❦
Neděle 16. května 1875
Dimanche, 16 mai 1875
Naše gesto, zednářské gesto, podle kterého se poznáváme, to je, to je, počkejte, jak to vysvětlit...
Notre geste, le geste maçonnique à l’aide duquel nous nous reconnaissons, c’est, c’est, voyons comment expliquer...
Když se člověk uhodí do ruky o stůl nebo o něco, zatřepe rukou — nuže, to je naše znamení.
Quand on se donne un coup à la main en heurtant une table ou autre chose, on secoue la main, et bien voilà notre signe.
Děláme to všude, i v divadle — v divadle ovšem jen náznakem, neboť celé to gesto je Nicejcům důvěrně známé, když jim někdo říká báchorky.
Nous le faisons partout même au théâtre, au théâtre un semblant sans doute, car le geste tout entier est familier aux Niçois quand on leur en conte de bonnes.
Byla jsem v kostele, odpoledne pracuji a v pět vycházíme, děvčata pod ochranou tety. Často se procházíme samy a nechováme se příliš špatně.
J’étais à l’église, je travaille l’après-midi et à cinq heures nous sortons, les petites filles sous le patronage de ma tante. Souvent nous nous promenons seules et ne nous conduisons pas trop mal.
Ve chvíli, kdy vycházíme, vychází Audiffer ze své uličky, která je skoro naproti naší bráně; naklání hlavu hned napravo, hned nalevo, aby viděl přes záda kočího, a jede za námi uličkou, která vede k Promenádě. Zastavujeme u lázní Georges, projíždí kolem, ale za okamžik se otočí a vystoupí. Naše slečny byly v kabince a já jsem stála u dveří a marně se je snažila zavřít.
Au moment où nous sortons, Audiffer sort de sa ruelle, qui est presque en face de notre porte, et penchant sa tête tantôt à droite tantôt à gauche pour dépasser le dos de son cocher, nous suit dans la ruelle qui mène à la Promenade. Nous arrêtons aux bains Georges, il passe mais au bout d’un instant se retourne et descend. Les nôtres étaient dans la cabine et je me tenais à la porte essayant sans pouvoir réussir de la fermer.
Právě v tom okamžiku se Girofla objeví přímo naproti mně a sestupuje úplně k břehu moře, kde se lidé usazují, aby pozorovali koupající se.
Juste en ce moment Girofla vient en face de moi et descend tout à fait au bord de la mer où l’on s’assied pour regarder les baigneurs.
Rozčilená, že ty dveře nejdou zavřít, šla jsem zavřít ty, které vedou k moři, a zatímco jsem se o to pokoušela, napůl vykloněná z kabiny, odpovídala jsem Marii: „Ne, dnes se koupat nebudu.“ Sotva jsem domluvila, ta krásná nula, jak ho nazývá Collignon, zmizela: vyhoupl se na svůj vůz, dosti elegantní na mou věru, a ujížděl.
Impatientée de ne pouvoir fermer cette porte j’allai fermer celle qui donne sur la mer et tout en y essayant la moitié du corps hors de la cabine je répondais à Marie: Non, aujourd hui je ne me baignerai pas. J’avais à peine achevé que le beau zéro, comme le nomme Collignon disparaissait, monté sur son char, assez élégant ma foi, et filait.
Je to náhodou, je to úmyslně? Nevím, ale zatímco se naše slečny koupaly a my s tetou jsme na ně čekaly na břehu, smála jsem se jako... jako se směji, když se takové náhody přihodí.
Est-ce par hasard, est-ce exprès ? Je ne sais, mais pendant que nos demoiselles se baignaient et que moi et ma tante les attendions assises au bord, je riais comme... comme je ris quand de pareils hasards arrivent.
Ostatní odjely v kočáře a já jsem za nimi přišla pěšky s tetou na promenádní koncert.
Les autres sen allèrent en voiture et moi je vins les trouver à la musique, à pied avec ma tante.
(pokračování v příští knize).
(suite au prochain livre).