❦
Pátek 21. května 1875
Vendredi, 21 mai 1875
Všichni přišli příliš pozdě! Skoky, potápění atd. atd. jsme už měly za sebou a oblékaly jsme se (já a Marie), když přišli Girofla a Galula a Pépino.
Ils sont tous arrivés trop tard ! Nous avions déjà fini nos sauts, nos plongeons etc. etc. et nous habillions (moi et Marie) quand ils vinrent, Girofla et Galula et Pépino.
Co se týče Saëtona a Danise, ti byli celou dobu u břehu a pak si sedli blízko tety, mezi mořem a mou kabinou, takže když jsem vylézala z vody, jednoho z nich jsem málem postříkala.
Quant à Saëtone et Danis ils étaient tout le temps au bord et puis s’assirent près de ma tante entre la mer et ma cabine de sorte qu’en sortant de l’eau j’ai presque éclaboussé un d’eux.
Jakmile se objevil Audiffer, vlezly k nám teta a Olga. Prosila jsem je, ať jdou pryč, jednak abych měla víc místa při oblékání, jednak abych prošla před těmi pány. Ale nic nepomohlo a odešly jsme, aniž bychom prošly kolem moře, jak se ostatně sluší na slušné lidi. A tak byli ti pánové zklamaní. Tím lépe.
Ma tante et Olga, aussitôt la venue d’Audiffer, entrèrent chez nous, je les suppliai de s’en aller, tant pour être plus au large en m’habillant que pour passer devant ces messieurs. Mais rien n’y fit et nous nous en allâmes sans passer devant la mer, comme il convient d’ailleurs à des gens de bien. Aussi ces messieurs étaient attrapés. Tant mieux.
Pláž byla plná dam a pánů, byla to radost pohledět, a tak vycházím klidně.
La plage était bien garnie de dames et de messieurs, c’était plaisir à voir, aussi je sors tranquille.
Posíláme kočár pryč a jdeme pěšky. Za pár vteřin nás Girofla a Saëtone předejdou a ostatní se rozprchnou. Když jsem vycházela, Galula vcházel, pozdravili jsme se.
Nous renvoyons la voiture et marchons, au bout de quelques secondes Girofla et Saëtone nous passent et le reste s’envole. Comme je sortais, Galula entrait, nous nous dîmes bonjour.
Potkávám Lucii Durandovou, elegantní a hezkou, a mluvím s ní. Ale jak jsem ubohá, že se zabývám takovými lidmi.
Je rencontre Lucie Durand, élégante et jolie et lui parle. Mais que je suis misérable de m’occuper de ces gens-là.
Je mi sebe líto a pohrdám sebou. Co se ale dá dělat, člověk vyjde, vidí lidi, bezděčně se na ně dívá, mluví o nich.
Je me fais pitié et me méprise. Que faire cependant, on sort, on voit les gens, involontairement on les regarde, on en parle.
Člověk se sice učí, ale volné hodiny přirozeně vyplní to, co ho obklopuje, lidé, které vídá. Nu a vídá Giroflu a jeho společnost. Tak o nich mluví.
On étudie sans doute, mais les heures libres sont naturellement remplies par les choses qui entourent, par les gens que l’on voit. Eh bien on voit Girofla et compagnie. On en parle.
Člověk dělá hlouposti, nadzvedne cíp záclony kabiny, Saëtone si toho všimne, řekne to Giroflovi, Girofla se podívá a všichni se dívají. Olga nadzvedla tu záclonu, ne já, ale podívala jsem se na vteřinu, ne déle.
On fait des bêtises, on soulève un coin des rideaux de la cabine, Saëtone s’en aperçoit, le dit à Girofla, Girofla regarde et tous regardent. Olga a soulevé le coin, pas moi, mais j’ai regardé pendant une seconde, pas plus longtemps.
Girofla odjíždí kočárem a otáčí se a dívá se. Je to hloupé, jsou to grimasy, opičárny, dětské hry. Ale budiž, lepší to než nic.
Girofla s’en va en sa voiture et se retourne et regarde. C’est bête, ce sont des grimaces, des singeries, des jeux d’enfants. N’importe vaut mieux cela que rien.
Sapogenikoffovy u nás večeří a zůstávají přes večer.
Les Sapogenikoff dînent et restent le soir.
Máma, teta a všichni o Audifferovi mluví a smějí se mu. Směji se mu i já, ale vroucně si přeji, aby se do mě zamiloval.
Maman, ma tante et tout le monde parlent et se moquent d’Audiffer. Je m’en moque aussi mais je souhaite vivement le voir amoureux de moi.
Ach, kdyby se něco takového stalo! Hrabě Merjeewsky mě tedy miloval a každý říká, že stál za víc než tenhle.
Ah si pareille chose arrivait ! Le comte Merjeewsky m’aimait donc et chacun dit qu’il valait mieux que celui-ci.
Vím, že byl lépe vychovaný, urozený velmi dobře vychovaný, ba i vzdělaný. Právě kvůli mně složil zkoušky tak skvěle.
Je sais qu’il était mieux élevé, noble très bien élevé et même instruit. C’est à cause de moi qu’il a passé ses examens si brillamment.
„Slečno,“ řekl mi s úpěnlivýma očima a svou příšernou tváří, „co mám dělat? Řekněte, mám jet, nebo nemám. Záleží na vás... víte přece, že...“
— Mademoiselle, me dit-il avec des yeux suppliants et sa face abominable, que dois-je faire ? Dites, aller ou ne pas aller. Cela dépend de vous... vous savez que...
