❦
Pondělí 10. května 1875
Lundi, 10 mai 1875
V osm hodin jsem už venku se Sabatinim (krátké šaty z režného plátna, režné punčochy, zlacené střevíce. To vše koketní a roztomilé jako vždy). Není tu živá duše, člověk by mohl vyjít v noční košili. V devět se ke mně připojí Sapogenikoffovi, pak máma a Dina, pak Walitský a jedeme do lázní Georges, módních lázní.
A huit heures je suis déjà sortie avec Sabatini (robe courte en toile écrue, bas écrus, souliers dorés. Le tout coquet et gentil comme toujours). Il n’y a pas une âme vivante, on pourrait sortir en chemise de nuit. A neuf heures les Sapogenikoff me rejoignent, puis maman et Dina, puis Walitsky et nous allons aux bains Georges, les bains à la mode.
V půl jedenácté se vracím kvůli Leclerkovi, s nímž si zařizuji laboratoř v bývalé kuchyni pavilonu.
A dix heures et demie je rentre pour Leclerc avec lequel j’installe mon laboratoire dans l’ex-cuisine du pavillon.
Mimochodem, o Leclerkovi — zdálo se mi, že přišel na hodinu a najednou se svlékl a zeptal se mě, zda je bílý. Že ho vidím úplně nahého, mě vůbec nepohoršuje a odpověděla jsem zcela přirozeně: „Ale ovšem, jste bílý.“
A propos de Leclerc, j’ai rêvé qu’étant venu me donner la leçon il se déshabilla tout à coup et me demanda s’il était blanc. Le voir tout nu ne me choque aucunement et je répondis tout naturellement. Mais oui, vous êtes blanc.
Tu vstoupí Collignon a zlobí se, vyčítá mi ten skandál. Ale ten člověk, ten drobný starý mužíček Leclerc! Takový sen!
Alors Collignon entre et se fâche, me reproche ce scandale. Mais cet homme, ce petit vieux bonhomme de Leclerc ! un rêve pareil !
Vycházím až v šest a jen na dvacet minut. Ale po večeři jdu s Collignon k Delbeechimu koupit album, často mě přepadne chuť kreslit nebo kopírovat jisté rytiny a měla jsem jen volné listy. S albem jsem spokojená.
Je ne sors qu’à six heures et pour vingt minutes seulement. Mais après dîner je vais avec Collignon chez Delbeechi acheter un album, il me vient souvent des envies de dessiner ou de copier certaines gravures et je n’avais que des feuillets séparés. Avec un album je suis contente.
Znovu hodně myslím na Alkibiada, ale také na toho druhého muže, kterého považuji za nevyhnutelného. Ten proklatý Miloradovitch! Ale jak jsem již řekla, nebudu se krotit.
De nouveau je pense beaucoup à Alcibiade, mais aussi à l’autre homme que je crois inévitable. Ce Miloradovitch maudit ! Mais comme j’ai déjà dit je ne me gênerai pas.
[Černá skvrna, nečitelné] žádná naléhavá potřeba, vdávat se a za koho? Za Rusa. Kdyby měl aspoň titul. Je pravda, že je ze staré šlechty a bohatý, velmi bohatý, ale ne dost bohatý na to, aby ho i bez titulu člověk rád přijal.
[Tache noire, illisible] aucun besoin pressant, se marier et avec qui ? Avec un Russe. S’il était titré au moins. Il est vrai qu’il est d’ancienne noblesse et riche, très riche mais pas assez riche pour se faire accepter avec plaisir sans titre.
Chtěla bych se svým sňatkem pomstít všem lidem, kteří mě ponížili, a ukázat se jim ve svatozáři. Být alespoň vévodkyní.
Je voudrais par mon mariage me venger de tous les gens qui m’ont humilée et leur apparaître avec une auréole. Etre duchesse au moins.
Paní Miloradovitchová — to zrovna nezní dvakrát dobře, není to oslňující, ohromující, závratné, jak bych chtěla.
Mme Miloradovitch ça ne sonne pas trop bien, ce n’est pas éblouissant, étourdissant, renversant comme je voudrais que ce fût.
Prý má skvělé příbuzenstvo. Nic o tom nevím, ale v Rusku to uvidím.
On dit qu’il a de belles alliances. Je n’en sais rien, mais je verrai bien là-bas en Russie.
Bůh mi odpusť! Mluvím o tom, myslím, jako o hotové věci.
Dieu me pardonne ! Je parle de cela comme d’une chose certaine, je crois.
Velice ráda bych se vdala z, z důvodů, které nelze přiznat...
Je voudrais bien me marier pour, pour des raisons inavouables...
Ach! Chytili jste se, kdo myslíte, že myslím na... ne, nemám takové myšlenky! Toužím se vdát z důvodů hanebných, na mou věru, abych mohla nosit šaty jako vdané ženy. Neboť Bůh mě nutí myslet jen na šaty — bezpochyby proto, aby mě přiměl naplnit Jeho vůli. Ale já si je vymýšlím a představuji takové, že je to k zbláznění. Požádá-li mě o ruku, neodmítnu. Bála bych se zůstat bez ničeho, a proč vlastně odmítat jistotu a honit se za přeludy? A přece si nepřeji takový sňatek. Snad chce Bůh tím, že mě provdá, otevřít mi cestu a dát mi prostředky k cíli. Ne, Bůh nás neuvádí ve zlo — vzít si toho člověka je pro mě zlo.
Ah ! vous êtes attrapés ceux qui pensez que je pense à... non, je n’ai pas de ces idées ! J’ai envie de me marier pour des raisons honteuses, ma foi, pour pouvoir porter des robes comme les femmes mariées. Car Dieu, sans doute pour me pousser à accomplir Sa volonté, me fait penser rien qu’aux robes. Mais j’en invente et imagine de telles que c’est à devenir folle. S’il me demande en mariage je ne refuserai pas. Je craindrais de rester sans rien et en effet pourquoi refuser le positif et courir après des vapeurs ? Et cependant ce n’est pas un tel mariage que je veux. Peut-être Dieu veut, en me mariant, m’ouvrir la route et me donner les moyens d’arriver. Non, Dieu ne nous induit pas dans le mal, épouser cet homme c’est le mal pour moi.
Odmítnu-li, budu se trápit, přijmu-li, budu se trápit taky. To je mi situace! Ale to je mi bláznivka!
Si je refuse je me tourmenterai, si j’accepte je me tourmenterai aussi. Voilà une position ! Mais aussi voilà une folle !
On mě nebude chtít.
Il ne voudra de moi.
Ha! Ha! Tak vida, člověk je nejsilnější, on se mi bude zdát těžko dosažitelný a já budu zarputilá. Bůh to chce. Předvídám vše a vím, že „Ale chce-li Olymp můj pád, jednoho dne si to vynutí! Jak praví Krásná Helena.“
Ah ! Ah ! Voilà, on est le plus fort, il me semblera difficile à avoir et je m’obstinerai. Dieu le veut. Je prévois tout et je sais que « Mais si l’OIympe veut ma chute un jour ou l’autre il faudra bien ! Comme dit la Belle Hélène ».
Coquine de Biou, jak říkají Nicejci!1 Jaká směs zbožnosti a bezbožnosti.
Coquine de Biou comme disent les Niçois ! Quel mélange de piété et d’impiété.
Poznámky
Pozn. překl.: Nicejská kletba; Biou je zjemnělé Diou, Bůh – doslova asi „šelmovský Bůh“, zhruba „U všech všudy!“. Odtud Mariina poznámka o směsi zbožnosti a bezbožnosti. ↩