❦
Úterý 25. května 1875
Mardi, 25 mai 1875
Vřu, hořím, rozpouštím se!
Je bous, je brûle, je fonds !
Neboť jde o velkou aféru zámku Castellardo — jako v Madame l’Archiduc1.
Car c’est la grande affaire du château de Castellardo -comme dans « Madame l’Archiduc ».
Ale nezapomínejme nejdřív říci, co jsem dělala při koupání.
Mais n’oublions pas de dire d’abord ce que j’ai fait au bain.
Jdu tam se svými pobočníky, Walitský a Yourkoff jdou za námi.
J’y vais avec mes aides de camp, Walitsky et Yourkoff nous suivent.
Girofla nás viděl přijít a jakmile jsme si sedly, jeho sekundant Saëtone přichází k nám a pak on s výrazem, jako by říkal: oh oh! tady jste.
Girofla nous vit arriver et aussitôt que nous nous assîmes, son second, Saëtone, vient près de nous puis lui en ayant l’air de dire : oh ! oh ! vous voilà.
Jakmile se přiblíží, říkám: „Pojďme, jdeme pryč, Marie, Olgo“ — a odcházíme.
Aussitôt qu’il s’approche je dis: Allons, partons Marie, Olga - et nous partons.
To máš za to, krásný Nicejče. To jsi nečekal! Za námi vychází ven.
Tu es bien attrapé beau Niçois. Tu ne t’y attendais pas ! Derrière nous il sort.
Správně tak, má drahá, máš charakter.
C’est bien fait ma chère fille, tu as du caractère.
škrtnutoOblékám se do divadla
Tak mě dojala (při koupání) laskavost Lucie, která mě přišla vzít za ruku a promluvit se mnou. Jsem tak sama, tak opuštěná, že mě i nejmenší projev zdvořilosti dojímá.
J’étais si sensible (au bain) à l’amabilité de Lucie qui est venue me prendre par la main et me parler. Je suis si seule, si délaissée que la moindre marque de politesse m’attendrit.
Do divadla se oblékám, bílé šaty od Wortha. Mé sekundantky jsou také v bílém, teta také a Pâris také.
Pour le théâtre je fais toilette, robe blanche de Worth. Mes secondes sont aussi en blanc, ma tante aussi et Pâris aussi.
Chtěla jsem se obléci jinak, ale pomyslela jsem si, že i přes jednotnou barvu budu vždy jiná než ostatní, vždy sama sebou.
Je voulais m’habiller autrement, mais j’ai pensé que malgré l’uniformité de la couleur je serai toujours différente des autres, toujours moi-même.
Když Ravel vstoupí na scénu, hodím mu kytici a on mi věnuje dva ze svých opičích úsměvů, je okouzlující.
A l’entrée de Ravel en scène, je lui jette un bouquet et il m’adresse deux de ses sourires de singe, il est charmant.
Galula je s Audifferem.
Galula est avec Audiffer.
Minulou neděli jsem ho chtěla pro zábavu zastavit na ulici (Galulu), abych se ho zeptala, jak se daří Desforgesovi, notáři, u kterého pracuje.
Dimanche dernier je voulais pour nous amuser l’arrêter dans la rue (lui Galula) pour lui demander des nouvelles de Desforges, le notaire chez lequel il travaille.
Věrná svému slibu pohrdání se nedívám dolů. Ale dveře se otevírají a Marie volá: „Galula je tady!2“
Fidèle à ma promesse de mépris je ne regarde pas en bas. Mais la porte s’ouvre et Marie s’écrie: Voilà Galula !
Po prvních větách:
Après les premières phrases:
„Jak se má pan Desforges,“ ptám se, „je pravda, že je nemocen?“
— Comment va M. Desforges, dis-je, est-ce vrai qu’il est malade ?
Marie a Olga vybuchnou smíchy a já, poté co jsem se do krve kousla do rtů, udělám totéž. Galula se dívá a následuje náš příklad, teta a Pâris se přidávají. Pět minut nás mistr Desforges baví, vtipkuji a žertuji s malým Alulagem.
Marie et Olga éclatent et moi, après m’avoir mordu les lèvres jusqu’au sang fais comme elles, Galula regarde et suit notre exemple, ma tante et Pâris font chorus. Pendant cinq minutes maître Desforges nous amuse, je plaisante et badine avec le petit Alulag.