„Zajisté jet, dokončete studia a vraťte se,“ odpověděla jsem mu s tím nejlhostejnějším výrazem na světě.
— Sans doute aller, finissez vos études et revenez, lui ai-je répondu de l’air le plus indifférent du monde.
„Ach! Vy to říkáte, nuže pojedu.“
— Ah ! vous dites cela, eh bien j’irai.
A ten ubohý ošklivec odjel a vrátil se vítězně. Přišel mi to říci večer, spíše svým vítězným výrazem než slovy. Byli jsme na promenádním koncertě, pod stromy v aleji, sedl si vedle mě a mluvil o Chopinově hudbě.
Et le pauvre vilain alla et revint triomphant, c’était le soir qu’il me vint dire cela, plus par son air vainqueur qu’avec des paroles. Nous étions à la musique, sous les arbres de l’allée, il s’assit près de moi et me parla musique de Chopin.
Chopina jsem vůbec neznala a odpovídala jsem neurčitě, abych neodpovídala hloupě.
Je ne connaissais pas du tout Chopin et répondais vaguement pour ne pas répondre sottement.
Ach, byl opravdu odporný. Všichni ho pokládali za okouzlujícího i dobře vychovaného i vzdělaného, ba dokonce hezkého.
Oh, il était bien dégoûtant. Tout le monde le trouvait et charmant et bien élevé et instruit et même joli.
Jedině já jsem nemohla snést jeho přítomnost, tak jako nenávidím i pouhou vzpomínku na něj.
Moi seule ne pouvais supporter sa présence, comme je déteste jusqu’à son souvenir.
Vzpomínky na Spa nemají pro mě žádnou vůni, nikdo se mi tam nelíbil, ani trochu, ani tak jako Audiffer, a tak mi srdce nebuší a jsem klidná.
Les souvenirs de Spa manquent de parfum pour moi, personne ne m’y plaisait, pas même un peu, pas même comme Audiffer, aussi mon cœur ne bat pas et je suis calme.
Báden, ach to je něco jiného, to je tolik, tolik, tolik, že mi oči září a velká radost smíšená s neklidem se zmocňuje celé mé bytosti.
Bade, ah c’est autre chose, c’est tant, tant, tant que mes yeux brillent et une grande joie mêlée d’inquiétude s’empare de toute ma personne.
Proto udělám vše možné i nemožné, abych tam strávila alespoň pár dní na zpáteční cestě z Ruska.
Aussi ferai-je tout mon possible et impossible pour y passer quelques jours au moins en retournant de Russie.
Bože, nedopusť, aby ten plán selhal, s takovou blažeností myslím na okamžik, kdy se znovu ocitnu v té kouzelné zahradě!
Mon Dieu ne faites pas manquer ce plan, je pense avec tant de bonheur à l’instant où je me trouverai de nouveau dans ce jardin enchanté !
Uvidím tam jeho vilu, tu dlouhou alej pokrytou růžemi a dům, který je sotva vidět mezi stromy. Uvidím tam. Všechno, všechno, neboť mi ho tam všechno připomíná a před Bohem, nepoznala jsem na světě nic lepšího, než si ho připomínat, než ho alespoň v myšlenkách spatřit.
J’y verrai sa villa, cette longue allée couverte de roses et la maison qu’on aperçoit à peine parmi les arbres. J’y verrai. Tout, tout, car tout là-bas me le rappelle et devant Dieu, je n’ai rien au monde connu de meilleur que de me le rappeler, que de le revoir en pensée au moins.
Kdyby mi Bůh někdy dovolil ho spatřit, kdyby ve své dobrotě a shovívavosti zašel až k...
Si jamais Dieu me permettait de le revoir, s’il poussait Sa bonté et Sa clémence jusqu’à...
Co jsem to chtěla říci, šílená! Leccos se dá myslet, ba i říci, ale napsat ne. Papír ztvrdí, zkazí a učiní absurdním to, co řečeno projde docela dobře.
Qu’allais-je dire, insensée ! Bien des choses peuvent se penser, se dire même, mais s’écrire pas. Le papier durcit, gâte et rend absurde ce qui, dit, passe très bien.
škrtnutoSobota 22. května 1875
Ach, jaký je krásný výhled z mého okna! Moře je klidné jako jezero a úplněk na něm osvětluje zářivou cestu se zelenkavým odleskem. Tu cestu vidím jen v mezerách mezi listím cypřišů a ty mezery skládají jakoby mužskou postavu někdy postavu jednoho. Všechno ostatní je černé a tajemné. Jak jsem nešťastná, že nedovedu dobře vylíčit, jak si měsíc hraje na vodě, jak vánek tiše vane a žáby zpívají.
Oh ! que de ma fenêtre la vue est belle ! La mer est calme comme un lac et la pleine lune y éclaire un chemin lumineux avec un reflet verdâtre, ce chemin je ne le vois que par les intervalles du feuillage des cyprès et ses intervalles composent comme une figure d’homme tantôt celle d’un . Tout le reste est noir et mystérieux. Que je suis malheureuse de ne pouvoir bien raconter comment la lune se joue dans l’eau, la brise souffle doucement et les grenouilles chantent.
Dívám se, ale jak je to krásné! Všude kolem je tma, jen ta dlouhá stříbrná modrozelenavá stopa osvětluje a zvýrazňuje stín, a mohu ji vidět celou nebo skrze stromy, podle toho, jak nakloním hlavu.
Je regarde, mais que c’est donc beau ! Tout est noir autour, seulement cette longue traînée argentée bleu-verdàtre, éclaire et rehausse l’ombre, et je la puis voir en entier ou à travers les arbres selon que je penche ma tête.