si, když jsem si rozpouštěla zlaté kadeře, které mi padaly na ramena a na záda v krásných kudrnách — je to možné, aby té ženě dali přednost přede mnou! Nemluvě o mládí, je možné, aby dali přednost tomu opotřebenému tělu, té zvadlé a nalíčené kůži před mým božským tělem a mou tak pevnou a tak bílou kůží! Těm bezvýznamným šedým očím před mýma očima, taky šedýma, ale živýma, ale duchaplnýma! Těm zvadlým a pomačkaným ústům před mými svěžími, malými a rumělkovými ústy. Těm kostnatým rukám před mýma bílýma a malýma rukama, její velké noze před mou roztomilou nožkou, jejím visícím prsům — neboť její prsa visí, korzet to skrývá, ale já to vidím.
Est-il possible, pensais-je en défaisant mes boucles dorées qui retombèrent sur mes épaules et sur mon dos en belles boucles, est-il possible qu’on me préfère cette femme ! Sans parler de la jeunesse, est-il possible qu’on préfère ce corps usé, cette peau fanée et fardée, à mon corps divin et à ma peau si ferme et si blanche ! Ces yeux gris insignifiants à mes yeux gris aussi mais vifs, mais spirituels ! Cette bouche flétrie et chiffonnée à ma bouche fraîche petite et vermeille. Ces mains osseuses à mes mains blanches et petites, son grand pied à mon pied mignon, sa poitrine pendante, car sa poitrine pend, le corset cache, mais je le vois.
Ne, to je nemožné; ostatně jí nedávají přednost jako ženě — dávají jí přednost jako kurtizáně.
Non, c’est impossible, aussi ne la préfère-t-on pas comme femme, on la préfère comme cocotte.
Chtěla bych, aby se mi zázrakem podařilo zemřít a znovu se narodit: na rok bych se stala prodejnou ženou jako Gioia, abych rozdrtila a zničila všechny ostatní; zemřela bych a pak bych se znovu stala tím, čím jsem byla předtím.
Je voudrais, par un miracle pouvoir mourir et renaître: Je me ferais fille publique comme Gioia pour un an, pour écraser et anéantir toutes les autres, je mourrais et puis redeviendrais ce que j’étais avant.
A jdu si lehnout; brzy usnu, ale neklidná a podrážděná.
Et je me couche pour m’endormir bientôt mais inquiète et contrariée.
Kdybych měla hodně kavalírů, nic by mi to nedělalo; na chvíli jsme byly obklopeny, a teď jsme zase samy! Je to smrtelně skličující!
Si j’avais beaucoup de cavaliers cela ne me ferait rien, nous étions un moment entourées, nous voilà de nouveau seules ! C’est mortellement chagrinant !
Poznámky
Pozn. překl.: V originále latinsky: „Sic factae sumus !“ (ženský tvar). ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „tutti quanti“. ↩