Když se uklidníme, nakloní se k tetě: „Madam, chtěl bych vás požádat o dovolení,“ a pak tišeji: „Dovolte mi, abych vám představil svého přítele pana Emila Audiffreta.“ Neposlouchám dál. Mám v srdci jako vývrtku a jsem plná radosti a blaženosti. Nečekaného triumfu. ^1^
Quand nous nous calmons il se penche vers ma tante: Madame, j’ai une permission à vous demander, puis plus bas, permettez-moi de vous présenter mon ami M. Emile Audiffret. Je n’écoute pas davantage. J’ai comme un tire-bouchon dans le cœur, et suis remplie de joie et d’aise. De triomphe inespéré ^1^
na okraji · annotation ultérieure de Marie, 1877
[Poznámka: 1877. Jeden z nejkrásnějších okamžiků mého života. 1880. Schváleno.
[Annotation: 1 877. Un des plus beaux moments de ma vie. 1880. Approuvé.
Ne snad pro nějakou vnitřní hodnotu, ale je to největší objem radosti, jaký jsem v životě zažila, to přiznávám, i když uznávám, že to jistě nebyla ani nejkrásnější událost, ani nejskvělejší triumf.]
Non comme ayant une valeur intrinsèque mais c’est le plus grand volume de joie que j’aie eu dans ma vie, le reconnais tout en reconnaissant que ce n’était certes ni le plus bel événement ni le plus éclatant triomphe.]
Často jsem si přála mnohé věci a nikdy se to, co jsem si přála, nesplnilo, nikdy jsem nezažila tak vroucí, tak příjemné, tak uspokojivé zadostiučinění. Nevěřila jsem svým uším.
J’ai souvent désiré et bien des choses, et jamais ce que j’ai désiré ne s’est accompli, jamais je n’ai éprouvé un contentement aussi ardent, aussi agréable, aussi satisfaisant. Je n’en croyais pas mes oreilles.
na okraji · annotation ultérieure de Marie, 1877
[Poznámka: 1877. Největší potěšení, jaké jsem dosud zažila, snad proto, že to bylo poprvé.
[Annotation: 1877. Le plus grand plaisir que j’ai eu jusqu’à présent, peut-être parce que c’était la première fois.
1880. Schváleno. Vlastně to nebylo skoro nic, ale měla jsem z toho potěšení za stotisíckrát.]
1880. Approuvé. En somme ce n’était presque rien mais j’en ai eu du plaisir pour cent mille fois.]
Je vidět, že jsem upřímná, že si nehraji na fintivou, na pohrdavou. Marie a Olga ke mně přiskočí. „Jděte pryč, jděte pryč3,“ říkám jim, aniž bych se pohnula, neboť v lóži Durandových, schovaný za tlustého tatíka Saëtona, Audiffer číhá, jak zapůsobí slova jeho přítele. Danis nás zpoza ramene téhož hromosvodu lorňuje.
On voit que je suis sincère, que je ne fais pas la petite bouche, la dédaigneuse. Marie et Olga bondissent vers moi, Allez-vous en, allez-vous en, leur dis-je sans bouger car dans la loge des Durand, caché derrière le gros papa Saëtone, Audiffer guette l’effet que produisent les paroles de son ami. Danis, de derrière l’épaule du même paratonnerre, nous lorgne.
Konečně! Bylo na čase, po šesti měsících zoufalé koketerie. Už jsem uvažovala o pomstě. Dobří lidé, vyslechněte konec příběhu.
Enfin ! il était temps, après six mois d’une coquetterie désespérée. Je méditais déjà une vengeance. Bonnes gens écoutez la fin de l’histoire.
Zdálo se mi, že jsem slyšela Galulu říci: „V příští přestávce.“
J’ai cru entendre dire à Galula - dans le prochain entracte.
Jak dlouho ta hra trvala, nelze vyjádřit. Jsem jako na žhavém uhlí a srdce mi tluče. A proč? Kvůli muži, kterého ani trochu nemiluji. Proč?
Ce qu’a duré la pièce est impossible à dire. Je suis sur des charbons brûlants et mon cœur bat. Et pourquoi ? Pour un homme que je n’aime pas même un peu. Pourquoi ?
Protože jsem si myslela, že mě miluje, a na světě není větší radosti než ta, kterou člověk prožívá, když ví nebo věří, že je milován. Ženy, pravé ženy mě pochopí.
Parce que je pensais qu’il m’aime et qu’au monde il n’y a pas une joie égale à celle qu’on éprouve en se sachant ou en se croyant aimée. Les femmes, les véritables femmes me comprendront.
Opona padá, Galula a Girofla stojí v objetí, nakonec odcházejí. Upravuji si výraz a všechno se ve mně třese. Čekám minutu, dvě minuty, tři, pět, deset minut, konečně zazvoní, opona se zvedá a vstupují ti dva muži, Almaviva a Figaro.
