❦
Neděle 16. května 1875 (pokračování)
Tam, právě naproti kočáru, jsou všichni mladí lvi Nice včetně Girofly, celého růžového. Nedívám se na něj. Odvážíme tetu domů a vracíme se, přijíždějí Durandovi a zastavují se vedle nás.Dimanche 16 mai 1875 (suite)
Lucie, která se právě vrátila z Říma, se mnou hovoří, vyměníme si pár slov, a když hudba končí, říkám kočímu, aby se rozjel.
Lucie qui revient de Rome, me parle, nous échangeons quelques phrases et, comme la musique finit, je dis au cocher de bouger.
Vidíme ještě toho slavného Giroflu, který je pro tuto chvíli mým jediným rozptýlením, a v každém případě příjemným.
On voit encore ce fameux Girofla qui représente pour le moment mon unique distraction, distraction agréable dans tous les cas.
Ví o naší včerejší výpravě? To bych ráda věděla. Směji se a bavím se jako královna, kterou jsem.
Sait-il notre escapade d’hier ? Voilà ce que je tiendrais à savoir. Je ris et m’amuse comme une reine que je suis.
A večer jdeme do divadla, kde zanechávám část své veselosti, neboť Girofla tam není.
Et le soir nous allons au théâtre où je laisse une partie de ma gaieté car Girofla n’y est pas.
Baví mě, a přece ho nemiluji, ale to opravdu vůbec ne.
Il m’amuse et pourtant je ne l’aime pas, mais là, pas du tout.
Zlobí mě ten malý, protože, jak jsem říkala dnes u oběda, vím, že jsem krásná, vysoká, dobře rostlá, a vidím toho malého Nicejce, toho červa zemského, který se ani on do mě nezamiluje.
Il me met en colère ce petit parce que, comme je disais ce matin à déjeuner, je me sais belle, grande, bien faite et je vois ce petit Niçois, ce vermisseau de terre, qui, même lui, ne devient pas amoureux de moi.
Tohle mě zlobí! Ó Bože, rač se snížit až k mé nízkosti a dej, ať se zamiluje, abych ho mohla trochu trápit. Nezemře na to, a mně to dá život!
Voilà ce qui me met en colère ! O mon Dieu, daignez Vous abaisser jusqu’à ma bassesse et rendez-le amoureux pour que je puisse le tourmenter un peu. Cela ne le fera pas mourir, et cela me fera vivre !