Sobota 22. května 1875

Dala jsem se do čtení pamětí Markéty z Valois, manželky Jindřicha IV.
Dostala jsem už spoustu knih, brzy je budu mít všechny.
Nepamatuji se, že bych se kdy tak nasmála jako dnes.
U koupání jsme byly celkem klidné navzdory Audifferovým pletichám.
Marie se koupala sama, já si jeden den odpočívám a zůstávám na břehu s Olgou, tetou, Walitským a Pârisem, uprostřed všech.
Mladý hrdina byl daleko, ale když nás zahlédl, dá si židli na hlavu a v doprovodu dvou ničemů se přijde posadit docela blízko.
Zpátky doma se Nina připojí k dětem, nadšená z mého ujištění, že Girofla je zamilovaný do Olgy, žertuje a slibuje, že ho dceři odloudí, neboť prý, když ona jela v našem zavřeném landau a on kolem projížděl ve své kariole, narovnal se a nahlédl do dvířek. Z toho věřím jen tomu, čemu se mi líbí věřit.
Po večeři vystoupíme s Ninou na jednu z teras pavilonu a tam tropíme tak pekelný rámus napodobováním hlasů všech suchozemských zvířat, že sousedé zavírají okna a prchají. Protože je tma, Dina a Marie tančí kankán, z čehož Nina omdlévá blahem. Potom předvádějí tanečníky, tanečnice, provazochodkyně, cirkusové jezdce atd. atd. a nakonec se Nina strhne a dá se do poskakování za běhu a my ji následujeme a zpíváme tu melodii z Viléma Tella, která se k poskakování tak hodí.
Unavené si konečně sedneme a mezi tisícem hloupostí, co se říkají, se zastavíme u jedné. Převléci se za staré Angličanky a jít požádat o prohlídku zámku. Abychom posoudily, zda je přestrojení možné, hned se učešeme, vlastně já učešu všechny hlavy, a jdeme k mámě. Nebýt našich výbuchů smíchu a župánků, v nichž jsme byly oblečeny, ani sám ďábel by nás nepoznal. Jakmile jsme vstoupily k mámě, začíná znovu nemožná saturnálie.
Jsem si jistá, že za celý svůj život se nikdy nebudu smát ničemu tak jako této nevinné a neškodné zábavě.
Nina miluje dobrodružství, mluvila o výpravě na zámek s mámou a máma na mé znamení souhlasila. Takže s pomocí Boží v pondělí vykonáme naši pouť.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „shall perform our pilgrimage" — vykonáme naši pouť. Marie ironicky používá poutní jazyk pro svůj vtípek.