Le rideau tombe, Galula et Girofla se tiennent embrassés, enfin ils sortent. Je compose ma figure, et tout tremble en moi. J’attends une minute, deux minutes, trois, cinq, dix minutes, enfin on sonne, le rideau se lève, et les deux hommes, Almaviva et Figaro entrent.
Co to má znamenat? Víte, to, co udělal, je neslýchané, přímo neslýchané. Ach, jak padám z výše!
Qu’est-ce à dire ? Savez-vous ce qu’il a fait est fort, très fort. Oh ! que je tombe de haut !
Ach, bídáku! Ach, zrádce! Ó ničemo!
Ah ! misérable ! Ah ! traître ! oh faquin !
Nevím, kde jsem, chtěla bych být pod zemí. Pěkná potupa.
Je ne sais plus où je suis, je voudrais être sous terre. Un bel affront.
Vidíte tu psí tvář, tu opici od chlapa. To on si ze mě dělá posměch!
Voyez-vous ce chien de visage, ce singe d’homme. C’est lui qui se moque de moi !
Tisíc hromů! Jsme všechny jako namočené ve vlažné vodě.
Mille tonnerres ! Nous sommes toutes comme trempées dans de l’eau tiède.
Poslední hra mi připadá odporná, přesto se směji a tvářím se co nejlépe.
La dernière pièce me paraît détestable, je ris cependant et fais aussi bonne figure que possible.
Ten bídný chlapec nemůže obsedět, tu hodí ruku kolem krku svého Figara, pak si přesedne, přesedne si znovu, vypadá, jako by seděl na trní, a odejde před koncem.
Le misérable garçon ne se tient pas tranquille, tantôt il jette son bras autour du cou de son Figaro, puis il change de place, se déplace de nouveau, il a l’air d’être sur des épingles et s’en va avant la fin.
Galula je u toho, když odcházíme, naštěstí mu zdvořile popřeji dobrou noc. Měla jsem chuť ho uškrtit.
Galula assiste à notre départ, heureusement je lui dis poliment bonsoir, j’avais envie de l’étrangler.
Říkám naštěstí, protože nejsou tak bídní, jak jsem myslela, uvidíte.
Je dis heureusement parce qu’ils ne sont pas si misérables que je croyais, on va voir.
A vidím příšerného Audiffreta, jak sedí [dole] u Maison Dorée. Ta hrůza!
Et je vois l’affreux Audiffret assis [au bas] de la Maison Dorée. Cette horreur !
Celou cestu jsem se nemohla vzpamatovat z překvapení. Ale ó blaženosti! Obdivujte Boha!
Je ne pouvais revenir de ma surprise le long de la route. Mais ô bonheur ! Admirez Dieu !
Byla jsem v příšerném stavu a nevěděla, jak se uklidnit, opakuji tetě Galulova slova.
J’étais dans un état affreux et ne savais comment me tranquilliser, je répète à ma tante les paroles de Galula
„Ale,“ říká, „on neřekl v příští přestávce.“
— Mais, dit-elle il n’a pas dit dans le prochain entracte
„Jak to, že neřekl!“
— Comment il n’a pas dit !
„Ne, neřekl, řekl, že... ‚Paní, dovolte mi, abych vám představil jednoho ze svých přátel, pana Emila Audiffreta,‘ a pak ztišil hlas: ‚už mě dlouho trápí, ale musel jsem se vás zeptat, zda si to přejete.‘“
— Non, il n’a pas dit, il a dit que... Madame, permettez-moi de vous présenter un de mes amis M. Emile Audiffret, et puis il a baissé la voix, il me tourmente depuis longtemps mais je devais vous demander si vous le voulez.
To jsou tetina slova. Jsou to ale opravdu slova Galulova?
Voilà les paroles de ma tante, maintenant sont-ce celles de Galula ?
Proč je teta člověk, kterému se nedá věřit?
Pourquoi ma tante est-elle une personne indigne de foi ?
Má úctyhodný zvyk překrucovat všechna slova a všechny skutky. Zvláště tentokrát bych jí tak ráda věřila, a s jistým úsilím se mi to daří, ne však zcela.
Elle a la respectable habitude de pervertir toutes les paroles et tous les faits. Surtout cette fois je voudrais tant la croire et, avec quelque effort j’y parviens, pas entièrement cependant.
Vrhám se do postele, abych zkrátila čas, nemám trpělivost čekat až do zítřka, kdy to budu moci vyprávět a rozebírat.
Je me jette dans mon lit pour abréger le temps, je n’ai pas la patience d’attendre demain pour raconter, pour commenter.
Buď je to podlý pozér, nebo hrubý nevychovanec!
Ou c’est un vil poseur ou c’est un grossier mal élevé !
Poznámky
Pozn. překl.: Offenbachova opereta; název by česky zněl „Paní arcivévoda“. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