Sobota 22. května 1875

Dala jsem se do čtení pamětí Markéty z Valois, manželky Jindřicha IV.
Dostala jsem už spoustu knih, brzy je budu mít všechny.
Nepamatuji se, že bych se kdy tak nasmála jako dnes.
Při koupání jsme byly celkem klidné navzdory Audifferovým pletichám.
Marie se koupala sama, já si dávám den oddechu a zůstávám na břehu s Olgou, tetou, Walitským a Pârisem, uprostřed všech.
Mladý hrdina byl daleko, ale když nás zahlédl, dá si židli na hlavu a se dvěma ničemy v patách se přijde posadit docela blízko.
Zpátky doma se Nina připojí k dětem, nadšená z mého ujištění, že Girofla je zamilovaný do Olgy, žertuje a slibuje, že ho dceři odloudí, neboť prý, když ona jela v našem zavřeném landau a on kolem projížděl vleže ve své kariole, narovnal se a nahlédl do dvířek. Z toho věřím jen tomu, čemu věřit chci.
Po večeři vystoupíme s Ninou na jednu z teras pavilonu a tam tropíme tak pekelný rámus napodobováním hlasů všech suchozemských zvířat, že sousedé zavírají okna a prchají. Protože je tma, Dina a Marie tančí kankán, z čehož Nina omdlévá blahem. Potom předvádějí tanečníky, tanečnice, provazochodkyně, cirkusové jezdce atd. atd. a nakonec se Nina nechá strhnout, rozběhne se a poskakuje a my hned za ní a zpíváme tu melodii z Viléma Tella, která se k poskakování tak hodí.
Unavené si konečně sedneme a mezi tisícem hloupostí, co se říkají, se zastavíme u téhle. Převléci se za staré Angličanky a jít požádat o prohlídku zámku. Abychom posoudily, zda je přestrojení možné, hned se učešeme, vlastně já učešu všechny hlavy, a jdeme k mámě. Nebýt našich výbuchů smíchu a župánků, které jsme měly na sobě, ani sám ďábel by nás nepoznal. Jakmile jsme vstoupily k mámě, začíná znovu neuvěřitelná saturnálie.
Jsem si jistá, že se za celý život nikdy nebudu ničemu smát tak jako této nevinné a neškodné zábavě.
Nina miluje dobrodružství, mluvila s mámou o výpravě na zámek a máma na mé znamení souhlasila. Takže s pomocí Boží v pondělí my vykonáme svou pouť.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „shall perform our pilgrimage“ (Marie ironicky užívá poutní jazyk pro svůj vtípek). ↩