❦
Sobota 29. května 1875
Samedi, 29 mai 1875
A hle, matka je nadšená. Alexandre píše, že Paul, mladý Miloradovitch a mladý kníže Eristoff odjeli na Gavronzi (otcův statek) a vůbec se spolu baví. Flámují1, jak se říká v Rusku.
Voilà ma mère enchantée. Alexandre écrit que Paul, le jeune Miloradovitch et le jeune prince Eristoff se sont en allés à Gavronzi (bien de mon père) et en général s’amusent ensemble. Ils font la noce, comme on dit en Russie.
Bože! Po tom, co jsem milovala Hamiltona a uvažovala o Wittgensteinovi, muset snášet Miloradovitche!
Mon Dieu ! Après avoir aimé un Hamilton, et pensé à un Wittgenstein subir un Miloradovitch !
Ti dva první jsou sami o sobě, svými příbuzenskými svazky i svým postavením u dvora nesrovnatelní.
Ces deux premiers, et par eux-mêmes et par leurs alliances et par leur position à la Cour sont incomparables.
Veškeré světlo, veškerý lesk a veškerá sláva pocházejí ode dvora. Dvůr je slunce, vše, co jeho paprsky nezahřívají a neosvětlují, není nic. Nuže, pohleďte, dobří lidé, ten Miloradovitch je urozený a bohatý, ale k těm ostatním má daleko.
Toute lumière, tout éclat, et toute gloire viennent de la Cour. La Cour c’est le soleil, tout ce qui n’est pas réchauffé et éclairé par ses rayons n’est rien. Or voyez bonnes gens, ce Miloradovitch est noble et riche, mais il y a loin entre lui et les autres.
Bože, budeš mě nutit ho snášet? A cítím, že nebudu mít odvahu ho odmítnout, z obavy, že zůstanu, kde jsem a jaká jsem. A přesto mi je šestnáct, v mém věku a s mou postavou mi nechybí ani čas, ani naděje.
Mon Dieu me le ferez-vous subir ? Et je sens que je n’aurai pas le courage de le refuser, de crainte de rester où je suis et comme je suis. Et pourtant, j’ai seize ans, à mon âge et faite comme je suis faite je ne manque ni de temps ni d’espoir.
K čertu, s mým obličejem se přece něco najde.
Que diable on trouve avec ma figure.
Ale podívejte se na ten ubohý charakter, který se neodváží, který je nejistý.
Mais voyez ce misérable caractère qui n’ose pas, qui est incertain.
A hleďte, dívám se na sebe s vlasy vyčesanými à la Psyché a těmi třemi zlatými kadeřemi ve tvaru chocholu vpředu, se svými ústy, obočím a očima — jsem si sebou jistá.
Et, tenez, je me regarde avec mes cheveux retroussés à la Psyché et ces trois boucles dorées en forme de panache devant, avec ma bouche, mes sourcils, et mes yeux je suis sûre de moi.
Cože, já, se vší svou krásou bych připadla takovému zelenáčovi? Ale o to nejde, co mi za to dá on?
Comment, moi, avec toutes mes beautés je passerais à ce blanc-bec, mais ce n’est point cela, que me donnera-t-il en échange ?
Tři sta tisíc franků ročního příjmu. Ach, to je mi krásný obchod!
Trois cent mille francs de rente. Ah ! la belle affaire !
Opravdu jsem bláznivá, podle svého mínění jsem hodna trůnu.
Vraiment je suis folle, selon moi je suis digne d’un trône.
Hodna mnohého pro tu troufalost mnohé si přát. A zdá se mi, že žena, která pojímá tolik věcí, která má nadpřirozenou ctižádost a tolik touží, to všechno nemá nadarmo. Bůh by mi nedal mé myšlenky nadarmo. A tak v Něj mám důvěru. Netrápme se, rozhodneme se až po cestě. Uvidím, co jsou to za lidi, dobře se vyznám v lidech a poznám, odkud přicházejí a kam mohou dojít. Uvidím toho chlapce a uvidím, co se z něj dá udělat.
