Sobota 5. června 1875

Prší. Girofla měl přijít, ale místo něho vidíme Caligulu, který přichází k nám navštívit Audiffreta, jak říká.
Přemýšlím a nedocházím k ničemu. Audiffret mi vůbec nedvoří, sotva mě rozlišuje od ostatních. Proč se s námi seznámil? Není to kvůli matce ani kvůli tetě, není to kvůli našemu domu. Ach, kéž by to bylo kvůli našemu domu, ale ne, nikdy nebudu mít to zadostiučinění.
Tak proč? Máma věří a říká, že je do mě zamilovaný. Ale člověk ví, že já potřebuji hodně, abych tomu uvěřila. Nenechal se představit jen tak pro potěšení chodit k nám. U nás není žádné vyražení, žádná zábava. Člověk je často přijat dokonce velmi špatně.
Je-li to kvůli mně, a ráda se kloním k této myšlence, skrývá to velmi obratně, a až na několik rysů v jeho rozhovoru, jimiž je vidět, že se o nás zajímal a věděl a všímal si, co jsme dělaly, nedává nic najevo.