Digne de beaucoup pour l’audace de beaucoup désirer. Et il me semble qu’une femme qui conçoit tant de choses, qui a une ambition surnaturelle, et qui désire tant, n’a pas tout cela pour rien. Dieu ne m’aurait pas donné mes idées pour rien. Aussi j’ai confiance en Lui. Ne nous tourmentons pas, nous déciderons après le voyage. Je verrai quels gens ils sont, je sais bien reconnaître les personnes et savoir d’où elles viennent et où elles peuvent aller. Je verrai le petit et verrai ce qu’on peut en faire.
Zatím se vraťme do naší vily a zabývejme se tím, co mě zaměstnává v tuto chvíli. Jsem-li odsouzena snášet Rusa, bavme se tu, jak nejlépe umíme, a snažme se okouzlit jisté černé oči, které stojí za to, aby byly okouzleny.
En attendant rentrons dans notre villa et occupons-nous de ce qui m’occupe en ce moment. Si je suis condamnée à subir le Russe divertissons-nous ici autant que nous pourrons et tâchons de captiver certains yeux noirs qui valent la peine d’être captivés.
Z našich oken na severní straně je vidět zámek, znám okna toho krasavce a myslím, že jsem ho viděla. Když jsem stála u okna, viděl také mě.
De nos fenêtres côté nord, on voit le château, je connais les fenêtres du beau et je crois l’avoir vu, comme j’étais à ma fenêtre il m’a aussi vue.
Prší jako na podzim, to je nádhera. Jedu s Collignon vyzvednout Sapogenikoffovy, a zatímco se oblékají, Lucie, milá Lucie Durandová, přijde ke mně ke kočáru, požádá mě o portrét a řekne mi laskavá slova o mně i pro mou matku.
Il pleut comme en automne, c’est un charme, je vais avec Collignon prendre les Sapogenikoff pendant qu’elles s’habillent, Lucie, la sympathique Lucie Durand, vient me parler à la voiture, me demande mon portrait et me dire des choses aimables à moi et pour ma mère.
Proč můj portrét?
Pourquoi mon portrait ?
Mimochodem, máma jeden poslala mému bratrovi. Sapogenikoffovy přijdou a jdeme do kavárny.
A propos, maman en a envoyé un à mon frère. Les Sapogenikoff viennent et nous allons au café.
napříč stránkou Tato kavárna je Rumpelmayer, kam chodily všechny dámy. Collignon vidí projet Giroflu, pak se vrátit ve fiakru se Saëtonem, ale my jsme už seděly v kočáře.
en travers Ce café est Rumpelmayer où toutes les dames allaient. Collignon voit passer Girofla, puis revenir en fiacre avec Saëtone, mais nous étions déjà en voiture.
Neobejde se bez svého strýčka Saëtona.
Il ne peut se passer de son oncle Saëtone.
Doma si obléknu šedý plášť s kapucí a svěží jako růžička jdu na terasu. Ta kapuce mi sluší, prší a tváře mám růžové jako amorek.
Rentrée, je mets mon manteau gris à capuchon et, fraîche comme une rose, m’en vais sur la terrasse. Ce capuchon me va, il pleut et mes joues sont roses comme un amour.
Když autor mluví o své hrdince, dovoluje si přirovnání. Proč bych si je nedovolila i já, která jsem autorkou tohoto spisku a zároveň jeho hrdinkou? Bylo by to absurdní a můj ubohý text by byl docela suchý.
Quand un auteur parle de son héroïne il se permet des comparaisons, pourquoi moi qui suis l’auteur de ceci et en même temps l’héroïne ne me les permettrai-je pas: c’eût été absurde et rendrait mon pauvre écrit tout à fait sec.
Chtěla jsem jít do divadla, ale jelo se do Monaka. Na okamžik mě to vykolejilo, ale po tom okamžiku jsem si pomyslela, že jednodenní nepřítomnost neuškodí, ba naopak, je-li ten chlapec dobře nakloněn, nesmírně mu prospěje.
Je voulais aller au théâtre mais on s’en est allé à Monaco, j’en suis toute déferrée pour un instant, mais au bout de cet instant j’ai pensé qu’une absence d’un jour ne fait point de mal, et au contraire, si ce garçon a de bonnes dispositions, lui fera un bien immense.
A pro mě vidět nebo nevidět je přibližně totéž.
Et moi voir ou ne point voir est à peu près la même chose.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